Emnevisning

  • Generelt

    • 6.1.1 Bures boahtin Soluma lágádusa sámi digitala oahpponeavvuide.

       
      Dát oahpponeavvu lea jurddašuvvon ohppiide geain lea davvisámegiella vuosttašgiellan ja vázzet 6. jahkeceahkis vuođđoskuvllas. Oahpponeavvu ii govččo buot čuoggáid oahppoplánas, muhto galgá geavahuvvot dego veahkkereaidu dán dássái. Earát sáhtet maid geavahit dán oahpponeavvu.

       

      Ná geavahat dán neahttasiiddu:

      Váldosiiddus leat njeallje fáddaga main don sáhtat válljet. Dat leat: Teakstabádji, Giellabádji, Girjerájus ja Bargobihtát.

      Go leat válljen faddaga ja áiggot lohkat teavstta ja gavdnat bargobihtáid, de sáhtat skrollet vulos dahje deaddilit daid iešguđetlágan temain faddagis mat leat ruvttus gurut bealde siidus. Muhtumin fertet maiddái čoavdit bargobihtáid dain vuogin ahte čálát vástádusaid peannain árkii dahje boallobeavddin iežaset dihtorin.

       

      NB! Muitte fal viežžat sámegielat boallubeavddi ja čála (fonta) du dihtorii.

       

      Go leat geargan lohkamis dahje vástidit gažáldagaid, de deaddilat ruovttoluotta buolu, de boađat ruovttoluotta dan siidui gos ovdal ledjet.

       

      Ollu lihkku!

    • 6.1.2 Čáppagirjjálašvuohta

      Govva: istock.com 

       

      ČÁLE DIVTTA RÁMMAID VUOĐUL 

      Čállit divtta rámmaid vuođul lea ráhkadit muhtun njuolggadusaid ovdal go čálligoađát.

      Dat sáhttá oažžut dus jurdagiid johtui, ja nu veahkeha du čállinbargguin.

      Divttat sáhttet leat vaikko man birra.

      Dávjá dat leat suohtas áššiid birra, muhto sáhttet maid váivves ja lossa áššiid birra.

       

      Dá leat ovdamearkkat rámmaide:

      – Divttas leat 6 vearsalinjá.

      – Divttas lea loahppariibma.

      – Divttas galget leat guokte nama.

       

       

      Eará čállinrámma sáhttá leat:

      – Dikta galgá leat beaivváža birra.

      – Divttas galgá beaivváža hápmi.

       

      Dalle sáhttá dikta leat ná:

       

      Govva: istock.com

       

      Vállje bárgobihttá 1 dahje 2 

       

      Bargobihttá 1:

      Čále divtta fállá birra.

      Čállinrámma:

      – Divttas lea gávcci vearsalinjá.

      – Divttas galgá fálláhápmi ja linját čuvvot fállágoruda.

      Govva: istock.com

       

      Bargobihttá 2:

      Vállje ieš fáttá masa čállit háliidat govusdivtta. 

      Ráhkat iežat čállinrámmaid ja čále divtta.

       

    • 6.1.3 Teakstabádji

       

      Čále muitalusa mas geavahat earáid teavstta vuođđun

       

      Govva: istock.com

      Go čálát, de lea ávkkálaš earáid čállon teavsttaid lohkat vuos. Dain sáhttát oažžut buriid jurddabohciidemiid iežat teavstta sisdollui, ja mo du teaksta sáhttá šaddat. Sáhttá dadjat, ahte don geavahat earáid teavsttaid ovdamearkan du čállimii.

      Go geavahat earáid teavsttaid iežat čállimii veahkkin, de gohčodat dáid teavsttaid ovdamearkateakstan.

      Jus čálát teavstta, mas geavahat earáid teavstta vuođđun, de sáhtát geavahit girječálliunivearssa ja persovnnaid. Dalle lea ollu sisdoalus jo gárvvis, ja don sáhtát guovdilastit gávdnat ođđa dáhpáhusa ja hukset čearggusvuođa ja gealddu du muitalussii.

      Fantasi-muitalusain deaivvat gelddolaš, ođđa máilmmiid ja olbmuid. Sáhttá leat somá viidáseabbot diktet muitalusa maid leat lohkamin, dahje jurddašit mii olbmuide ja báikkiide dáhpáhuvvá maŋŋá go girji lea nohkan.

      Fantasi-girjjálašvuohta lea teavsttat main lea niehkomáilmmi dáhpáhusat. Teavstta váldopersovnnat fertejit dávjá čoavdit máŋggalágan easttagiid dahje vuostefámuid.

      Govva: Trine Noodt

       

      Bargobihttá 1: 

       

       Govva: istock.com

      Čále muitalusa gándda birra govas. Ovdal go álggát čállit, fertet gažaldagaid vástidit:

       

      a.  Gánda deaivá muhtuma meahcis. Gean deaivá?

      á. Olmmoš dahje luonddugáhppál jearra veahki. Mainna gánda ferte veahkehit?

      b. Gánda deaivá vuosttaldeami, mii dahká ahte lea váttis veahkehit. Mii heađušta? Mo gánda čoavdá čuolmma?

      NB! Gažaldagat vulobealde sáhttet veahkehit du muhtun muddui muitalusa čállit.

       

      1. Gos galgá muitalus dáhpáhuvvat?
      2. Goas galgá muitalus dáhpáhuvvat?
      3. Geat galget mielde?
      4. Mat dáhpáhusat galget muitalusas leat?
      5. Mat reaiddut galget muitalusas?
      6. Mo galgá muitalusa loahppa?

       

       

      Bargobihttá 2:

       

       

      Loga muitalusa. Geavat teavsttas muhtun báikkiid dahje persovnnaid, ja ráhkat iežat muitalussii joatkka. Muitte ahte muitalusas galgá leat álgu, okta dahje máŋga čearggus bottu ja lihkolaš loahppa.

       

      1. Gos galgá muitalus dáhpáhuvvat?                             
      2. Goas galgá muitalus dáhpáhuvvat?
      3. Geat galget muitalusas leat mielde?
      4. Mat diiddastallan dáhpáhusat galget muitalusas leat?
      5. Mat diiddastallan reaiddut galget muitalusas?
      6. Mo galgá muitalusa loahppa leat?

       

       

      NB! Gažaldagat bajábealde sáhttet veahkehit du muhtun muddui muitalusa čállit.

    • 6.1.4 Movt čállit muitalusa

       

      1. Čállinfásain álgit

      Dán oasis galggat hárjehallat gelddolaš muitalusa čállit. Leat máŋga vuogi maid sáhtát geavahit vai justa du muitalus šaddá gelddolaš.

       

      2. Muitalusa huksehus

      Buorre muitalus lea dego hávga. Hávggas  lea stuorra oaivi ja njálbmi mas leat bastilis bánit, mat sáhttet gáskkestit ja doallat. Oaivi manná gorudii, dan stuorámus oassái. Hávggas lea beahcet vel.

      Govva: Trine Noodt

       

      3. Dohppehala / Doalat / Čovvát / Čogát lohkki

      Go čálát muitalusa, de sáhtát muitalusa álggahit máŋggaláhkai. Muitalusa álgu dahje álgočielggadus galgá lohkki dohppehallat, ja oažžut su viidáseappot lohkat.

      Dás galggat bargat máŋggalágan álgočielggadusain:

      1. Don sáhtát álgit muitalusa persovnna dahje persovnnaid birra čállit. Don muitalit gii son lea/geat sii leat, mo lea/leat olggosoaidnit, ja várra vel su/sin ustibiid birra. Sáhtát maid veaháš  dáhpáhusa birra čállit.

      2. Don sáhtát álgit muitalusa dáhpáhusain.

      3. Don sáhtát álgit dialogaiguin, mat ovdanbuktet olbmuid ja dáhpáhusa. Dialoga lea teaksta mas olbmot háleštit.

       

      4. Doalat lohkki

      Muitalusas ferte dáhpáhuvvat juoga mii oažžu lohkki imaštallat mo muitalusa dáhpáhusain manná ja mii addá lohkkái miela viidaseappot lohkat. Du muitalusas berre leat juoga mii ii leat nu buorre, juoga maid sáhtát rievdadit. Váldopersovdna ferte varra čoavdit čuolmma, čađahit dahkamuša dahje mearrádusa váldit. Dát lea muitalusa gižžu. Gaskaoasis geahččala váldopersovdna čoavdit gičču.

      Muitalusas maid ferte leat gelddoleamos oassi dahje čopmi. Dalle lea muitalus eanemus čearggus, ja dás čuovvu jorggáldat, mas lohkki oaidná dáhpáhusaid loahpalaš ovdáneami, nu go ahte gižžu ollašuvvá dahje čovdojuvvo, ja čearggusvuohta váidu.

      Hukse teavstta gelddoleamos oassái/čopmii: fanahala áiggi. Muital ollu muhtun áššis mii dáhpáhuvvá oanehis áiggis. Ále muital buot oktanaga. Doala muhtun áššiid čiegus ja divtte daid dađistaga boahtit oidnosii. 

      Govva: istock.com

       

      5. Luoitte lohkki

      Muitalusa loahpas galgá lohkki diehtit gičči loahpa.

      Muitalusa loahppa sáhttá leat:

      – Buorre: gižžu čovdošuvvá

      – Váivi: gičču čoavddus loahppá funet váldopersovdnii

      – Hirpmástuhtti: lohkki hirpmástuvvá muitalusa loahpain.

      – Rabas: čálli ii muital mo muitalus nohkká. Lohkki ferte ieš jurddašit

       

      6. Čoahkkáigeassu

      Dál galggat čállinplána dahkat ja mearredit mo du muitalus galgá álgit.

        1. Čále oanehaččat persovnnaid dáhje dáhpáhusa birra.
        2. Álgge muitalusa dáhpáhusain.
        3. Álgge dialogain.

       

      Bargobihttá 1:

      Čále iežat muitalusa

        

      Bargobihttá 2:

      GULDAL JA ČÁLE MUITALUSA

      a.

      á.

      b.

      c.

      č.

      d.

      1. Vállje muhtun jietnafiilla ja guldal. Don sáhtát dan guldalit máŋgii.

      2.  Maid jurddašat go jienaid gulat? Maid oainnát? Maid dovddat? Čále čoavddasániid. 

      3.  Lea vuogas jurddašit muitalusa váldooasi birra, ovdal go mearredat mo muitalusa áiggot álggahit. Geavat čoavddasániid dahje jurddakártta ja ráhkat muitalussii čállinplána.

      – Geat galget muitalussii mielde?

      – Goas ja gos dáhpáhuvvá?

      – Mii ja manne galgá dáhpáhuvvat?

      – Mo galgá dáhpáhuvvat?Geasa muitalus čuohcá?

      – Geasa muitalus čuohcá? 

      – Mat eastagat ja áššit/vuostefámut leat muitalusas?

      – Mii galgá leat muitalusa gelddoleamos oassi/čopmi?

      4. Mearret mo háliidat álgit. Mo áiggot lohkki geasuhit du muitalusa lohkat?

      – Áiggot go váldoosiin álgit

      – Áiggot go dialogain álgit, nugo guovttis geat hálešteaba?

      5. Mo galgá muitalusa loahppa leat?

       

      6. Sárggo gova muitalussii ja čále heivvolaš bajilčállaga mii muitalussii heive.

       

        

       

    • 6.1.5 Áššeorosa

       

      Jearahallan

       

      Govva: istock.com

       

      Mii jearahallan lea?

      Jearahallamat leat dávjá aviissain, bláđiin, radios ja TV: as. Jerahallan lea jearaheaddji ja vástideaddji gaskasaš ságasteapmi. Jearahalli gohčoduvvo juornalistan. Lohkki beassá jearahallama bokte oahpásmuvvat eanet dainna olbmuin, gii jearahallo. Son gean jearahalli jearahallá lea jearahallanobjeakta.

      Jearahallamis deaivat olbmuid, geat máhttet ollu dihto áššis, geain lea dehálaš bargu, dahje leat bargan dahje vásihan juoga erenoamáža.

      Jearahallan lea áššeprosateaksta, danne go dat lea áššiid birra, mat duohtavuođas dáhpáhuvvet. Jearahallamis lea dehálaš buori gažaldagaid jearrat, vai oaččut vástádusa buot áššiide maid imaštat.

      Jearahallan lea ovttastuvvon teaksta. Ovttastuvvon teaksta lea teaksta, mas sáhttet leat govat, sánit ja jietna. Filmmat, sárggusráiddut ja bláđet leat maid ovttastuvvon teavsttat. TV - jearahallamis lea sihke čálalaš teaksta, govat, filbma ja jienat. Jearahallan aviissain dahje bláđiin lea dávjá referáhta.

       

       

       

      Bargobihttá 1:

       

      Mii lea riekta?

       

      Bargobihttá 2:

       

      Govva: Trine Noodt

       

      Vállje dovddus olbmo, gean háliidat jearahallat. Oza dieđuid su birra inteneahtas, aviissain ja bláđiin. Ráhkat jurddakártta dieđuid badjel maid gávnnat. Geahča Guivi gažaldagaide dás bajábealde:

        • Mat gažaldagat sáhttet addit buoremus vástádusaid?
        • Manne? Jurddaš dárkilit ovdal go ieš rahkadat gažaldaid!
        • Čále unnimusat guhtta  gažaldaga jearahallamii.
        • Go ráhkadat gažaldagaid, de geavat dieđuid maid jurddakártii leat čállán.

       

       

      Bargobihttá 3:

       

      Jurddaš, ahte don galggat jearahallat muhtuma gii lea seamma buoris go don, muhto orru eará sajis máilmmis. Don mearredat ieš gos son galgá orrut.

       

        • Geahčča govaid vuolábealde ja ráhkat gávcci gažaldaga áššiin maid háliidat jearrat.

        • Gávnna dieđuid rikka birra interneahtas dahje girjerádjosis. Nagodat go gávdnat vástádusaid daidda áššiide maid imaštat?

      Govva: istock.com ja https://monocle.com

       

      Bargobihttá 4:

       

      Jurddaš, ahte leat jearahalli. Don galggat jearahallat muhtun dovddus olbmo.

        • Vállje olbmo gean háliddat jearahallat. Sáhttá leat Dovddus filbmanásti,  lávlu, valáštalli dahjepolitihkár.
        • Maid gáttát olbmot háliidit diehtit su birra? Ráhkat logi buori gažaldaga.
        • Bargga ovttas muhtun eará oahppiin. Jearahalli nubbi nuppi. Doai lonuhallabeahtti goabbá lea jearahalli ja goabbá lea dovddus olmmos. Čále vástádusaid maid oaččut.
        • Geavat vástádusaid ja čále gárvvisin jearahallama.
        • Ráhkat álggahusa, ja jurddaš mat gažaldagat galget jearahallimis leat mielde.
        • Ráhkat bajilčállaga mii du jearahallamii heive.

       

      Bargobihttá 5:

       

      Jurddaš muhtun olbmo birra, gii lea vásihan drámahtaš dáhpáhusa.

        • Ráhkat guhtta gažaldaga drámahtalš dáhpáhussii. Jurddaš, ahte gažaldagat galget dutnje addit dehálaš ja gelddolaš dieđuid. Ále jeara áššiid birra maid ovdalis jo dieđát.
        • Čađat jearahallama, ja čále vástádusaid.
        • Geavat vástádusaid ja čále gárvvisin jearahallama.
        • Ráhkat álggahusa, ja jurddaš makkár gažaldagat galget jearahallamii.
        • Ráhkat bajilčállaga mii du jearahallamii heive.

      Teakstabádji

      Istock.com

       

      Muitalusmuorra

      Go áiggot muitalusa čállit, de dus ferte leat jurddagovva. Dus ferte leat juoga man birra čálát dahje muitalat.

      Geahččal muitalusmuora. Das leat dutnje veahkkereaiddut somás, ártegis, váivves dahje čearggus muitalussii. Sáhtát maid ráhkadit jurddakártta ovdal go čálligoađát.

       (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid)

       

       

       

       

       

    • 6.1.6 Lohkanstrategiijat

       

      Govva: istock.com

       

       

      Jurddakártta geavahit maŋŋá go teavstta leat lohkan

      Jurddakártta lea kárta du jurdagiid badjel. Dat lea vuogas dalle go gealbbu galggat sirret. Jurddakártii sáhtát čoahkkáigeassit teavstta sisdoalu, maid don leat ádden, ja maid don muittát go leat teavstta lohkan. Jurddakárta sáhttá jievžat man birra teaksta lea ja veahkeha du muitit buorebut dan maid teavsttas logat. Don sáhtát čoavddasániid geavahit go ráhkadat jurddakártta. Maŋŋá sáhtát čállit čoahkkáigeasu dahje bájuhit teavstta jurddakártta čuoggáid mielde.

       

      Ovdamearka jurddakártii:

       

      Bargobihttá 1:

      Faksimila: Rumáš, 2014 Sissel Gaup, Davvi girji

       

      Loga girjji RUMÁŠ ja ráhkat jurddakártta

       

      Bargobihttá 2:

      Loga teavstta ja ráhkat jurddakártta oahppiid mátki birra Davvipolii.

      Čále guovddážii Oppdrag Nansen, ja ráhkat guhtta kategoriija suotnjariid mielde maidda čálát:

      Geat?, Gos?, Goas?, Mii?, Manne?, Mo?

    • 6.1.7 Ođđa TV-ráiddus galget 13 jahkásaččat ekspedišuvdnii Davvipolii: Oppdrag Nansen

        

      Oppdrag Nansen

       

      Govva: NRK

      Dutkanfatnasis mas leat miehtá máilmmi dutkit ja fatnasa bargit, leat maid njealjje skuvlaoahppi ja TV-joavku, geat galget dahkat TV-ráiddu dálkkádatrievdadeami birra, ja bohtosat leat oassin ođđa TV-ráiddus NRK Superis.

      2015 dálvvi leat oahppit davábealde Svalbarda gos dutkanfanas galmmihuvvo jikŋii. Dáppe galgá fanas leat guhtta mánu, iskandihtii boahtteáiggi Polaábijiekŋavuogádaga ja dálkkádaga birra.

      Ovdal go oahppit dutkanfatnasii, de leat sii muhtun áiggi Ny-Ålesunddas, Svaldbardas. Fatnasis besset sii oaidnit mo dutkamat čađahuvvojit, sii besset mielde dutkiiguin ovttas iskosiid dahkat ja sii besset ieža oaidnit muhtun dálkkádatrievdamiid, mat dáhpáhuvvet olles leavttus Artkalaš guovllus.

      Dutkit, veahkkebargit ja hárjánan ekspedišuvnajođiheaddjit čuvvot dán njeallje oahppi olles mátki. Sii veahkehit oahppiid dutkamiiguin ja isksiiguin das mii dáhpáhuvvá planehtain go jiekŋa lea suddagoahtán. Oahppit galget oahppat dutkat dálkádatrievdamiid ja olles ekspedišuvdna lea dehálaš dutkanprošeakta.

      Oahppit galget čuoigat Davvipolii go leat oanehis áiggi leamaš dutkanfatnasis. Ja go ollejit dohko, de leat sii fitnan guhkelis go maid Nansen goassige nagodii 120 jagi dás ovdal. Mátkki vásáhusaid ja dutkanbohtosiid galget oahppit váldit mielde dálkkádatváldočoahkkimiii Parisas.

      Gáldu: www.nrk.no
    • 6.1.8 Lohkan strategiija – oblji

       

      Gávdnojit máŋggalágan vuogit oahppat, ja mo buoremusat oahppat rievddada olbmos olbmui. Muhto lohkki, gii lea árjjalaš lohkama ovdal, vuolde ja maŋŋá, oahppá buoremusat. Lohkanstrategiijat galget du veahkehit muitit maid sáhtát jurddašit ja bargat go logat fágateavsttaid. Dás galggat oahppásmuvvat OBLIJ strategiijan.

    • 6.1.8 Lohkanvuogit ja lohkanulbmil

       

       

      Govva: istock.com

       

      Mo galggan dán teavstta lohkat?

      Gávdnojit máŋggalágan vuogit mo teavsttaid lohkat. Dás vulobealde oainnát golbma lohkanvuogi.

      Muhto ovdal go válljet lohkanvuogi, de fertet diehtit manne teavstta galggat dahje áiggot lohkat.

        • Manne áiggun teavstta lohkat?
        • Mii lea lohkama ulbmil?

       

       

      Bargobihttá 1:

        

    • 6.1.8 Ovdal go teavstta logat. Bárgobihttá 2

       

      Bargobihttá 2: 

      Guorahala teavstta Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid

       

      OVDAL GO TEAVSTTA LOGAT

        • Geahča teavstta Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid ja loga bajilčállaga.
        • Geahča govaid. Manne leat nu ollu govat?
        • Heivejit go du mielas govat tekstii?
        • Galle vuolitbajilčállaga leat teavsttas?
        • Man birra lea teakstaoassi vuolitbajilčállaga vuolde Buđet gullá min vuođđobiepmuide 
        • Maid gáttát teaksta muitala dutnje? 
        • Maid dieđát ášši birra ovdalis?
        • Deavdde DÁL-skovi D:oassái dan maid dieđát.

       

      Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid

      Govva: istock.com

       

      Ripssas fidne oljju

      Jos leat leamaš mihcamáraid áigge Lulli-Suomas, de leat várra oaidnan ripsabealdduid fiskámin. Ripssa lieđit haksojit sakka ja hohkahit divrriid. Mieđaseanit ja uvhllut gavjejit ripssaliđiid, dahjege dain dáhpáhuvva divregavjen. Ripssa heđemiin leat siepmanaččat, main lea olju. Ripsašaddu ráddjojuvvo gordnenmášeniin čakčat, go nađat leat juo ruškkodan. Olju, mii bahččojuvvo siepmaniin, geavahuvvo borramušoljun dahje margariinna válmmašteapmái. Čarvunbázáhusain dahkkojuvvo ealliide fuođar. Ripsa lea Suoma deháleamos oljošaddu.

       

      Sohkarruohttasis fidne sohkkara

      Sohkarruphttasa šaddadit Lulli-Suomas sohkarfabrihkaid lahkosiin. Sohkarruohttasa šaddadeapmai galgá leat eana, mas leat valjis biebmoávdnasat. Sohkarruohtas darbbaša guhkes šaddanaiggi. Sohkarruohttasat gilvojuvvojit juo miessemánus. Liegga gesiid ruohttasii geargá čoggot ollu sohkar. Šaddu raddjojuvvo easkka golggotmánus. Dalle sohkarruohttasat váldojuvvojit eatnamis stuorra loktenmašiinnain, man traktor geassá. 

      Sohkarfabrihkas sohkarruohttasiin sirrejuvvo sohkar, mas šadda buhtisteami ja goikadeami maŋŋá kristállalágan ja čeaskat. Gusat ja sávzzat leat hui váibmilat dan loahppaávdnasii, mii báhcá. Sohkarruohttasa lasttat dahjege gálat anihit šibihiid fuođarin, dahje daid sáhttá guođđit duktet bealddu.

       

      Govva: Luonddudutki 4 s.36, Riikonen. J., Raekunnas. M. ja Holste. M. 2001, Suoma Sámediggi

       

      Buđet gullá min vuođđobiepmuide

      Ođđa buđehat leat loahppageasi hersko. Leat várra iešge leamaš gilvimin buđehiid giđđagease ja dasto maŋŋelis geassit guohkkan guhkiin liegga eatnamis smávva českes buđetčalmmiid. Buđehiin lea ollu stearkalas, mii lea olbmui dehaláš biebmu.

      Buđehat šaddaduvvojit siepmanbuđehiin, mat leat ovddit jagi buđehat. Dáidda ihtet lieggasis iđut. Ihtán buđehat gilvojuvvojit sálahahkii ovttaid mielde. Na guđege buđehii báhcá doarvái šaddansadji. Sálahagat gokčojuvvojit. Sullii moatti váhku geažes ihtet vuosttaš lasttat oidnosii. Eatnanvuolaš eananađđii šaddet buđetčalmmit dahjege ođđa buđehat. Sálahagat muldejuvvojit duollet dálle. Dát oaivvilda dan, ahte šaddi buđehat gokčojuvvojit fuolalaččat muolddain. Jos buđetčalmmit ožžot čuovgga, de dat šaddet ruonán. Ruoná buđehat ja buđetgálat leat mirkkolaččat.

       

      Buđet šadda oppa Suomas

      Oarjelulli-Suomas buđehiid šaddadit liegga sajiin suoggama vuolde. Daid sáhtta gaikugoahtit juo ovdal mihcamáraid. Dan maŋŋá buđehiid sáhtta gaikut miehtá geasi. Sámis buđehiid beassá gaikut easkka borgemánu loahpas. Lulli-Suoma stuorra dáluin buđehat gilvojuvvojit ja gaikojuvvojit mašiinnaiguin. Buđehat vurkkoduvvojit sevdnjes, čoaska geallaris, vai seillošedje bures. Buđehiid šaddadit ruovttušaddogarddiin miehtá Suoma, muhto stuorra buđetbealddut leat dušše Lulli-Suomas ja Nuortabađaeatnamis.

      Idjabuollašat ja máŋggat šaddodávddat sáhttet vahágahttit buđetgalaid. Jos galat japmet, de ii šatta stearkalas ja ná ođđa buđehat eai satta.

      Govva: istock.com

       

      Máŋggat divrrit bilidit šattuid

      Muhtun jagiid Supmii leat boahtán bahás buđetbillárat, koloradogoppát. Dat leat fiskesčáhppesstábat goppát, mat mannejit buđetgálaide. Daid suovssat borralit oatnelanbottas buot galaid.

      Billárdivrrit leat liegga gesiid eanet go čoaska gesiid. Šaddoširrát leat gordnebealddu mihtilmas billárat. Lihkus Suoma čoaska dálvi njoahcuda billáriid lassáneami.

      Gáldu: Luonddudutki 4, Riikonen. J., Raekunnas. M. ja Holste. M., Suoma Sámediggi, 2001.

       

    • 6.1.8 Ovdal go teavstta logat. Bárgobihttát 3

       

      Bargobihttá 3:

       

      Guorahala teavstta Sáidebossu

      OVDAL GO TEAVSTTA LOGAT

        • Geahča teavstta Sáidebossu ja loga bajilčállaga.
        • Geahča govaid. Manne leat nu ollu govat?
        • Heivejit go du mielas govat tekstii?
        • Galle vuolitbajilčállaga leat teavsttas?
        • Man birra lea teakstaoassi vuollebajilčállaga vuolde

       

      Lassáneapmi ja biepmu

        • Maid gáttát teaksta muitala dutnje? 
        • Maid dieđát ášši birra ovdalis?
        • Deavdde DÁL-skovi D:oassái dan maid dieđát.

       

      Sáidebossu

      Govva: istock.com

       

      Eallin guovllut

      Sáláhat fállát ellet mátta ja davvi eatnanspáppa galbma ja čoaska mearain. Fennoskandias sáidebossut orostallet Norgga Finnamárkku mearain.

       

      Lassáneapmi ja biepmu

      Sáidebossu lea sogajoatki beannot jahkásažžan. Sáláhat fállát rahket dálvemánuid áigge ja guddet jagi maŋŋá. Čivga lea 5-7 mehtera guhkosažžan. Njiŋŋelas njamaha čivgga sullii jahkebeali, čivga šaddá njamahanáigge 100 kg jándoris. Fállámielki lea lákcii. Lákcaproseant lea loge geardde stuorát go gusa mielkkis.

       

      Stuorrodat

      Olles mihttui sáidebossu šaddá sullii logi jagis. Sáláhat fálláid njiŋŋelasat leat stuorábut go varrásat. Davvi guovllu  fállát leat uhcibut go mátta fállát. Stuorra fállát , dego sáidebossuge, jápmet go dat vudjet coahkásiide. Daid váibmu ja geahppát čárvásit čoahkkái.

       

    • 6.1.8 Ovdal go teavstta logat. Bargobihttát 4

      Bargobihttá 4:

      Govva: istock.com

       

      Loga fágateavstta Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid, mii lea bajábealde

       

      GO TEAVSTTA LOGAT

       

        • Hárjehala imaštallanbottu.
        • Geavat gažaldagaid mat leat JURDDAŠ-bovssas.
        • Čále čoahkkáigeasu teakstaosiide jus lea váttis teavstta áddet.
        • Čále unnimusat guhtta amas dahje váttis sáni. Geavat kolonnanotáhtaskovi.
        • Bargi guovttis ovttas. Veahkehalli sániid čilget dahje sániide gávdnat čilgehusaid.
        • Ráhkat unnimusat ovtta gažaldaga maid imaštat čoahkkiágeasso-skovvái.
        • Gávnna unnimusat golbma fáktá maid ohppet go teavstta lohket.

       

       

    • 6.1.8 Ovdal go teavstta logat. Bargobihttát 5

       

      Bargobihttá 5:

      Govva: istock.com

       

      Loga fágateavstta Sáidebossu, mii lea bajábealde.

       

      GO TEAVSTTA LOGAT

        • Hárjehala imaštallanbottu.
        • Geavat gažaldagaid mat leat JURDDAŠ-bovssas.
        • Čále čoahkkáigeasu  teakstaosiide jus lea váttis teavstta áddet.
        • Čále unnimusat guhtta amas dahje váttis sáni. Geavat kolonnanotáhtaskovi.
        • Bargi guovttis ovttas. Veahkehalli sániid čilget dahje sániide gávdnat čilgehusaid.
        • Ráhkat unnimusat ovtta gažaldaga maid imaštat čoahkkiágeasso-skovvái.
        • Gávnna unnimusat golbma fáktá maid ohppet go teavstta lohket.

       

    • 6.1.8 Ovdal go teavstta logat. Bargobihttá 6

       

      Bargobihttá 6:

      Govva: istock.com

       

      Loga fágateavstta Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid, mii lea bajábealde

       

      MAŊŊÁ GO TEAVSTTA LEAT LOHKAN 

        • Loga fágateavstta cealkagis cealkagii, ja čále unnimusat 10 čoavddasáni.
        • Ráhkat sátnelistu mas leat buot ođđa ja dehálaš sániid čilgehusaiguin. Geavat seamma kolonnanotáhta skovi, maid geavahit GO TEAVSTTA LOGAT.
        • Bargi guovttis ovttas, ja buohtastahtti čoavddasániid. Mat sánit leat seamma, ja mat sánit eai?
        • Čoahkkáigease:
          • Ráhkat  jurddakártta čoavddasániiguin Bargi guovttis ovttas, ja buohtastahtti jurddakárttaid. Mii lea seamma, ja mii ii?
          • Ráhkat gávnna ieš- ja oza-gažaldagaid. Divtte muhtun oahppi vástidit  gažaldagaid.
        • Maid leat oahppan? Deavdde DÁL-skovi L:oasi

       

        

       

    • 6.1.8 Maŋŋá go teavstta leat lohkan. Bargobihttát 7

       

      Bargobihttá 7:

      Govva: istock.com

       

      Loga fágateavstta Sáidebossu

       

      MAŊŊÁ GO TEAVSTTA LEAT LOHKAN

      Loga fágateavstta cealkagis cealkagii, ja čále unnimusat 10 čoavddasáni.

      – Ráhkat sátnelistu mas leat buot ođđa ja dehálaš sániid čilgehusaiguin. Geavat seamma kolonna notáhtaskovi, maid geavahit GO TEAVSTTA LOGAT.

      – Bargi guovttis ovttas, ja buohtastahtti čoavddasániid. Mat sánit leat seamma, ja mat sánit eai?

      – Čoahkkáigease:

        • Ráhkat  jurddakártta čoavddasániiguin. 
        • Bargi guovttis ovttas, ja buohtastahtti jurddakárttaid. Mii lea seamma, ja mii ii?
        • Ráhkat gávnna ieš- ja oza-gažaldagaid. Divtte muhtun oahppi vástidit  gažaldagaid.

      – Maid leat oahppan? Deavdd DÁL-skovi L: oasi

       

       

    • 6.1.9 Lohkat Fáktágirjjiid

       

      Govva girjjis: LOTTIT SÁMIS Sissel Gaup Davvi Girji 2014

       

      Áššeteavsttas leat dávjá ollu fágasánit. Dát leat sánit mat leat erenoamážat fáddái dahje fágii, ja dat veahkehit min čilget dárkilit. Áššeteavsttat leat fáktáteavsttat, ja áššeteaksta lea áššeprosa.

      Mii lohkat áššeteavsttaid vai oahppat ođđa áššiid birra. Go leat sáhkii dahje dárbbašat eanet dieđuid muhtun áššis, de sáhtát áššeteavstta lohkat.

      Fáktágirjjis, mii lea áššeteaksta, leat dieđut muhtun fáttá dahje eanet fáttáid birra, ja dáin girjjiin sáhttá gávdnat vástádusaid áššiide maid birra imaštat.

      Gávdnojit fáktágirjjiit iešguđetge fáttáiguin. Soaittát lohkan fáktágirjji elliid birra? Dahje muhtin eará fáttá? Girjerádjosis sáhttá oažžut veahki gávdnat fáktágirjjiid. 

      Fáktágirjjiis leat ollu gáldut ja dat eai leat čikŋan. Gáldut leat dutnje veahkkin, ja dat muitalit juoga girjji fáttá dahje ášši birra. Danne leage hui dehálaš lohkat sihke teavstta, bajilčállagiid, govaid, tabeallaid, govvateavssttaid, fáktábovssaid ja sátnečilgehusaid, jus dat ležžet girjjis.

       

      Bargobihttá 1

      Bargobihttá 2

      Govva: Lottit Sámis, Davvi girji

       

      1. Maid ohppet go lohket girjji LOTTIT SÁMIS. Čále 6 fáktácealkaga.

      2. Gávnna fágasániid ja amassániid teavsttas. Čilge sániid mearkkašumiid. Geavat kolonnanohtáhta.

      3. Leat go fáktágirjjis eará teavsttat go áššeteavsttat?  Jus leat, čále galle teavstta leat ja daid bajilčállagiid. Dieđát go mii dáid teavsttaid oktasaš namma lea?

      4. Fágateavsttain sáhttet leat tabeallat, kárttat ja symbolat. Lea go dus evttohas dasa maid girječállii livčče sáhtán fáktágirjái váldit mielde?

       

    • 6.1.10 Čállinstrategiijat

       

      Govva: istock.com

       

      Guovtte-kolonnanotáhtta ja govvaanalysa

      Lea vuogas geavahit guovtte-kolonnanotáhtta go govvaanalysain barggat. Lohkanstrategiija, mainna 5.ceahki bargobihtáin leat bargan, sáhttá maid leat čállinstrategiija.

      Go čálát guovtte-kolonnanotáhta govaide, de sáhtát čállit justa nu mo ieš háliidat. Don sáhtát govahallat ja čállit vuosttaš kolonnii maid oainnát, ja nuppi kolonnii čálát maid govva oažžu du jurddašit. Geavat iežat áiccuid, ja čále mat hájat ja jienat du mielas leat heivejit govvii.

      Guovtte-kolonnanotáhta bokte sáhtát sirret iežat jurdagiid, ja don leat gearggus čállit teavstta das maid don jurddašat govva muitala.

       

      Govvaanaysa

      Dás bajábealde leat veahkkegažaldagat govvaanalysii, muhto ii leat nu ahte buot gažaldagaid lea heivvolaš vástidit buot govvaanalysaide.

       

      Ovdamearka guovtte-kolonnanotáhttii

      Govva: Luonddudutki 3-4, 2001, s. 134, Suoma Sámediggi

       


       

      Bargobihttá:

      Govva: Trine Noodt 

       

      Ráhkat guovtte-kolonnanotáhta govvii bajábealde. Vuosttaš kolonnii čálát maid govas oainnát. Nuppi kolonnii čálát makkár jurdagiid govva dutnje addá.

       

    • 6.1.11 Čállinstrategiijat

      Bargobihttá: 

      Govva: Flu Hartberg girjjis "Kaja og Stine og gutten som forsvant", Baugstø L. Aschehoug, 2013

       

      Ráhkat guovtte-kolonnanotáhta govvii. Vuosttaš kolonnii čálát maid govas oainnát. Nuppi kolonnii čálát makkár jurdagiid govva dutnje addá

      a. Guorahala gova Sáije ja Soffá ja gánda mii lea láhppon. Ráhkat guovtte-kolonnanotáhta govvii mas čilget gova ja du jurdagiid gova birra.

      á. Geat son govas leat?

      b. Maid gáttát nieiddaguoktá jurddašit?

      c. Manne eai leat olbmot vuordinráiddus kioska luhtte?

      č. Čále muitalus nieiddaguoktá birra. Don sáhtát ná álgit:

      – Sáije ja Soffá leigga jo mealgat vuorddašan...

       

    • 6.1.12 Čállinstrategiijat

       

      Bargobihttá:

       

      Govvit muhtun dálu

      a. Govvádala visti.

      – Mat ivnnit leat govas?

      á. Maid govva muitala sin birra geat dálus ásset?

      – Makkár dállu lea dát dállu?

      – Lea go das nammagalba?

       

    • 6.1.13 Čállinstrategiijat

       

      Bargobihttá:

      Govva: Edvard Munch, "Skrik", 1893 

       

      Ráhkat guovtte-kolonnanotáhta govvii bajábealde. Vuosttaš kolonnii čálát maid govas oainnát. Nuppi kolonnii čálát makkár jurdagiid govva dutnje addá.

       

    • 6.1.14 Čállinstrategiija Vihttaceahkivuohki

       

      Vihttaceahkivuohki lea čállinrámma, mii sáhttá du veahkehit johtui  čállinbargguin,  ja mii čállinbarggu strukturere. Nama lea ožžon das go das lea vihttá ceahki dahje čuoggá.

      Vuosttas čuokkis (álgu) muitala man birra čállit áiggot, nubbi, goalmmát ja njealját čuoggát (váldooassi) leat cealkagat dahje gažaldagat fáddái,  ja viđát čuokkis (loahpaheapmi) lea cealkka mii čoahkkáigeassá nuppi, goalmmát ja njealját čuoggáid.

      Jurdda dainna vugiin lea, ahte sáhtát mearredit mainna čoaggáin háliidat álgit, ja nu sáhtát njuikut ovddas maŋos čuoggás čuoggái čáledettiin teavstta. 1. ja 5. čuoggát galget leat oanehaččat, ja daid sáhtát čállit go leat geargan čállimis 2., 3. ja 4. čuoggáid.

       

       

       

      Ovdamearka vihttaceahkivuohkái: Beaivveloddi

       

      Govva: istock.com

       

       

      Dá lea Hánná deavdigoahtán vihttaceahkivuogi:

       

      1. Beaivelottážat

      Beaivelottit eai oidno dálvet. Vuosttaš beaiveloddi giđđat lea dábálaččat fiskesbeaveloddi. Beaivelottiin lea buorre oaidnu.

       

      2. Mo lea beaivelotti ráhkadus? 

      Beaivelottis lea njammangearsi mainna njammá biepmu. Beaivelottis lea golmmaoasat gorut.

       

      3. Girdet go buot  beaivelottit beaivet?

      Seavdnjadasbeivvelottit girddašit ihkku. Jus háliidat oaidnit seavdnjadasbeivelottiid, de ferte bidjat šilljui šerres čuovgg aihkku. Dat girdet čuovgga guvlui.

       

      4. Mo beaivelottit suddejit iežaset bivddáriin?

      Rávis beaiveottiit bajidit soajáid vuostálagaid go suddjejit iežaset. Dalle eai oidno daid šerres ivnnit. Beaivelottiid suovssain leat dávjá guolggat, mat gavdnejit bivddáriid.

       

      5. Maid diehtit beaivelottiid birra?

      Beaivelottit oidnojit dušše geassit. Leat sihke beaivelottit ja seavnadasbeaivelottit. Beaiveloddi njammá biepmu njammangerssiin. Beaivelottit suddjejit iežaset go soajáid bidjet oktii ja suovssain leat ges guolggat.

       

      Bargobihttá 1

       

      Čále fáktáteavstta iežat birra. Geavat vihttaceahkkivuogi iežat čálllimii

      Bajilčála: MUN IEŠ

       

      Bargobihttá 2

       

      Čále áššeteavstta muhtun ášši birra mas beroštat ja imaštat, ja masa háliidat eanet dieđuid. Geavat vihttaceahkkivuogi iežat čálllimii.