Emnevisning

  •  

  • Čáppagirjjálašvuohta

    Govva: istock.com

     

    Bargobihttá 1

    Guldal ja čále muitalusa.

    1. Vállje muhtun jietnafiilla ja guldal. Sáhtát guldalit máŋgii.

     

    a. 

    b. 

    c. 

    d. 

    e. 

    f. 

    g. 

    h. 

    i. 

     

    2. Maid jurddašat go gulat jienaid?

    • Maid oainnát?

    • Maid dovddat?

    • Ráhkat jurddakártta.

     

    3. Čále muitalusa dihtoriin.

    • Mo álggát?

    • Mii dáhpáhuvvá?

    • Mo nohká muitalus?

     

    4. Sárggo gova muitalussii ja čále heivvolaš bajilčállaga muitalussii.

     

    Bargobihttá 2

    Guldal ja čále divtta.

    1. Vállje muhtun jietnafiilla ja guldal. Don sáhtát guldalit máŋgii.

     

    a. 

    b. 

    c. 

    d. 

    e. 

    f. 

    g. 

    h. 

    i. 

      

     

    2. Maid jurddašat go gulat jienaid?

    • Maid oainnát?
    • Maid dovddat?
    • Ráhkat jurddakártta.

     

     

    3. Vállje jurddakárttas daid áššiid maid háliidat diktii.

    • Čále divtta dihtoriin. 
    • Gávnnat bajilčállaga diktii. 

     

    4. Loga divtta earáide.

    Jus leaš vejolaš, de sáhtát álgit dahje loahpahit jietnafiillain maid válljejit.

     

  • Bieđánmuitalusat ja Hodjamuitalusat

      

    Govva: Trine Noodt

    Bargobihttá 3

    Muitalusain lea dievas moivii!

    Sáhtášit go čorget?

     

    Bieđánat ja čuovga

    1. Muhto go galge čuvges suotnjariid luoitilit seahkas, de doppe ii dieđusge boahtán mihkke. Muhto mo son dálvet seavdnjadin ja buolašin?

    2. Bieđánat galge muhtumin dállui oažžut čuovgga. Álggos sii geahččaledje olggos mannat, ja duostut beaivváža suotnjariid sehkkii, ja de doamihedje seahkain dállui.

    3. Mii han ráigat seainni, son árvalii. Ja nu sii dahke. Ja de gal beaivváš báittii sisa.

    4. De muhtun jierbmi fuomášii ahte mealgat buoret lei ráigat seaidnái ráiggi.

     

    Bargobihttá 4

    Muitalusain lea dievas moivii! 

    Sáhtášit go čorget? 

     

    Bieđánat ja girkobiellu

    1. Mun dieđán, okta huikkádii. Mii sárggastat fanasravdii mearkka dakko gokko biellu luittiimet vai diehtit gos ohcat galgat.

    2. Bieđánat ledje gullan ahte riikkas lei soahti ja ahte vašálaččat ledje jođus Molsii. Sii gávnnahedje ahte lei buoremus čiehkat kirkobiellu, mii lei buot ččábbásamos maid sii eaiggádušše.

    3. Ollu rahčamušaid maŋŋá fidnejedje sii biellu kirkotoartnas. Muhto maid de galge bielluin bargat? Bieđánat hálle ja hálle dassážii go okta fuomášii buorre čovdosa.

    4. Justa, diet lea buorre čoavddus, oaivvildedje earát. Ja nu sii sárggastedje stuorra mearkka fanasravdii. Dál sii suhke ilolaččat ja duhtavaččat ruoktot. Dál lei ášši nu ahte dušše sii dihte gos kirkobiellu galge gávdnat maŋŋá soađi.

    5. Na, dál lea biellu bures čihkkojuvvon. Muhto mo mii ieža gávdnat dan go soahti nohká? Dan eai lean Bieđánat jurddašan Dál čohkohalle fatnasis ja gehčče nubbi nubbái. Maid galge bargat?

    6. Dát lei buohkaid mielas buorre čoavddus. Dál sii gudde biellu fatnasii, suhke mealgat gaskka ja bálkestedje biellu fanas ravdda badjel.

     

     

     

  • Áššeprosa

     

    Bargobihttá 5

    Telefovdnavástideaddjidiehtu

    Govva: istock.com

     

     

    Dus lea diehtu telefovdnavástideaddjis. Deaddil guldalanboalu gova bálddas, ja guldal dárkilit dieđu. Vástit dasto gažaldagaid.

     

    Muitalusbádji 

     

    Govva: istock.com

    Go áiggot muitalusa čállit, de dus ferte leat jurddagovva. Dus ferte leat juoga man birra čálát dahje muitalat.

    Geahččal muitalusmuora. Das leat dutnje veahkkereaiddut somás, ártegis, váivves dahje čearggus muitalussii. 

    Sáhtát maid ráhkadit jurddakártta ovdal go čálligoađát.

      

      

     

    Muitalusmuorra

    (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid)

      

    Lohkankursa

    OAHPPANSTRATEGIIJAT

    Govva: istock.com 

     

       

    Kolonnanotáhtta

    Kolonnanotáhta sáhtát geavahit máŋgga láhkai. Lea vuogas geavahit kolonnanotáhta go galggat ođđa sániid áddet dahje dajahusaid maid teavsttas deaivvat. Lea maid vuogas geavahit kolonnanotáhta go galggat oažžut ollislaš gova dehálaš dieđuid birra teavsttas. Vuosttaš kolonnii čálát sáni maid áiggot čilget, dahje dan máid háliidat muitit, dahje oažžut ollislaš gova dahje áddet. Nuppi kolonnii čálát čilgehusa dahje kommentára, ja goalmmát kolonnii čálát ovdamearkacealkaga.

    Govva: Trine Noodt

     

     

  • Ovdamearkkat

     

    Bargobihttá 6

    Kolonnanotáhtta sátnečilgehusain 

    • Čále “gearpmaš” sátnái cealkaga.
    • Čilge sáni guvdnebessejeaddji ja čále cealkaga.

     

    Bargobihttá 7

    1. Ráhkat kolonnanotáhta nugo ovdamearkkas bajábealde ja čilge čuovvovaš sániid: vánddardit, boaimmáš, suolbmudeapmi.

     

    2. Loga teavstta. Deavdde guovtte-kolonnanotáhttii ollislaš gova olbmuin.

    Áiken orui láhka spábbačiekčanšilju. Son liikui spáppa čiekčat. Son láve čiekčat ovttas Jonáin. Joná lei hui falli viehkat, ja dan ii lean Áiken. Áiken lei unni ja ruoinnas, muhto son lei čeahppi spáppa čiekčat molii. Joná lei Áikena buoremus skibir. Joná liikui nieiddaiguin spáppa čiekčat. Hánná maid liikui spáppa čiekčat ja lei falli viehkat. Son hárjehalai gánddaiguin ovttas.  Son lei hui čeahppi earáiguin ovttas čiekčat. Ella lei Hánná skibir. Son maid čievččai spáppa. Ella orui mealgat eret spábbačiekčanšiljus. Son fertii sihkkelastit dohko go galge spáppa čiekčat. Son ii lean nu viššal gal hárjehallat, muhto son liikui leat doppe gos gánddat ledje. Áiken, Joná, Hánná ja Ella vázze seamma luohkás.

      

    3. Loga teavstta Mánáidáittardeaddji. Gávnna unnimusat vihtta sáni mat du mielas leat váddásat. Čále sániide čilgehusaid ja ráhkat sániiguin cealkagiid. Geavat kolonnanotáhta.

     

    Mánáidáittardeaddji

    "Mun buohtastahttán mánáidáittardeaddji skulffiin, mii várjala buot ollesolbmuid geat barget mánáiguin ja mánáid ovddas, geat mearridit ja barget buorre bargguid mánáid ovddas." Reidar Hjermann, ovddeš mánáidáittardeaddji, Dagbladet miessemánu 8. beaivvi miessemánus 2004

    Govva: Ovddeš Norgga mánáidáittardeaddji Anne Lindboe, kommunalrapport.no, 14.06.2018

    Mánáidáittardeaddji galgá fuolahit, ahte eiseválddit áimmahuššet mánáid ja nuoraid beroštumiid, ja ahte lágat mat gustojit mánáide ja nuoraide čuvvojuvvojit. 1981:s oaččui Norga, vuosttaš riikkain máilmmis, sierra mánáidáittardeaddji. Áittardeaddji vuosttaš bargu lei heaittihit buotlágan fysalaš ja psykalaš ráŋggáštemiid mánáid vuostá. Vánhemiin ja eará ollesolbmuin ii leat lohpi huškut mánáid. Ollesolbmot, geat huškot dahje eará láhkai illástit mánáid, sáhttet ráŋggáštuvvot giddagasain ja sáhkuiguin.

     

    Áššit maiguin mánáidáittardeaddji bargá:

        • Mánáid riekti diehtit geat sin vánhemat leat, vaikko vel vánhemat eai leat ovttasássit dahje náitalan.
        • Eanet dievdobargiid mánáidgárddiide.
        • Ahte vánhemat geat earránit, šiehtadit mo mánáiguin áigot ovttasbargat.
        • Bargat givssideami vuostá.
        • Johtileappot áššemeannudit mánáidsuodjalusáššiid.

     

    4. Loga teavstta Kon-Tiki.

    Kon-Tiki

     

    Govva: wikipedia.org 

    Dieđát go don ahte sáhttá borjjastit stuorra ábiid badjel uhca láhtain? 

    Gasku Jaskesábi lea suolu man namma lea Polynesia. Doppe leat olbmot orron badjel 2000 jagi. Muhto gos sii bohte? Thor Heyerdahl dajai ahte sii varra bohte láhtaiguin Mátta- Amerihkás. Muhto ii oktage jáhkkán sutnje, ii han Jaskesmeara badjel sáhttán borjjastit láhtain! Dalle mearridii Thor Heyerdahl hukset láhta balsamuorain. Balsamuora fiellut čadnojuvvojedje oktii báttiin, bámbusrávrraiguin ja banána lasttaiguin. Sii eai geavahan spihkáriid eaige stálleárppuid. Dattetge šattai fanas nu nanus ahte Thor Heyerdahl borjjastii Perus, Mátta Amerihkás, Polynesiai.

    Fatnasa namma šattai Kon-Tiki.

    Ekspedišuvnna oasseváldit ledje Thor Heyerdahl, njeallje eará norgalačča ja okta ruoŧŧelaš. Sis lei páhpegoijá vel mielde. Kon-Tiki borjjastii biekka mielde ja mearrarávnnji mielde. Lei váralaš mátki. Sii vásihedje stoarpmaid. Máŋgii lei measta nu ahte muhtun geavai merrii čázi geažil, mii fatnasa badjel gearadii. Eará várra ledje haijat. Muhtumin vuojadii vilges hajia fatnasa birra. Dat lei vihttanuppelohkái mehtera guhku, ja njálbmi lei guokte mehter govddu. Lei oaidnit dego stállu. Albmát ille duste vuoigŋat. Hajia vuojai tiimma fatnasa birra. 101 jándora maŋŋá ollejedje sii Raroiai, Polynesias. Dalle lei Kon-Tiki borjjastan 8 000 kilomehtera. Thor Heyerdahl duođaštii dáinna mátkkiin, ahte sáhtii borjjastit láhtain Mátta – Amerihkás Polynesiai. Soite olbmot borjjastan rastá Jaskesábi seamma vuogi mielde oktii hui áigá.

     

    5. Gávnna unnimusat vihtta sáni mat du mielas leat váddásat. Čále sániide čilgehusaid ja ráhkat sániiguin cealkagiid. Geavat kolonnanotáhta.

     

  • DÁL-skovvi

     

     DÁ– skovvi sáhttá dutnje ávkin go galggat ođđa áššiid oahppat.

    Ovdal go logat, de lea vuogas jurddašit, čállit ja hállat dan birra maid lohkat áiggot.

    Don máhtát eanet go maid ieš gáttat, ja dat gealbu mii dus lea ovddežis, veahkeha du áddet dan maid logat.

     

    Jurddaš, ovdal go lohkagoađát:

        • Maid lean lohkan, oaidnán, vásihan dahje gullan áššis ovdal?
        • Maid sáhtán dán tekstii jearrat?
        • Čále maid dieđát ja maid háliidivččet diehtit.

     

       

     

    Bargobihttá 8

    1. Maid dieđát áššis ja maid háliidivččet diehtit? Geahča bajilčállaga ja deavdde DÁ– skovi guokte álgo ruvttá: D ja Á ruvttá ovdal go lohkagoađát teavstta Manin čázis govdu?

     

    2. Loga teavstta:

    Manin čázis govdu?

    Áibmu njurjo geahppáin veahkeha njurjo govdut. Njurjos lea maid liikki vuolde alas, mii lea geahppasat go čáhci.

    Muhtun ávdnasat leat geahppasat go čáhci. Árgagielas sáhttá dadjat ahte vuodja lea geahppasat go čáhci.

    Muhtun golgosiid guoddinfápmu lea vel stuorát go čázi. Sáltečázis govdu buorebut go sáivačázis. Jápmánmeara čáhci lea hui sálttis. Čáhci beassá doppe eret dušše lievllistemiin nu ahte sálti báhcá. Danin Jápmánmeara suhkkes čázis lea álki govdut.

    Galbmačázis govdu buorebut go liegga čázis. Sáltečázis govdu buorebut go sáivačázis. Dan dihte skiippat govdot buorebut sáltečázis.

    Girjjis: LUONDDUDUTKI 3-4 Sámediggi 2001

    3. Maid leat oahppan maid ovdalis it diehtán? Deavdde DÁ– skovi goalmmát ruvttá: – ruvttá go leat teavstta lohkamis geargan.

     

      

    Bargobihttá 9

    1. Maid dieđát áššis ja maid háliidivččet diehtit? Geahča bajilčállaga ja deavdde DÁL – skovi guokte álgo ruvttá: D ja Á ruvttá ovdal go lohkagoađát teavstta Almmái gii Norgga čohkkii.

     

    2. Loga teavstta:

    Almmái gii Norgga čohkkii oktan riikan

    Norgga vuosttaš gonagas lei vikiŋga Harald Hårfagre. Son riegádii dalle go Norga lei juhkkojuvvon ollu smávva gonagasriikkaide. Harald lei hui -nuorra go árbi áhčis, Halvdan Svarte, gonagasriikka.  Son nanosmuvvái bargguin, ja šattai garra gonagas mii ráđđii iežas riikka ruovdegieđain. Loahpa loahpas son háliidii ráđđet olles Norgga.

    Áigumuš

    Harald lei náitalan Dronnet Ragnhildain, ja vel eará nissoniiguin, mii leai áibbas dábálaš vikiŋggaáiggis. Muhtun muitalus muitala ahte lei muhtun nisu gii oaččui Haralda viiddidit iežas riikka. Gyda oainnát ii háliidan Haraldiin náitalit, ovdal go stivrii olles Norgga. Dađibahábut lea dát dušše buorre muitalus. Lea eanet luohtehahtti ahte Harald oaččui áhčis dan jurdaga, ja su movttiidahtte maiddái fámolaš gonagasat geain ledje stuorra gonagasriikkat Eurohpás. Muhto Harald mearridii, ahte son áiggui hálddašit buot gonagasriikkaid ja diktit vuovttaid ja skávžžáid šaddat dassážii go ulbmila juvssai.

    Dat stuorra soahti

    Golbma miehki, Hafrsfjordas, olggobealde Stavangera, Harald 1. Hårfagre muitun go vuittii dan stuorra soađi 872:s ja čohkkii Norgga oktan riikan.

    Govva: Alf Ove Hansen / NTB SCANPIX

    Gonagas Haralda stuorámus ja deháleamos soahti lei Hafrsfjordas jagi 872. Son borjjastii 100:in fatnasiin ja máŋga duhát albmáin. Sii dorro buot riikka smávva gonagasaiguin mat ledje searvan bissehan dihtii Haralda. Soahtti lei garas, muhto Harald vuittii. Harald olahii ulbmilis, ja dál viimmat beasai vuovttaid čuohpahit. Harald 1. Hårfagre, šattai vuosttaš gonagas gii stivrii olles riikka.

    Gáldu: Norske konger og dronninger, Jon Ewo, Cappelen Damm 2012

    3. Maid leat oahppan maid ovdalis it diehtán? Deavdde DÁ– skovi goalmmát ruvttá: – ruvttá go leat teavstta lohkamis geargan.

      

      

  • Dássenotáhtta

    Go áššeteavsttaid čálát, de fertet vuos dieđuid čohkket.

    Sáhttá šaddat hástalussan ollu dieđuid oktanaga gieđahallat ja dalle lea dárbu buriid vuogádagaide mo doallat ortnega. 

    Sáhttá leat vuogas ordnet dieđuid dássenotáhta vuogádagain.

     

     Ovdamearka dássenotáhtas fáddái Gumpe:  

     

    Gumpe 

     

    Govva: Trine Noodt

     Gumpe lea boranjiččehas

    Gumpe borrá eará elliid nugo ealggaid, bohccuid, goddesáhpániid ja eará smávvaelliid. Dat lea njiččehas go gumppe čivggat njammet eatnis mielkki. 

    Gumppe sturrodat

    Varris gumpe Norggas sáhttá deaddit 40 kg. Varris gumpe Alaskas sáhttá ges deaddit gitta 80 kg rádjái. Njiŋŋelas gumpe Norggas deaddá sullii 32 kg.

    Gumpe eallá davvi eanaspáppas 

    Gumpe ealla Norggas ja muđui Skandinávias, Davvi - Amerihkás, nugo Kanadas ja Alaskas, ja Ruoššas ja Latvias.

    Somás dieđut

    Gumppes lea eará namma sámegillii, Návdi ja dat bivdá ihkku. Stuorámus gumppet máilmmis gávdnojit Davvi - Amerihkás, nugo Kanadas ja Alaskas, ja Ruoššas ja Latvias.

     

     

     Go čálát áššeteavstta, de geavahat dássenotáhta čoavddasániid.

     

    Bargobihttá 10

    1. Čále áššeteavstta muhtun ealli birra.

    a. Vállje ealli man birra háliidat čállit. Geavat interneahta dahje girjerádjosa, ja oza dieđuid ealli birra. 

    b. Ráhkat dássenotáhta:

        • Čále njeallje dássi 1-čuoggáid, mat du tekstii galget.
        • Oza guokte dahje golbma dássi 2-čuoggáide juohke dássi okta čuoggáide. In ipmir sisdoalu. Maid galgá ohcat ? Ja leago dássi okta čuoggáide eará go dássi 1-čuoggáide?

    c. Geavat dássenotáhta čállit iežat áššeteavstta.

    d. Oza dahje sárggo gova, mii heive du tekstii ja čále bajilčállaga.

     

      

    2. Vállje fáttá mas beroštat ja čále áššeteavstta.

    a. Gávnna dieđuid fáddái. Geavat interneahta dahje girjerádjosa.

    b. Sirre dieđuid maid leat čohkken dássenotáhttii. 

    c. Čále áššeteavstta dássenotáhta vehkiin. 

    d. Ráhkat gáldolistu tekstii.

     

     

  • Čállinstrategiijat

     

    Govva: istock.com

    Leat iešguđetlágan vuogit maid sáhtát geavahit go áiggot teavstta čállit.

    Jus it dieđe man birra áiggot čállit, de sáhtát govvii hárjehallat čállit.

    Sáhtát jurddakártta ges geavahit go dieđát man birra áiggit čállit.

     

    Fuomášit juoga man birra čállit

    Leat go vásihan ahte sáhttá leat váttis fuomášit man birra čállit sáhttá? Lea dábálaš ahte it ovtto dieđe man birra čállit áiggot. Dus váilo dalle tekstii sisdoallu.

     

    Čále govvii 

    Sáhtát máŋga vuogi mielde oažžut buriid jurdagiid man birra du teaksta sáhttá leat. Okta vejolašvuohta lea čállit govvii masa liikot.

    Čále olbmuid ja áššiid birra maid govas oainnát. Čále dilálašvuođa birra maid oainnát. Čále maiddái makkár dovdu dus lea dan báikái mii govas oidno.

     

      

    Bargobihttá 11

    Vállje gova ja čále.

     

    Govva 1

     Govva: Trine Noodt

    Govva 2

     Govva: Trine Noodt

    Govva 3

    Govva: Trine Noodt

  • Jurddakártta geavahit

    Jurddakárta lea kárta du jurdagiin. Dat lea vuogas dalle go gealbbu galggat sirret. Jurddakártta sáhtát geavahit go teavsttaid logat ja go teavsttaid áiggot čállit. Sáhttá leat váttis ollislaš gova oažžut das mii dáhpáhuvvá go muitalusa galggat čállit. Jurddakárta sáhttá leat dalle buorre reaidun Sáhttá leat váttis ollislaš gova oažžut das mii dáhpáhuvvá, go muitalusa galggat čállit. Jurddakárta sáhttá leat dalle buorre reaidun čállimii. Jurddakártta ráhkadat ovdal go ieš čálligoađát teavstta.

    Jurddakártta guovddážii čálát bajilčállaga. Muhtun gerdui čálát mii muitalusa álgui galgá, muhtun eará gerdui čálát gii teavstta váldopersovdna lea / geat leat teavstta váldopersovnnat, muhtun eará gerdui čálát mii muitalusa gelddoleamos boddu lea, muhtun eará gerdui ges  mo muitalusa loahppa galgá leat.

    Go jurddakártta geavahat, de lea dus áigi jurddašallat ja fuomášit buriid jurddabohciidemiid,  ja dus lea buorre várddus muitalusa sisdollui.

     

     

    Ovdamearka: Jurddakárta

      

     

    Bargobihttá 12

    Govva: istock.com

     

    Čále čearggusvuođamuitalusa.

    a.  Vállje dáhpáhusain vulobealde: 

     

    Juvvá bearaš gii fárre dállui gos gopmohallá

    Govva: istock.com

    Dánel ja Ráste ja sihkkelsuollagat

    Govva: istock.com 

    Imašlaš seahkka

    Govva: istock.com

    Mun giccun čiegus ráidalasa mielde

    Govva: istock.com

    b. Daga jurddakártta mas lea ollislaš govva muitalusa váldopersovnnain, báikkis, álggus, gelddoleamos bottus mii lea váldooasis ja loahpas.

    c. Čále muitalusa mas jurddakárta lea veahkkin, ja mas lea álgu, váldooassi ja loahppa.

     

    Bargobihttá 13

    Govva: istock.com

    Čále muitalusa mas lea diiddastallan.

    a.  Vállje dáhpáhusain vulobealde:

    Rátnu mii girdá

    Govva: istock.com

    Geaiddus geavla

    Govva: istock.com

    Šloahtta mas lea čiegus uksa

     Govva: istock.com 

    Diiddastalli lámpá

    Govva: istock.com

    Mun raban čiegus uvssa 

     Govva: istock.com

    b. Ráhkat jurddakártta mas lea ollislaš govva muitalusa váldopersovnnain, báikkis, álggus, gelddoleamos bottus, mii lea váldooasis ja loahpas.

    c. Čále muitalusa mas jurddakárta lea veahkki, ja mas lea álgu, váldooassi ja loahppa.

  • Áššeteavstta / fáktáteavstta čállit

     

    Govva: istock.com

    Fágateaksta lea fáktáteaksta mii muitala juoga duohtavuođas. Das leat ollu fáktát, ja dán láhkai oažžu lohkki dieđuid muhtun dihto áššis dahje fáttásFágateavsttat sáhttet leat iešguđet áššiid birra, nugo: elliid, lottiid, riikkaid, máilmmiávvosa, divrriid ja guovssahasaid. Go čálát áššeteavstta, de lea vuogas čállit muhtun áššis man birra veaháš dieđát ovddežis. Muhto dattege fertet geavahit gálduid main gávnnat eanet dieđuid fáttásDiehtoteavsttas ozat čoavddasániid áššis ja daid čoavddasániid geavahat iežat fágateakstačállima várás.

     

     

     

    Govva: istock.com

     

      

    Bargobihttá 14

    1. Čále iežat áššeteavstta. Vállje muhtun gova vuolábealde oažžun dihtii jurddagovaid das man birra háliidat čállit.

     

    Planehta

    Govva: istock.com

     

    Albbas

    Govva: istock.com

     

    Guovža

    Govva: istock.com

     

    Valáštallan

     Govva: istock.com

    2. Gávnna buorre diehtogáldu dan bajilčállagii maid válljejit. Čále čoavddasániid, mat du veahkehit muitit fáktáid maid háliidat mielde iežat tekstii.

     

    3. Geavat čoavddasániid ja ráhkat jurddakártta.

        Čále bajilčállaga gerdui mii lea gasku.

        Sárggo sárgáid golbma ođđa gerdui mat vulget gearddus mii gasku lea.

        Čále vuollebajilčállagiid geardduide.

        Sárggo ođđa sárgáid geardduin 2 dahje eanet ođđa geardduide.

        Čále čoavddasániid, mat heivejit vuollebajilčállagiidda.

     

    Bargobihttá 15

    1. Čále áššeteavstta muhtun ealli birra.

    Jurddaš ahte áššeteaksta galgá leat muhtun girjjis mii heive mánáide gaskkal 3-12 jagi ja man namma galgá leat: Fáktá elliid birra.

     

    2. Gávnna buorre diehtogáldu. Čále čoavddasániid mat du veahkehit muitit fáktáid maid háliidat mielde iežat tekstii.

     

    3. Geavat čoavddasániid ja ráhkat jurddakártta.

        Čále bajilčállaga gerdui mii lea gasku.

        Sárggo sárgáid golbma ođđa gerdui mat vulget gearddus mii gasku lea.

        Čále vuollebajilčállagiid geardduide.

        Sárggo ođđa sárgáid geardduin 2 dahje eanet ođđa gerdduide.

        Čále čoavddasániid, mat heivejit vuollebajilčállagiidda.

     

    Bargobihttá 16 

    1. Vállje muhtun girjjis áššeteavstta mii du mielas lea gelddolaš.

    Geavat teavstta gáldun. Gávnna ovtta vel gáldu seamma áššis.

    Pláne ja čále fáktáteavstta earáide seamma agis go don leat.

    2. Gávnna buorre diehtogáldu. Čále čoavddasániid mat du veahkehit muitit fáktáid maid háliidat mielde iežat tekstii.

     

    3. Geavat čoavddasániid ja ráhkat jurddakártta.

        Čále bajilčállaga gerdui mii lea gasku.

        Sárggo sárgáid golbma ođđa gerdui, mat vulget gearddus mii gasku lea.

        Čále vuollebajilčállagiid geardduide.

        Sárggo ođđa sárgáid geardduin 2 dahje eanet ođđa geardduide.

        Čále čoavddasániid mat heivejit vuollebajilčállagiidda.

     

    Bargobihttá 17

    1. Čále áššeteavstta áššis mas beroštat. Jurddaš ahte čálát muhtumii gii lea du nuorat. Muitte čilget fágasániid maid geavahat.

    2. Gávnna buorre diehtogáldu. Čále čoavddasániid mat du veahkehit muitit fáktáid maid háliidat mielde iežat tekstii.

     

    3. Geavat čoavddasániid ja ráhkat jurddakártta.

        Čále bajilčállaga gerdui mii lea gasku.

        Sárggo sárgáid golbma ođđa gerdui, mat vulget  gearddus mii gasku lea.

        Čále vuollebajilčállagiid geardduide.

        Sárggo ođđa sárgáid geardduin 2 dahje eanet ođđa geardduide. 

        Čále čoavddasániid, mat heivejit vuollebajilčállagiidda.

     

    Bargobihttá 18

    Barget golmmas ovttas. Čállet fágateavstta mas lea álgu, váldooassi golmmain teakstaosiin ja loahppa. 

    Man birra teaksta sáhttá leat? Čállet árvalusaid. 

    Riekkistehket dan árvalusa maid geavahehpet

    Ráhkadehket jurddakártta masa deavdibehtet fáktáid mat galget mielde. 

    Čállet álggu ovttas. 

    Juohkehaš čállá teakstaoasi mas lea vuollebajilčála. 

    Bidjet oktii teakstaosiid. Mo galget teakstaoasit biddjot maŋŋálagaid? Čállet loahpa ovttas. 

    Ovdanbuktet fágateavstta njálmmálaččat, ja addet nubbái ruoktot dieđuid.