Emnevisning

  • 5.1.1. Bures boahtin Soluma lágádusa sámi digitala oahpponeavvuide.

    Dát oahpponeavvu lea jurddašuvvon ohppiide geain lea davvisámegiella vuosttašgiellan ja vázzet 5. jahkeceahkis vuođđoskuvllas. Oahpponeavvu ii govččo buot čuoggáid oahppoplánas, muhto galgá geavahuvvot dego veahkkereaidu dán dássái. Earát sáhtet maid geavahit dán oahpponeavvu.

     

    Ná geavahat dán neahttasiiddu:

    Váldosiiddus leat njeallje fáddaga main don sáhtat válljet. Dat leat: Teakstabádji, Giellabádji, Girjerájus ja Bargobihtát.

    Go leat válljen faddaga ja áiggot lohkat teavstta ja gavdnat bargobihtáid, de sáhtat skrollet vulos dahje deaddilit daid iešguđetlágan temain faddagis mat leat ruvttus gurut bealde siidus. Muhtumin fertet maiddái čoavdit bargobihtáid dain vuogin ahte čálát vástádusaid peannain árkii dahje boallobeavddin iežaset dihtorin.

     

    NB! Muitte fal viežžat sámegielat boallubeavddi ja čála (fonta) du dihtorii.

     

    Go leat geargan lohkamis dahje vástidit gažáldagaid, de deaddilat ruovttoluotta buolu, de boađat ruovttoluotta dan siidui gos ovdal ledjet.

     

    Ollu lihkku!

  • 5.1.2. Čáppagirjjálašvuohta

    Govva: istock.com

     

    Bargobihtát: 

     

    Guldal ja čále muitalusa

     

    1. Vállje muhtun jietnafiilla ja guldal. Sáhtát guldalit máŋgii.

     

    a. 

    á. 

    b. 

    c. 

    č. 

    d. 

    đ. 

    e. 

    f. 

     

    2. Maid jurddašat go gulat jienaid?

    Maid oainnát? Maid dovddat? Ráhkat jurddakártta.  

     

    3. Čále muitalusa dihtoriin.

      • Mo álggát?
      • Mii dáhpáhuvvá?
      • Mo galgá muitalus nohkat?

     

    4. Sárggo gova muitalussii ja čále heivvolaš bajilčállaga muitalussii.

     

    Bargobihtát:

     

    Guldal ja čále divtta

     

    1. Vállje muhtun jietnafiilla ja guldal. Don sáhtát guldalit máŋgii.

     

    a. 

    á. 

    b. 

    c. 

    č. 

    d. 

    đ. 

    e. 

    f. 

      

     

    2. Maid jurddašat go gulat jienaid?

    Maid oainnát? Maid dovddat? Ráhkat jurddakártta.

     

    3. Vállje jurddakárttas daid áššiid maid háliidat diktii.

    Čále divtta dihtoriin. Fuomáš bajičállaga diktii.

     

    4. Loga divtta earáide.

    Jus leaš vejolaš, de sáhtát álgit dahje loahpahit jietnafiillain maid válljejit.

     

  • 5.1.3. Molbomuitalusat ja Hodjamuitalusat

     

     

    Govva: Trine Noodt

     

    Bargobihttá 1:

    Muitalusain lea dievas moivii!

    Sáhtášit go čorget?

    Molboat ja čuovga

    1. Muhto go galge čuvges suotnjariid luoitilit seahkas, de doppe ii dieđusge boahtán mihkke. Muhto mo son dálvet seavdnjadin ja buollašin?.. 
    2. Molboat galge muhtumin dállui oažžut čuovgga. Álggos sii geahččaledje olggos mannat, ja doastut beaivváža suotnjariid sehkkii, ja de doamihedje seahkain dállui.
    3. Mii han ráigat seainni, son árvalii. Ja nu sii dahke. Ja de gal beaivváš báittii sisa.
    4. De muhtun jierbmi fuomášii, ahte mealgat buoret lei ráigat seaidnái ráiggi.

    Bargobihttá 2: 

    Muitalusain lea dievas moivii! 

    Sáhtášit go čorget? 

    Molboat ja girkobiellu

    1. Mun dieđán, okta huikkádii. Mii  sárggastat fanasravdii mearkka dakko gokko biellu luittimet vai diehti gos ohcat  galgat.
    2. Molboat ledje gullan ahte riikkas lei soahti ja ahte vasálaččat ledje jođus Molsii. Sii gávnnahedje ahte lei buoremusat čiehkat kirkobiellu, mii lei buot čábbaseamos maid sii eaiggádedje.
    3. Ollu rahčamušaid maŋŋá fitnejedje sii biellu kirkotoarnnas eret. muhto maid de galge bielluin bargat? Molboat hálle ja hálle dassážii go okta fuomášii buorre čovdosa.
    4. Justa, diet lea buorre čoavddus, oaivvildedje earát. Ja nu sii sárggastedje stuorra mearkka fanasravdii. Dál sii suhke ilolaččat ja duhtavaččat ruoktot. Go dál lei ášši nu, ahte beare sii dat dihte gos kirkobiellu galge gávdnat maŋŋá soađi.
    5. Na, dál lea biellu bures čihkkojuvvon. Muhto mo mii ieža galgat dan gávdnat go soahti nohká? Dan eai lean molboat jurddašan Dál čohkihalle fatnasis ja gehčče nubbi nubbái. Maid galge bargat?
    6. Dát lei buohkaid mielas buorre čoavddus. Dál sii gudde biellu fatnasii, suhke mealgat gaska ja bálkestedje biellu fanas ravdda badjel.

     

  • 5.1.4. Áššeprosa

     

    Bargobihtát:

     

    Telefonvástideaddidiehtu

    Govva: istock.com

     

     

    Dus lea diehtu telefonvástideaddjis. Deaddil guldalanboalu gova vuolde, ja guldal dárkilit dieđu. Vástit dasto gažaldagaid.

     

    Muitalusbádji 

     

    Govva: istock.com

     

    Go áiggot muitalusa čállit, de dus ferte leat jurddagovva. Dus ferte leat juoga man birra čálát dahje muitalat.

    Geahččal muitalusmuora. Das leat dutnje veahkkereaiddut somás, ártegis, váivves dahje čearggus muitalussii. 

    Sáhtát maid ráhkadit jurddakártta ovdal go čálligoađát.

     

     

    Muitalusmuorra

    (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid)

     

     

     

     

     

      

    Lohkankursa

    OAHPPANSTRATEGIIJAT

    Govva: istock.com 

     

     

     

    Kolonnanotáhtta

    Kolonnanotáhta sáhtát geavahit máŋgga láhkai. Lea vuogas geavahit kolonnanotáhta go galggat ođđa sániid áddet dahje dajahusaid maid teavsttas deaivvat. Lea maid vuogas geavahit kolonnanotáhta go galggat oažžut ollislaš gova dehálaš dieđuid birra teavsttas. Vuosttaš kolonnii čálát sáni maid áiggot čilget, dahje dan máid háliidat muitit, dahje oažžut ollislaš gova dahje áddet. Nuppi kolonniičálátčilgehusa dahje kommentára, ja goalmmát kolonnii čálát ovddamearkkacealkaga.

    Govva: Trine Noodt

     

     

  • 5.1.5. Ovdamearkkat

     

    Bargobihtát:

     

    Kolonnanotáhtta sátnečilgehusain

     

      • Čále “gearpmaš” sátnái cealkaga.

      • Čilge sáni guovdnebessejeaddji ja čále cealkaga.

     

    Bargobihtát:

     

    1. Ráhkat kolonnanotáhta nugo ovdamearkkas vuolábealde ja čilge čuvvovaš sániid: vánddardit, boaimmáš, suolbmudeapmi.

     

    2. Loga teavstta. Deavdde guovtte-kolonnanotáhttii ollislaš gova olbmuin. 

    Áiken orui láhka spábbačiekčanšilju. Son liikui spáppa čiekčat. Son láve čiekčat ovttas Jonáin. Joná lei hui fálli viehkat, ja dan ii lean Áiken. Áiken lei unni ja ruoinnas, muhto son lei čeahppi spáppa čiekčat molii. Joná lei Áikena buoremus skibir. Joná liikui nieiddaiguin spáppa čiekčat Hánná maid liikui spáppa čiekčat ja lei falli viehkat. Son hárjehalai gánddaiguin ovttas.  Son lei hui čeahppi earáiguin ovttas čiekčat. Ella lei Hánná skibir. Son maid čievččai spáppa. Ella orui mealgat eret spábbačiekčanšiljus. Son fertii sihkkelastit dohko go galge spáppa čiekčat. Son ii lean nu viššal gal hárjehallat, muhto son liikui leat doppe gos gánddat ledje. Áiken, Joná, Hánná ja Ella vázze seamma luohkás.

     

    3. Loga teavstta Mánáidáittadeaddji. Gávnna unnimusat vihtta sáni, mat du mielas leat váddát. Čále sániide čilgehusaid ja ráhkat sániiguin cealkagiid. Geavat kolonnanotáhta.

     

    Mánáidáittardeaddji

    "Mun buohtastahttán mánáidáittardeaddji skulffiin, mii várjala buot ollesolbmuid geat barget mánáiguin ja mánáid ovddas, geat mearredit ja barget buorre bargguid mánáid ovddas." Reidar Hjeermann, ovddeš mánáidáittardeaddji Dagbladet 8. Beaivvi miessemánus 2004

    Govva: Norgga mánáidáittardeadji Anne Lindboe, kommunalrapport.no, 14.06.2018

    Mánáidáittardeaddji galgá váruhit, ahte eiseváldit áimmahuššet mánáid ja nuoraid beroštumiid, ja ahte lágat mat gustojit mánáide ja nuoraide čuvvojuvvojit. 1981:s oaččui Norga, vuosttaš riikain máilmmis, sierra mánáidáittardeaddji. Áittardeaddji vuosttaš bargu lei heittihit buotlágan fysalaš ja sykalaš ráŋggástemiid mánáid vuostá. Vánhemiin  ja eará ollesolbmuin ii leat lohpi huškut mánáid. Ollesolbmot, geat huškot dahje earáláhkai illástit mánáid, sáhttet ráŋggaštuvvot giddagasain ja sáhkuiguin.

     

    Áššit maiguin mánáidáittardeaddji bargá:

      • Mánáid riekti diehtit geat sin vánhemat leat, vaikko vel vánhemat eai leat ovttasássit dahje náitalan.
      • Eanet dievdolaš bargiid mánáidgárdiide.
      • Ahte vánhemat geat earánaddet, šiehtadit mo mánáiguin áigot ovttasbargat.
      • Bargat givssideami vuostá.
      • Johtileappot  áššemeannudit máináidsuodjalusáššiiguin.

     

    4. Loga teavstta Kon-Tiki.

    Govva: wikipedia.org 

     

    Kon-Tiki

     

    Dieđát go don ahte sáhttá borjjajtit stuorra ábiid badjel unna láhtain?

    Gasko Jaskesábi lea suolu man namma lea Polynesia. Doppe leat olbmot orron badjel 2000 jagi. Muhto gos sii bohte? Thor Heyerdahl dajai, ahte sii varra bohte láhtaiguin Mátta- Amerihkás. Muhto ii oktage jáhkán sutnje, ii han Jaskesmeara badjel sáhtán borjjastit láhtain!Dalle mearredii Thor Heyerdahl hukset láhta balsamuorain. Balsamuora fiellut čatnojuvvo oktii báttiin, bambusreavrraiguin ja banána lasttaiguin. Sii eai geavahan spihkáriid eaige stálleárppuid. Dattetge šattai fanas nu nanus, ahte Thor Heyerdahl borjjastii Peruas, Mátta Amerihkás, Polynesiai.

    Fatnasa namma šattai Kon-Tiki.

    Ekspedišuvnna oasseváldit ledje Thor Heyerdahl, njeallje eará norgalačča ja okta ruođđelaš. Sis lei papegeijá vel mielde. Kon-Tiki borjjastii biekka mielde ja mearrarávnnji mielde. Lea váralaš mátki. Sii vásihedje stoarpmaid. Máŋgii lea measta nu, ahte muhtun geavai merrii čázi geažil, mii fatnasa badjel gearadii. Eará várra ledje háiat. Muhtumin vuojadii vilges háia fatnasa birra. Dat lei vihttanuppelohkái mehtera guhku, ja njálbmi lei guokte mehter govddu. Lei oaidnit dego monster. Albmát ille duste vuoigŋat. Háia vuojai tiimma fatnasa birra. 101 jándora maŋŋá ollejedje sii Raroiai, Polynesias. Dalle lei Kon-Tiki borjjastan 8 000 kilomehtera. Thor Heyerdahl duođaštii dáinna mátkkiin, ahte sáhtii borjajstit láhtain Mátta – Amerihkás Polynesiai. Soite olbmot borjjastan badjel Jaskesábi seamma vuogi mielde oktii hui áigá.

     

    5. Gávnna unnimusat vihtta sáni, mat du mielas leat váddát. Čále sániide čilgehusaid ja ráhkat sániiguin cealkagiid. Geavat kolonnanotáhta.

     

  • 5.1.6. DÁL-skovvi

     

     DÁ– skovvi sáhttá du veahkehit, go galggat ođđa áššiid oahppat.

    Ovdal go logat, de lea vuogas jurddašit, čállit ja hállat dan birra maid lohkat áiggot.

    Don máhtát eanet go maid ieš gáttát, ja dat gealbu mii dus lea ovdalis, veahkeha du áddet dan maid logat.

     

    Jurddaš, ovdal go lohkagoađát:

      • Maid lean lohkan, oaidnán, vásihan dahje gullan áššis ovdal?
      • Maid sáhtán dán tekstii jearrat?
      • Čále maid dieđát ja maid hálidivččet diehtit.

     

     

    Bargobihtát:

     

    1. Maid dieđát áššis ja maid hálidivččet diehtit? Geahča bajilčállaga ja deavdde DÁ– skovi guokte álgo ruvttá: D ja Á ruvttá ovdal go lohkagoađát teavstta Manin čázis govdu?

     

    2. Loga teavstta: 

    Manin čázis govdu?

    Áibmu njurjo geahppáin veahkeha njurjo bissut čázi alde. Njurjos lea maid liikki vuolde alasgeardi, mii lea geahppasat go čáhci.

    Muhtun ávdnasat leat geahppasat go čáhci. Árgagielas sáhttá dadjat, ahte vuodja lea geahppasat go čáhci.

    Muhtun golgosiid guoddinfápmu lea velge stuorát go čázi. Sáltečázis govdu buorebut go sáivačázis. Jápmánmeara čáhci lea hui sálttis. čáhci beassá doppe eret dušše lievllistemiin nu, ahte sálti báhcá. danin Jápmánmeara suhkkes čázis lea álki govdut.

    Galbma čázis govdu buorebut go liegga čázis. Sáltečázis govdu buorebut go sáivačázis. Dan dihte skiippat govdot buoret sáltečázis.

    Girjjis: LUONDDUDUTKI 3-4 Sámediggi 2001

     

    3. Maid leat oahppan maid ovdalis it diehtán? Deavdde DÁ– skovi goalmmát ruvttá: - ruvttá go leat teavstta lohkamis geargan.

     

    Bargobihtát:

     

    1. Maid dieđát áššis ja maid hálidivččet diehtit? Geahča bajilčállaga ja deavdde DÁL – skovi guokte álgo ruvttá: D ja Á ruvttá ovdal go lohkagoađát teavstta Almmái gii Norgga čohkkii.

     

    2. Loga teavstta:

    Almmái gii Norgga čohkkii oktan riikii

    Norgga vuosttaš gonagas lei vikiŋga Harald Hårfagre, son riegádii dalle go Norga lei juhkojuvvon ollu smávva gonagasrikkaide. Harald lei hui -nuorra go árbi áhčis, Halvdan Svarte, gonagasriikka.  Son nanosmuvvai bargguin, ja šattai garra gonagas mii ráđđii iežas riikka ruovdegieđain. Loahpa loahpas son hálidii ráđđet olles Norgga badjel.

    Áigumuš

    Harald lei náitalan Dronnet Ragnhildain, ja vel eará nissoniiguin, mii leai áibbas dábálaš vikiŋggaáiggis. Muhtun muitalus muitala, ahte lei muhtun nisu gii oaččui Haralda viididt iežas riikka. Gyda oainnát ii hálidan Haraldain náitalit, ovdal go stivrii olles Norgga. Dađebahábut lea dát dušše buorre muitalus. Lea eanet luohtehahtti, ahte Harald oaččui áhčis dan jurdaga, ja su movttiidahtte maiddái fámolaš gonagasat, geain ledje stuorra gonagasriikkat Europas. Muhto, Harald mearredii, ahte son áiggui álddašit buot gonagasriikkaid ja diktit vuovttaid ja skávžžáid šaddat dassážii go ulbmila juvssai.

    Dat stuorra suohtti

    Golbma miehki, Hafrsfjordas, olggobealde Stavangera, Harald 1. Hårfagre muitun go vuittii dan stuorra suođi 872:s ja čohkkii Norgga oktan riikkain.

    Govva: Alf Ove Hansen / NTB SCANPIX

    Gonagas Haralda stuorámus ja deháleamos suohtti lei suohtti Hafrsfjordas jagi 872. Son borjjastii 100 fatnasiin ja máŋga duhát albmáin, ja sii dorro buot riikka smávva gonagasaiguin, mat ledje čoahkkanan oktii bissehandihtii Haralda. Suohtti lei garas, muhto harald vuittii. Harald olahii ulbmilis, ja dál viimmat beasai vuovttaid čuohpahit. Harald 1. Hårfagre, šattai vuosttaš gonagas, gii stivrii olles riikka.

    Gáldu: Norske konger og dronninger, Jon Ewo, Cappelen Damm 2012

     

    3. Maid leat oahppan maid ovdalis it diehtán? Deavdde DÁ– skovi goalmmát ruvttá: – ruvttá go leat teavstta lohkamis geargan.

      

  • 5.1.7. Dássenotáhtta

    Ovdamearka dássenotáhtas fáddái Gumpe:  

    Go áššeteavsttaid čálát, de fertet vuos dieđuid čohkket.

    Sáhttá šaddat hástalussan ollu dieđuid oktanaga gieđahallat ja dalle lea dárbu buriid vuogádagaide mo doallat ortnega. 

    Sáhttá leat  vuogas ordnet dieđuid dássenotáhta vuogadagain.

     

    Gumpe 

     

    Govva: Trine Noodt

     

    Gumpe lea boranjiččehas

    Gumpe borrá eará elliid nugo ealggaid, bohccuid, goddesáhpániid ja eará smávvaelliid. Dat lea njiccehas go gumppe čivggat njammet eatnis mielkki. 

     

    Gumppe sturrodat

    Varris gumpe Norggas sáhttá deaddit 40 kg. Varris gumpe Alaskas sáhttá ges deaddit gitta 80 kg rádjái. Njiŋŋelas gumpe Norggas deaddá sullii 32 kg.

     

    Gumpe eallá davvi eanaspáppas 

    Gumpe ealla Norggas ja muđui Skandinavias, Davvi- Amerihkkás nugo Canadas ja Alaskas ja Ruoššas ja Latvias.

     

    Somáš dieđut

    Gumppes lea eará namma sámegillii, Návdi ja dat bivdá ihkku. Stuorámus gumppet máilmmis  gávdnoji t Davvi- Amerihkkás nugo Canadas ja Alaskas ja Ruoššas ja Latvias.

     Go čálát áššetevstta, de geavahat dássenotáhta čoavddasániid.

     

    Bargobihtát:

    1. Čále áššeteavstta muhtun ealli birra.

    a. Vállje ealli man birra háliidat čállit. Geavat interneahta dahje girjerádjosa, ja oza dieđuid ealli birra. 

    á. Ráhkat dássenotáhta:

      • Čále njeallje dássi 1-čuoggáid, mat du tekstii galget.
      • Oza guokte dahje golbma dássi 2-čuoggáide juohke dássi okta čuoggáide.

    b. Geavat dásse/styrkenotáhta čállit iežat áššeteavstta.

    c. Oza dahje sárggo gova, mii heive du tekstii ja čále bajilčállaga.

     

     

    2. Vállje fáttá mas beroštat ja čále áššeteavstta.

    a. Gávnna dieđuid fáddái. Geavat interneahta dahje girjerádjosa.

    á. Sirre dieđuid mat leat čohkken dásse/styrkenotáhttii. 

    b. Čále áššeteavstta dásse/styrkenotáhta vehkiin. 

    c. Ráhkat gáldolistu tekstii.

     

  • 5.1.8. Čállinstrategiijat

     

    Govva: istock.com

    Leat iešguđetlágan vuogit maid sáhtát geavahit go áiggot teavstta čállit.

    Jus it dieđe man birra áiggot čállit, de sáhtát govvii hárjehallat čállit.

    Sáhtát jurddakártta ges geavahit go dieđát man birra áiggit čállit.

     

    Fuomášit juoga man birra čállit

    Leat go vásihan ahte sáhttá leat váttis fuomášit man birra čállit sáhttá? Lea dábálaš, ahte it ovtto dieđe man birra čállit áiggot. Dus váilo dalle tekstii sisdoallu.

     

    Čále govvii 

    Sáhtát máŋga vuogi mielde oažžut buriid jurdagiid man birra du teaksta sáhttá leat. Okta vejolašvuohta lea čállit govvii masa liikot.

    Čále olbmuid ja áššiid birra, maid govas oainnát. Čále dilálašvuođa birra maid oainnát. Čále maiddái makkár dovdo dus lea dan báikái mii govas oidno.

     

    Bargobihtát: 

     

    Vállje gova ja čále

     

    Govva 1

     Govva: Trine Noodt

     

    Govva 2

     Govva: Trine Noodt

     

    Govva 3

    Govva: Trine Noodt

  • 5.1.9. Jurddakártta geavahit

     

    Jurddakárta lea kárta du jurdagiid badjel. Dat lea vuogas dalle go gealbbu galggat sirret. Jurddakártta sáhtá geavahit go teavsttaid logat ja go teavsttaid áiggot čállit. Sáhttá leat váttis ollislaš gova oažžut das mii dáhpáhuvvá, go muitalusa galggat čállit. Jurddakárta sáhttá leat dalle buorre reaidun Sáhttá leat váttis ollislaš gova oažžut das mii dáhpáhuvvá, go muitalusa galggat čállit. Jurddakárta sáhttá leat dalle buorre reaidun čállimii. Jurddakártta ráhkadat ovdal go ieš čálligoađát teavstta.

    Jurddakártta guovddážii čálát bajilčállaga. Muhtun gerdui čálát mii muitalusa álgui galgá, muhtun eará gerdui čálát gii/geat teavstta váldopersovnnat leat, muhtun eará gerdui čálát mii muitalusa gelddoleamos boddu lea, muhtun eará gerdui gea  mo muitalusa loahppa galgá leat.

    Go jurddakártta geavahat, de lea dus áigi jurddašallat ja fuomášit buriid jurddabohciidemiid,  ja dus lea buorre várddus muitalusa sisdollui.

    Ovdamearka: Jurddakártta

      

    Bargobihtát:

     

    Čále čearggusvuođamuitalusa dahje muitalusa mas lea diiddastallan

     

    1. Čále čearggusvuođamuitalusa

    Govva: istock.com

    a.  Vállje dáhpáhusain vulobealde: 

     

    Juvvá bearaš gii fárre dállui gos gopmohallá

    Govva: istock.com

     

    Dánel ja Ráste ja sihkkelsuollagat

    Govva: istock.com 

     

    Imašlaš seahkka

    Govva: istock.com

     

    Mun giccon čiegus ráidalasa mielde

    Govva: istock.com

    á. Daga jurddakártta mas lea ollislaš govva muitalusa váldopersovnnain, báikkis, álggus, gelddoleamos bottus mii lea váldooasis ja loahpas.

    b. Čále muitalusa mas jurddakárta lea veahkkin, ja mas lea álgu, váldooassi ja loahppa.

     

    2. Čále muitalusa mas lea diiddastallan.

    Govva: istock.com

    c.  Vállje dáhpáhusain vulobealde:

     

    Rátnu mii girdá

    Govva: istock.com

     

    Geaiddus geavla

    Govva: istock.com

     

    Šloahtta mas lea čiegus uksa

     Govva: istock.com 

     

    Diiddastalli lámpá

    Govva: istock.com

     

    Mun raban čiegus uvssa 

     Govva: istock.com

    č. Daga jurddakártta mas lea ollislaš govva muitalusa váldopersovnnain, báikkis, álggus, gelddoleamos bottus, mii lea váldooasis ja loahpas.

    d. Čále muitalusa mas jurddakárta lea veahkki, ja mas lea álgu, váldooassi ja loahppa.

  • 5.1.10. Áššeteavstta / fáktáteavstta čállit

     

    Govva: istock.com

    Fágateaksta lea áššeteaksta/fáktáteaksta mii muitala juoga duohtavuođas. Das leat ollu fáktát, ja dán láhkai oažžu lohkki dieđuid muhtun dihto ášši dahje fáttá birra. Fágateavsttat sáhttet leat iešguđet áššiid birra, nugo:  ealliid, lottiid, riikkaid, máilmmeávvosa, divrriid, guovssahasa. Go galggat čállit áššeteavstta, de lea vuogas čállit muhtun ášši birra man birra veaháš dieđát ovddežis. Muhto dattege fertet geavahit gálduid main gávnnat eanet dieđuid fáttá birra. Diehtoteavsttas ozat čoavddasániid ášši birra ja daid čoavddasániid geavahat iežat fágateaksatčállima várás.

     

     

    Govva: istock.com

     

     

    Bargobihttá 1:

    1. Čále iežat áššeteavstta. Vállje muhtun gova vuolábealde oažžundihtii jurddagovaid das man birra háliidat čállit. 

     

    1. Planehta

    Govva: istock.com

     

    2. Albbas

    Govva: istock.com

     

    3. Guovža

    Govva: istock.com

     

    4. Valáštallan

     Govva: istock.com

     

    2. Gávnna buorre diehtogáldu dan bajilčállagiid maid válljejit. Čále čoavddasániid, mat du veahkehit muitit fáktáid, maid háliidat mielde iežat tekstii.

     

    3. Geavat čoavddasániid ja ráhkat jurddakártta.

    Čále bajilčállaga gerdui mii lea gasko.

    Sárggo sárgáid golbma ođđa gerdui mat vulget gearddus mii gasko lea.

    Čále vuolitbajilčállagiid geardduide.

    Sárggo ođđa sárgáid geardduin 2 dahje eanet ođđa gerdduide.

    Čále čoavddasániid, mat heivejit vuolitbajilčállagiidda.

     

    Bargobihttá 2:

     

    1. Čále áššeteavstta muhtun iešválljejuvvon ealli birra.

    Jurddaš ahte áššeteaksta galgá leat muhtun girjjis mii heive mánáide gaskkal 3-12 jagi ja man namma galgá leat: Fáktá ealliid birra.

     

    2. Gávnna buorre diehtogáldu. Čále čoavddasániid, mat du veahkehit muitit fáktáid, maid háliidat mielde iežat tekstii.

     

    3. Geavat čoavddasániid ja ráhkat jurddakártta.

    Čále bajilčállaga gerdui mii lea gasko.

    Sárggo sárgáid golbma ođđa gerdui mat vulget gearddus mii gasko lea.

    Čále vuolitbajilčállagiid geardduide.

    Sárggo ođđa sárgáid geardduin 2 dahje eanet ođđa gerdduide.

    Čále čoavddasániid, mat heivejit vuolitbajilčállagiidda.

     

    Bargobihttá 3:

     

    1. Vállje muhtun girjjis áššeteavstta mii du mielas lea gelddolaš.

    Geavat teavstta gáldun. Gávnna ovtta vel gáldu seamma áššis.

    Pláne ja čáleáššeteavstta/fáktáteavstta earáide seamma agis go don leat.

     

    2. Gávnna buorre diehtogáldu. Čále čoavddasániid, mat du veahkehit muitit fáktáid, maid háliidat mielde iežat tekstii.

     

    3. Geavat čoavddasániid ja ráhkat jurddakártta.

    Čále bajilčállaga gerdui mii lea gasko.

    Sárggo sárgáid golbma ođđa gerdui, mat vulget gearddus mii gasko lea.

    Čále vuolitbajilčállagiid geardduide.

    Sárggo ođđa sárgáid geardduin 2 dahje eanet ođđa gerdduide.

    Čále čoavddasániid, mat heivejit vuolitbajilčállagiidda.

     

    Bargobihttá 4:

     

    1. Čále áššeteavstta áššis mas beroštat. Jurddaš ahte čálát muhtumii gii lea du nuorat. Muitte čilget fágasániid maid geavahat.

     

    2. Gávnna buorre diehtogáldu. Čále čoavddasániid, mat du veahkehit muitit fáktáid, maid háliidat mielde iežat tekstii.

     

    3. Geavat čoavddasániid ja ráhkat jurddakártta. 

    Čále bajilčállaga gerdui mii lea gasko.

    Sárggo sárgáid golbma ođđa gerdui, mat vulget  gearddus mii gasko lea.

    Čále vuolitbajilčállagiid geardduide.

    Sárggo ođđa sárgáid geardduin 2 dahje eanet ođđa geardduide. 

    Čále čoavddasániid, mat heivejit vuolitbajilčállagiidda.

     

    Bargobihttá 5:

     

    Barget golmmas ovttas. Čállet fágateavstta, mas lea álgu, váldooassi golmmain teakstaosiin ja loahppa. 

    Man birra teaksta sáhttá leat? Čállet árvalusaid. 

    Riekkistehpet dan árvalusa, man alde soahpabehtet. 

    Ráhkadehpet jurddakártta, masa deavdibehtet fáktáid mat galget mielde. 

    Čállet álggu ovttas. 

    Čállet juohkehaš teakstaoasi, mas lea vuollebajilčála. 

    Bidjet oktii teakstaosiid. Mo galget teakstaosiid bidjot maŋŋálágaid? Čállet loahpa ovttas. 

    Ovdánbuktet fágateavstta njálmmálaččat, ja addet nubbái ruovttodieđuid.