Emnevisning

  •  

  • Čáppagirjjálašvuohta

    Govva: istock.com 

      

    Čále buorre muitalusa

    Čogát lohkki

     

    Govve áiccajurddagova.

    Daga lohkki sáhkkejin das mo manná.

     

    Luoitte lohkki:

    Čále loahpa mii muitala mo gižžu čovdo

    -       buorre?

    -       váivves?

    -       hirpmástuhtti?

    -       rabas?


     Čogádit- vearba lea boastut áigumuša ektui. gč. ovdalis mearkkašumi.

    ČÁLE DIVTTA RÁMMAID VUOĐUL 

    Čállit divtta rámmaid vuođul lea ráhkadit muhtun njuolggadusaid ovdal go čálligoađát.

    Dat sáhttá oažžut dus jurdagiid johtui, ja nu veahkeha du čállinbargguin.

    Divttat sáhttet leat vaikko man birra.

    Dávjá dat leat suohtas áššiid birra, muhto sáhttet maid váivves ja lossa áššiid birra.

     

    Dá leat ovdamearkkat rámmaide:

    – Divttas leat 6 vearsalinjá.

    – Divttas lea loahppariibma.

    – Divttas galget leat guokte nama.

     

     

    Eará čállinrámma sáhttá leat:

    – Dikta galgá leat beaivváža birra.

    – Divttas galgá beaivváža hápmi.

     

    Dalle sáhttá dikta leat ná:

     

    Govva: istock.com

     

    Vállje bargobihttá 1 dahje 2 

    Bargobihttá 1

    Čále divtta fállá birra.

    Čállinrámma:

    – Divttas lea gávcci vearsalinjá.

    – Divttas galgá fálláhápmi ja linját čuvvot fállágoruda.

    Govva: istock.com

     

    Bargobihttá 2

    Vállje ieš fáttá masa čállit háliidat govusdivtta. 

    Ráhkat iežat čállinrámmaid ja čále divtta.

     

  • Teakstabádji

     

    Čále muitalusa mas geavahat earáid teavstta vuođđun

     

    Govva: istock.com

    Go čálát, de lea ávkkálaš earáid čállán teavsttaid lohkat vuos. Dain sáhtát oažžut buriid jurddabohciidemiid iežat teavstta sisdollui, ja mo du teaksta sáhttá šaddat. Sáhttá dadjat ahte don geavahat earáid teavsttaid ovdamearkan iežat čállimii.

    Go geavahat earáid teavsttaid iežat čállimii veahkkin, de gohčodat dáid teavsttaid ovdamearkateakstan.

    Jus čálát teavstta mas geavahat earáid teavstta vuođđun, de sáhtát geavahit girječálliunnivearssa ja persovnnaid. Dalle lea ollu sisdoalus jo gárvvis, ja don sáhtát fuomášit ja gávnnahit ođđa dáhpáhusa ja hukset čearggusvuođa ja gealddu du muitalussii.

    Miellegovahallanmuitalusain deaivvat gelddolaš, ođđa máilmmiid ja olbmuid. Sáhttá leat somá viidáseappot diktet muitalusa maid leat lohkamin, dahje jurddašit mii olbmuide ja báikkiide dáhpáhuvvá maŋŋá go girji lea nohkan.

    Miellagovahallanmuitalusain lea teavsttat main lea niehkomáilmmi dáhpáhusat. Teavstta váldopersovnnat fertejit dávjá čoavdit máŋggalágan eastagiid dahje vuostefámuid.

     

    Govva: Trine Noodt

     

    Bargobihttá 3

     Govva: istock.com

    Čále muitalusa gándda birra govas. Ovdal go álggát čállit, fertet gažaldagaid vástidit:

    a.  Gánda deaivá muhtuma meahcis. Gean deaivá?

    b. Olmmoš dahje luonddugáhppálat jearrá veahki. Mainna gánda ferte veahkehit?

    c. Gánda deaivá vuosttaldeami mii dahká ahte lea váttis veahkehit. Mii heađušta? Mo gánda čoavdá čuolmma?

    NB! Gažaldagat vulobealde sáhttet veahkehit du muhtun muddui muitalusa čállit.

    1. Gos galgá muitalus dáhpáhuvvat?
    2. Goas galgá muitalus dáhpáhuvvat?
    3. Geat galget leat mielde?
    4. Mat dáhpáhusat galget muitalusas leat?
    5. Mat reaiddut galget leat muitalusas?
    6. Mo galgá muitalusa loahppa?

     

     

      

    Bargobihttá 4

    Loga muitalusa. Geavat teavsttas muhtun báikkiid dahje persovnnaid, ja ráhkat iežat muitalussii joatkaga. Muitte ahte muitalusas galgá leat álgu, okta dahje máŋga čearggus bottu ja lihkolaš loahppa.

    NB! Gažaldagat vulobealde sáhttet veahkehit du muhtun muddui muitalusa čállit.

    1. Gos galgá muitalus dáhpáhuvvat?                             
    2. Goas galgá muitalus dáhpáhuvvat?
    3. Geat galget muitalusas leat mielde?
    4. Mat diiddastallan dáhpáhusat galget muitalusas leat?
    5. Mat diiddastallan reaiddut galget muitalusas?
    6. Mo galgá muitalusa loahppa leat?

     

  • Movt čállit muitalusa

     

    1. Čállinfásain álgit

    Dán oasis hárjehalat gelddolaš muitalusa čállit. Leat máŋga vuogi maid sáhtát geavahit vai justa du muitalus šaddá gelddolaš.

     

    2. Muitalusa huksehus

    Buorre muitalus lea dego hávga. Hávggas  lea stuorra oaivi ja njálbmi mas leat bastilis bánit mat sáhttet gáskkestit ja doallat. Oaivi manná gorudii, dan stuorámus oassái. Hávggas lea beahcet vel.

    Govva: Trine Noodt

     

    3. Geasut / Doalat / ČovvátČogát lohkki

    Go čálát muitalusa, de sáhtát muitalusa álggahit máŋgga láhkai. Muitalusa álgu dahje álgočielggadus galgá lohkki geasuhit, ja oažžut su viidáseappot lohkat.

    Dás galggat bargat máŋggalágan álgočielggadusain:

    1. Don sáhtát álgit muitalusa persovnna dahje persovnnaid birra čállit. Don muitalat gii son lea/geat sii leat, mo lea/leat olggosoaidnit, ja várra vel su/sin ustibiid birra. Sáhtát maid veaháš dáhpáhusa birra čállit.

    2. Don sáhtát álgit muitalusa dáhpáhusain.

    3. Don sáhtát álgit dialogaiguin mat ovdanbuktet olbmuid ja dáhpáhusa. Dialoga lea teaksta mas olbmot háleštit.

     

    4. Doalat lohkki

    Muitalusas ferte dáhpáhuvvat juoga mii oažžu lohkki imaštallat mo muitalusa dáhpáhusain manná ja mii addá lohkkái miela viidáseappot lohkat. Du muitalusas berre leat juoga mii ii leat nu buorre, juoga maid sáhtát rievdadit. Váldopersovdna ferte rra čoavdit čuolmma, čađahit dahkamuša dahje mearrádusa váldit. Dát lea muitalusa gižžu. Gaskaoasis geahččala váldopersovdna čoavdit gičču.

    Muitalusas maid ferte leat gelddoleamos oassi dahje čopmi. Dalle lea muitalus eanemus čearggus, ja dás čuovvu jorggáldat, mas lohkki oaidná dáhpáhusaid loahpalaš ovdáneami, nu go ahte gižžu ollašuvvá dahje čovdojuvvo, ja čearggusvuohta váidu.

    Hukse teavstta gelddoleamos oassái/čopmái: fanat áiggi. Muital ollu muhtun áššis mii dáhpáhuvvá oanehis áiggis. Ále muital buot oktanaga. Doala muhtun áššiid čihkosis ja divtte daid dađistaga boahtit oidnosii. 

    Govva: istock.com

     

    5. Luoitte lohkki

    Muitalusa loahpas galgá lohkki diehtit gičču loahpa.

    Muitalusa loahppa sáhttá leat:

    – Buorre: gižžu čoavdašuvvá

    – Váivi: gičču čoavddus loahppá funet váldopersovdnii

    – Hirpmástuhtti: lohkki hirpmástuvvá muitalusa loahpain.

    – Rabas: čálli ii muital mo muitalus nohká. Lohkki ferte ieš jurddašit

     

    6. Čoahkkáigeassu

    Dál galggat čállinplána dahkat ja mearridit mo du muitalus galgá álgit.

        1. Čále oanehaččat persovnnaid dahje dáhpáhusa birra.

        2. Álgge muitalusa dáhpáhusain.

        3. Álgge dialogain.

      

    Bargobihttá 5

    Čále iežat muitalusa.

      

    Bargobihttá 6

    Guldal ja čále muitalusa.

    a.

    b.

    c.

    d.

    e.

    f.

    1.  Vállje muhtun jietnafiilla ja guldal. Don sáhtát dan guldalit máŋgii.

    2.  Maid jurddašat go jienaid gulat? Maid oainnát? Maid dovddat? Čále čoavddasániid. 

    3.  Lea vuogas jurddašit muitalusa váldooasi birra ovdal go mearridat mo muitalusa áiggot álggahit. Geavat čoavddasániid dahje jurddakártta ja ráhkat muitalussii čállinplána.

        – Geat galget muitalussii mielde?

        – Goas ja gos dáhpáhuvvá?

        – Mii ja manne galgá dáhpáhuvvat?

        – Mo galgá dáhpáhuvvat?

        – Geasa muitalus čuohcá? 

        – Mat eastagat ja áššit/vuostefámut leat muitalusas?

        – Mii galgá leat muitalusa gelddoleamos oassi/čopmi?

    4. Mearrit mo háliidat álgit. Mo áiggot lohkki geasuhit du muitalusa lohkat?

        – Áiggot go váldoosiin álgit

        – Áiggot go dialogain álgit, nugo guovttis geat hálešteaba?

    5. Mo galgá muitalusa loahppa leat?

    6. Sárggo gova muitalussii ja čále heivvolaš bajilčállaga mii muitalussii heive.

       

     

     

  • Áššeprosa

     

    Jearahallan

     

    Govva: istock.com

     

    Mii jearahallan lea?

    Jearahallamat leat dávjá aviissain, bláđiin, rádios ja TV:s. Jearahallan lea jearahalli ja vástideaddji gaskasaš ságasteapmi. Jearahalli gohčoduvvo journalistan. Lohkki beassá jearahallama bokte oahpásmuvvat eanet dainna olbmuin gii jearahallo. Son gean jearahalli jearahallá lea jearahallanobjeakta.

    Jearahallamis deaivat olbmuid geat máhttet ollu dihto áššis, geain lea dehálaš bargu, dahje leat bargan dahje vásihan juoga erenoamáža.

    Jearahallan lea áššeprosateaksta, danne go dat lea áššiid birra, mat duohtavuođas dáhpáhuvvet. Jearahallamis lea dehálaš buriid gažaldagaid jearrat, vai oaččut vástádusa buot áššiide maid imaštat.

    Jearahallan lea ovttastuvvon teaksta. Ovttastuvvon teaksta lea teaksta, mas sáhttet leat govat, sánit ja jietna. Filmmat, sárggusráiddut ja bláđit leat maid ovttastuvvon teavsttat. TV - jearahallamis lea sihke čálalaš teaksta, govat, filbma ja jienat. Jearahallan aviissain dahje bláđiin lea dávjá referáhtta.

     

     

      

    Bargobihttá 7

     

    Bargobihttá 8

    Govva: Trine Noodt

    Vállje dovddus olbmo, gean háliidat jearahallat. Oza dieđuid su birra interneahtas, aviissain ja bláđiin. Ráhkat jurddakártta dieđuin maid gávnnat. Geahča Guivi gažaldagaide dás bajábealde:

        • Mat gažaldagat sáhttet addit buoremus vástádusaid?
        • Manne? Jurddaš dárkilit ovdal go ieš ráhkadat gažaldaid!
        • Čále unnimusat guhtta  gažaldaga jearahallamii.
        • Go ráhkadat gažaldagaid, de geavat dieđuid maid jurddakártii leat čállán.

     

      

    Bargobihttá 9

    Jurddaš, ahte don galggat jearahallat muhtuma gii lea seamma boaris go don, muhto orru eará sajis máilmmis. Don mearridat ieš gos son galgá orrut.

        • Geahča govaid vuolábealde ja ráhkat gávcci gažaldaga áššiin maid háliidat jearrat.

        • Gávnna dieđuid rikka birra interneahtas dahje girjerádjosis. Nagodat go gávdnat vástádusaid daidda áššiide maid imaštat?

    Govva: istock.com ja monocle.com

     

    Bargobihttá 10

    Jurddaš, ahte leat jearahalli. Don galggat jearahallat muhtun dovddus olbmo.

        • Vállje olbmo gean háliidat jearahallat. Sáhttá leat Dovddus filbmanásti,  lávlu, valáštalli dahje politihkkár.
        • Maid gáttát olbmot háliidit diehtit su birra? Ráhkat logi buori gažaldaga.
        • Bargga ovttas muhtun eará ohppiin. Jearahalli nubbi nuppi. Doai lonuhallabeahtti goabbá lea jearahalli ja goabbá lea dovddus olmmoš. Čále vástádusaid maid oaččut.
        • Geavat vástádusaid ja čále gárvvisin jearahallama.
        • Ráhkat álggahusa, ja jurddaš mat gažaldagat galget jearahallamis leat mielde.
        • Ráhkat bajilčállaga mii du jearahallamii heive.

     

    Bargobihttá 11

    Jurddaš muhtun olbmo birra gii lea vásihan dramáhtalaš dáhpáhusa.

        • Ráhkat guhtta gažaldaga dramáhtalaš dáhpáhussii. Jurddaš, ahte gažaldagat galget dutnje addit dehálaš ja gelddolaš dieđuid. Ále jeara áššiid birra maid ovdalis jo dieđát.
        • Čađat jearahallama, ja čále vástádusaid.
        • Geavat vástádusaid ja čále gárvvisin jearahallama.
        • Ráhkat álggahusa, ja jurddaš makkár gažaldagat galget jearahallamii.
        • Ráhkat bajilčállaga mii du jearahallamii heive.

     

    Teakstabádji

    Istock.com

    Muitalusmuorra

    Go áiggot muitalusa čállit, de dus ferte leat jurddagovva. Dus ferte leat juoga man birra čálát dahje muitalat.

    Geahččal muitalusmuora. Das leat dutnje veahkkereaiddut somás, ártegis, váivves dahje čearggus muitalussii. Sáhtát maid ráhkadit jurddakártta ovdal go čálligoađát.

     (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid)

     

      

     

     

  • Lohkanstrategiijat

     

    Govva: istock.com

     

      

    Jurddakártta geavahit maŋŋá go teavstta leat lohkan

    Jurddakártta lea kárta du jurdagiin badjel. Dat lea vuogas dalle go gealbbu galggat sirret. Jurddakártii sáhtát čoahkkáigeassit teavstta sisdoalu, maid don leat ádden, ja maid don muittát go leat teavstta lohkan. Jurddakárta sáhttá jievžat man birra teaksta lea ja veahkeha du muitit buorebut dan maid teavsttas logat. Don sáhtát čoavddasániid geavahit go ráhkadat jurddakártta. Maŋŋá sáhtát čállit čoahkkáigeasu dahje bájuhit teavstta jurddakártta čuoggáid mielde.

      

     

    Ovdamearka jurddakártii:

     

     

     

     

    Bargobihttá 12

     

    Rumáš, 2014 Sissel Gaup, Davvi girji

    Loga girjji Rumaš ja ráhkat jurddakártta.

      

    Bargobihttá 13

    Loga teavstta ja ráhkat jurddakártta ohppiid mátki birra Davvipolii.

    Čále guovddážii Oppdrag Nansen, ja ráhkat guhtta kategoriija suotnjariid mielde maidda čálát:

    Geat?, Gos?, Goas?, Mii?, Manne?, Mo?

     

  • Ođđa TV-ráiddus galget 13 jahkásaččat ekspedišuvdnii Davvipolii: Oppdrag Nansen

      

    Oppdrag Nansen

     

    Govva: NRK

    Dutkanfatnasis mas leat miehtá máilmmi dutkit ja fatnasa bargit, leat maid njealje skuvlaoahppi ja TV-joavku, geat galget dahkat TV-ráiddu dálkkádatrievdadeami birra, ja bohtosat leat oassin ođđa TV-ráiddus NRK Superis.

    2015 dálvvi leat oahppit davábealde Svalbárda gos dutkanfanas galmmihuvvo jikŋii. Dáppe galgá fanas leat guhtta mánu, iskandihtii boahtteáiggi Polaábijiekŋavuogádaga ja dálkkádaga birra.

    Ovdal go oahppit mannet dutkanfatnasii, de leat sii muhtun áiggi Ny-Ålesundas, Svaldbárddas. Fatnasis besset sii oaidnit mo dutkamat čađahuvvojit, sii besset mielde dutkiiguin ovttas iskosiid dahkat ja sii besset ieža oaidnit muhtun dálkkádatrievdamiid mat dáhpáhuvvet olles leavttus Arktalaš guovllus.

    Dutkit, veahkkebargit ja hárjánan ekspedišuvdnajođiheaddjit čuvvot dán njeallje oahppi olles mátki. Sii veahkehit ohppiid dutkamiiguin ja iskosiiguin das mii dáhpáhuvvá planehtain go jiekŋa lea suddagoahtán. Oahppit galget oahppat dutkat dálkkádatrievdamiid ja olles ekspedišuvdna lea dehálaš dutkanprošeakta.

    Oahppit galget čuoigat Davvipolii go leat oanehis áiggi leamaš dutkanfatnasis. Ja go ollejit dohko, de leat sii fitnan guhkkelis go maid Nansen goassige nagodii 120 jagi dás ovdal. Mátkki vásáhusaid ja dutkanbohtosiid galget oahppit váldit mielde dálkkádatváldočoahkkimii Parisii.

    Gáldu: www.nrk.no
  • Lohkan strategiija – oblji

     

    Leat máŋggalágan vuogit oahppat, ja mo buoremusat oahppat rievddada olbmos olbmui. Muhto lohkki, gii lea árjjalaš lohkama ovdal, vuolde ja maŋŋá, oahppá buoremusat. Lohkanstrategiijat leat dutnje ávkin muitit maid sáhtát jurddašit ja bargat go logat fágateavsttaid. Dás galggat oahpásmuvvat OBLIJ strategiijan.

     

     

  • Lohkanvuogit ja lohkanulbmil

     

     

    Govva: istock.com

     

    Mo galggan dán teavstta lohkat?

    Leat máŋggalágan vuogit mo teavsttaid lohkat. Dás vulobealde oainnát golbma lohkanvuogi.

    Muhto ovdal go válljet lohkanvuogi, de fertet diehtit manne teavstta galggat dahje áiggot lohkat.

        • Manne áiggun teavstta lohkat?
        • Mii lea lohkama ulbmil?

     

     

      

    Bargobihttá 14

      

  • 6.1.14 Bargobihttá

    Interaktivt innhold: 1
  • Ovdal go teavstta logat

     

    Bargobihttá 15

    Guorahala teavstta Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid

    OVDAL GO TEAVSTTA LOGAT

        • Geahča teavstta Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid ja loga bajilčállaga.
        • Geahča govaid. Manne leat nu ollu govat?
        • Heivejit go du mielas govat tekstii?
        • Galle vuollebajilčállaga leat teavsttas?
        • Man birra lea teakstaoassi vuollebajilčállaga Buđet gullá min vuođđobiepmuide 
        • Maid gáttát teaksta muitala dutnje? 
        • Maid dieđát ášši birra ovdalis?
        • Deavdde DÁL-skovi D: oassái dan maid dieđát.

     

    Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid 

    Govva: istock.com

    Ripsas fidne oljju

    Jos leat leamaš mihcamáraid áigge Lulli-Suomas, de leat várra oaidnán ripsabealdduid fiskámin. Ripsa lieđit haksojit sakka ja hohkahit divrriid. Mieđašeanit ja uvhllut gavjejit ripsaliđiid, dahjege dain dáhpáhuvvá divregavjen. Ripsa heđemiin leat siepmanaččat, main lea olju. Ripsašaddu ráddjojuvvo gordnenmášeniin čakčat, go nađat leat juo ruškkodan. Olju, mii bahččojuvvo siepmaniin, geavahuvvo borramušoljun dahje margariinna válmmašteapmái. Čárvunbázahusain dahkkojuvvo elliide fuođar. Ripsa lea Suoma deháleamos oljošaddu.

     

    Sohkarruohttasis fidne sohkkara

    Sohkarruohttasa šaddadit Lulli-Suomas sohkarfabrihkaid lahkosiin. Sohkarruohttasa šaddadeapmái galgá leat eana mas leat valjis biebmoávdnasat. Sohkarruohtas dárbbaša guhkes šaddanáiggi. Sohkarruohttasat gilvojuvvojit juo miessemánus. Liegga gesiid ruohttasii geargá čoggot ollu sohkar. Šaddu ráddjojuvvo easkka golggotmánus. Dalle sohkarruohttasat váldojuvvojit eatnamis stuorra loktenmašiinnain man tráktor geassá. 

    Sohkarfabrihkas sohkarruohttasiin sirrejuvvo sohkar, mas šaddá buhtisteami ja goikadeami maŋŋá kristállalágan ja čeaskat. Gusat ja sávzzat leat hui váibmilat dan loahppaávdnasii, mii báhcá. Sohkarruohttasa lasttat dahjege gálat anihit šibihiid fuođarin, dahje daid sáhttá guođđit bealddu duktemii.

     

    Govva: Luonddudutki 4 s.36, Riikonen. J., Raekunnas. M. ja Holste. M. 2001, Suoma Sámediggi

    Buđet gullá min vuođđobiepmuide

    Ođđa buđehat leat loahppageasi hersko. Leat várra iešge leamaš gilvimin buđehiid giđđagease ja dasto maŋŋelis geasset guohkkan guhkiin liegga eatnamis smávva českes buđetčalmmiid. Buđehiin lea ollu stearkalas, mii lea olbmui dehálaš biebmu.

    Buđehat šaddaduvvojit siepmanbuđehiin, mat leat ovddit jagi buđehat. Dáidda ihtet lieggasis iđut. Ihtán buđehat gilvojuvvojit sálahahkii ovttaid mielde. Na guđege buđehii báhcá doarvái šaddansadji. Sálahagat gokčojuvvojit. Sullii moatti vahku geažes ihtet vuosttaš lasttat oidnosii. Eatnanvuoláš eananađđii šaddet buđetčalmmit dahjege ođđa buđehat. Sálahagat muldejuvvojit duollet dálle. Dát oaivvilda dan, ahte šaddi buđehat gokčojuvvojit fuolalaččat muolddain. Jos buđetčalmmit ožžot čuovgga, de dat šaddet ruonán. Ruoná buđehat ja buđetgálat leat mirkkolaččat.

     

    Buđet šaddá oppa Suomas

    Oarjelulli-Suomas buđehiid šaddadit liegga sajiin suoggama vuolde. Daid sáhttá gaikugoahtit juo ovdal mihcamáraid. Dan maŋŋá buđehiid sáhtta gaikut miehtá geasi. Sámis buđehiid beassá gaikut easkka borgemánu loahpas. Lulli-Suoma stuorra dáluin buđehat gilvojuvvojit ja gaikojuvvojit mašiinnaiguin. Buđehat vurkkoduvvojit sevdnjes, gálu gealláris, vai seillošedje bures. Buđehiid šaddadit ruovttušaddogárddiin miehtá Suoma, muhto stuorra buđetbealddut leat dušše Lulli-Suomas ja Nuortabađaeatnamis.

    Idjabuollašat ja máŋggat šaddodávddat sáhttet vahágahttit buđetgálaid. Jos gálat japmet, de ii šatta stearkalas ja ná ođđa buđehat eai šatta.

    Govva: istock.com

    Máŋggat divrrit bilidit šattuid

    Muhtun jagiid Supmii leat boahtán bahás buđetbillárat, Colorado-goppát. Dat leat fiskesčáhppesstábat goppát, mat mannejit buđetgálaide. Daid suovssat borralit oatnelanbottas buot gálaid.

    Billárdivrrit leat liegga gesiid eanet go čoaska gesiid. Šaddoširrát leat gordnebealddu mihtilmas billárat. Lihkus Suoma čoaska dálvi njoahcuda billáriid lassáneami.

    Gáldu: Luonddudutki 4, Riikonen. J., Raekunnas. M. ja Holste. M., Suoma Sámediggi, 2001.

     

     

     

  • Ovdal go teavstta logat

     

    Bargobihttá 16 

    Guorahala teavstta Sáidebossu

    OVDAL GO TEAVSTTA LOGAT

        • Geahča teavstta Sáidebossu ja loga bajilčállaga.
        • Geahča govaid. Manne leat nu ollu govat?
        • Heivejit go du mielas govat tekstii?
        • Galle vuollebajilčállaga leat teavsttas?
        • Man birra lea teakstaoassi vuollebajilčállaga vuolde

     

    Lassáneapmi ja biepmu

        • Maid gáttát teaksta muitala dutnje? 
        • Maid dieđát ášši birra ovdalis?
        • Deavdde DÁL-skovi D:oassái dan maid dieđát.

     

      

    Sáidebossu

    Govva: istock.com

     

    Eallin guovllut

    Sálahat fállát ellet mátta ja davvi eatnanspáppa galbma ja čoaska mearain. Fennoskándias sáidebossut orostallet Norgga Finnmárkku mearain.

    Lassáneapmi ja biemu

    Sáidebossu lea sogajoatki beannot jahkásažžan. Sálahat fállát rahket dálvemánuid áigge ja guddet jagi maŋŋá. Čivga lea 5-7 mehtera guhkkosaš. Njiŋŋelas njamaha čivgga sullii jahkebeali, čivga šaddá njamahanáigge 100 kg jándoris. Fállámielki lea lákcii. Lákcaproseanta lea loge geardde stuorát go gusa mielkkis.

    Stuorrudat

    Olles mihttui sáidebossu šaddá sullii logi jagis. Sálahat fálláid njiŋŋelasat leat stuorábut go varrásat. Davviguovllu  fállát leat uhcibut go máttaguovllu fállát. Stuorra fállát, dego sáidebossuge, jápmet go dat vudjet coahkásiid. Daid váibmu ja geahppát čárvásit čoahkkái.

     

  • Ovdal go teavstta logat

    Bargobihttá 17

    Govva: istock.com

     

    Loga fágateavstta Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid, mii lea bajábealde

    GO TEAVSTTA LOGAT

        • Hárjehala imaštallanbottu.
        • Geavat gažaldagaid mat leat JURDDAŠ-bovssas.
        • Čále čoahkkáigeasu teakstaosiide jus lea váttis teavstta áddet.
        • Čále unnimusat guhtta amas dahje váttis sáni. Geavat kolonnanotáhtaskovi.
        • Bargi guovttis ovttas. Veahkehalli sániid čilget dahje sániide gávdnat čilgehusaid.
        • Ráhkat unnimusat ovtta gažaldaga maid imaštat čoahkkáigeassu-skovvái.
        • Gávnna unnimusat golbma fáktá maid ohppet go teavstta lohket.

     

     

  • Ovdal go teavstta logat

     

    Bargobihttá 18

    Govva: istock.com

     

    Loga fágateavstta Sáidebossu, mii lea bajábealde.

    GO TEAVSTTA LOGAT

        • Hárjehala imaštallanbottu.
        • Geavat gažaldagaid mat leat JURDDAŠ-bovssas.
        • Čále čoahkkáigeasu  teakstaosiide jus lea váttis teavstta áddet.
        • Čále unnimusat guhtta amas dahje váttis sáni. Geavat kolonnanotáhtaskovi.
        • Bargi guovttis ovttas. Veahkehalli goabbat guoimmáde sániid čilget dahje sániide gávdnat čilgehusaid.
        • Ráhkat unnimusat ovtta gažaldaga maid imaštat čoahkkiágeasso-skovvái.
        • Gávnna unnimusat golbma fáktá maid ohppet go teavstta lohket.

     

     

  • Ovdal go teavstta logat

     

    Bargobihttá 19

    Govva: istock.com

    Loga fágateavstta Bealddus fidne oljju, sohkkara ja buđehiid, mii lea bajábealde

    MAŊŊÁ GO TEAVSTTA LEAT LOHKAN 

        • Loga fágateavstta cealkagis cealkagii, ja čále unnimusat 10 čoavddasáni.
        • Ráhkat sátnelistu mas leat buot ođđa ja dehálaš sániid čilgehusaiguin. Geavat seamma kolonnanotáhta skovi, maid geavahit GO TEAVSTTA LOGAT.
        • Bargi guovttis ovttas, ja buohtastahtti čoavddasániid. Mat sánit leat seamma, ja mat sánit eai?
        • Čoahkkáigease:

    – Ráhkat  jurddakártta čoavddasániiguin Bargi guovttis ovttas, ja buohtastahtti jurddakárttaid. Mii lea seamma, ja mii ii?

        • Ráhkat gávnna ieš- ja oza-gažaldagaid. Divtte muhtun oahppi vástidit  gažaldagaid.
        • Maid leat oahppan? Deavdde DÁL-skovi L:oasi

     

     

     

     

     

     

  • Maŋŋá go teavstta leat lohkan. Bargobihttát 7

     

    Bargobihttá 20

    Govva: istock.com

    Loga fágateavstta Sáidebossu

    MAŊŊÁ GO TEAVSTTA LEAT LOHKAN

    Loga fágateavstta cealkagis cealkagii, ja čále unnimusat 10 čoavddasáni.

    – Ráhkat sátnelistu mas leat buot ođđa ja dehálaš sániid čilgehusaiguin. Geavat seamma kolonna notáhtaskovi, maid geavahit GO TEAVSTTA LOGAT.

    – Bargi guovttis ovttas, ja buohtastahtti čoavddasániid. Mat sánit leat seamma, ja mat sánit eai?

    – Čoahkkáigease:

        • Ráhkat  jurddakártta čoavddasániiguin. 
        • Bargi guovttis ovttas, ja buohtastahtti jurddakárttaid. Mii lea seamma, ja mii ii?
        • Ráhkat gávnna ieš- ja oza-gažaldagaid. Divtte muhtun oahppi vástidit  gažaldagaid.

    – Maid leat oahppan? Deavdde DÁL-skovi L: oasi

     

  • Lohkat Fáktágirjjiid

     

    Govva girjjis: LOTTIT SÁMIS Sissel Gaup Davvi Girji 2014

    Áššeteavsttas leat dávjá ollu fágasánit. Dat leat sánit mat leat erenoamážat fáddái dahje fágii, ja dat veahkehit min čilget dárkilit. Áššeteavsttat leat fáktáteavsttat, ja áššeteaksta lea áššeprosa.

    Mii lohkat áššeteavsttaid vai oahppat ođđa áššiid birra. Go leat sáhkii dahje dárbbašat eanet dieđuid muhtun áššis, de sáhtát áššeteavstta lohkat.

    Fáktágirjjis, mii lea áššeteaksta, leat dieđut muhtun fáttá dahje eanet fáttáid birra, ja dáin girjjiin sáhttá gávdnat vástádusaid áššiide maid imaštat.

    Gávdnojit fáktágirjjit iešguđetge fáttáiguin. Soaittát lohkan fáktágirjji elliid birra? Dahje muhtin eará fáttá? Girjerádjosis sáhttá oažžut veahki gávdnat fáktágirjjiid. 

    Fáktágirjjis leat ollu gáldut ja dat eai leat čikŋan. Gáldut leat dutnje veahkkin, ja dat muitalit juoga girjji fáttá dahje ášši birra. Danne leage hui dehálaš lohkat sihke teavstta, bajilčállagiid, govaid, tabeallaid, govvateavsttaid, fáktábovssaid ja sátnečilgehusaid, jus dat ležžet girjjis.

     

     

      

    Bargobihttá 21

     

    Bargobihttá 22

    Govva: Lottit Sámis, Davvi girji

    1. Maid ohppet go lohket girjji LOTTIT SÁMIS. Čále 6 fáktácealkaga.

    2. Gávnna fágasániid ja amassániid teavsttas. Čilge sániid mearkkašumiid. Geavat kolonnanotáhta.

    3. Leat go fáktágirjjis eará teavsttat go áššeteavsttat?  Jus leat, čále galle teavstta leat ja daid bajilčállagiid. Dieđát go mii dáid teavsttaid oktasaš namma lea?

    4. Fágateavsttain sáhttet leat tabeallat, kárttat ja symbolat. Lea go dus evttohas dasa maid girječálli livččii sáhtán fáktágirjái váldit mielde?

     

  • Čállinstrategiijat

     

    Govva: istock.com

     

     

    Guovttekolonna-notáhtta ja govvaanalysa

    Lea vuogas geavahit guovttekolonna-notáhtta go govvaanalysain barggat. Lohkanstrategiija, mainna 5. ceahki bargobihtáin leat bargan, sáhttá maid leat čállinstrategiija.

    Go čálát guovttekolonna-notáhta govaide, de sáhtát čállit justa nu mo ieš háliidat. Don sáhtát govahallat ja čállit vuosttaš kolonnii maid oainnát, ja nuppi kolonnii čálát maid govva oažžu du jurddašit. Geavat iežat áiccuid, ja čále mat hájat ja jienat du mielas heivejit govvii.

    Guovttekolonna-notáhta bokte sáhtát sirret iežat jurdagiid, ja don leat gearggus čállit teavstta das maid don jurddašat govva muitala.

     

    Govvaanalysa

     

     

    Dás bajábealde leat veahkkegažaldagat govvaanalysii, muhto ii leat nu ahte buot gažaldagaid lea heivvolaš vástidit buot govvaanalysaide.

     

    Ovdamearka guovttekolonna-notáhttii

     

    Govva: Luonddudutki 3-4, 2001, s. 134, Suoma Sámediggi

      

      

    Bargobihttá 23

    Govva: Trine Noodt 

    Ráhkat guovttekolonna-notáhta govvii bajábealde. Vuosttaš kolonnii čálát maid govas oainnát. Nuppi kolonnii čálát makkár jurdagiid govva dutnje addá.

     

     

  • Čállinstrategiijat

    Bargobihttá 24

    Govva: Flu Hartberg girjjis "Kaja og Stine og gutten som forsvant", Baugstø L. Aschehoug, 2013

    Ráhkat guovttekolonna-notáhta govvii. Vuosttaš kolonnii čálát maid govas oainnát. Nuppi kolonnii čálát makkár jurdagiid govva dutnje addá.

    a. Guorahala gova Saija ja Soffá ja gánda mii lea láhppon. Ráhkat guovttekolonna-notáhta govvii mas čilget gova ja du jurdagiid gova birra.

    b. Geat son govas leat?

    c. Maid gáttát nieidda guoktá jurddašit?

    d. Manne eai leat olbmot vuordinráiddus kioska luhtte?

    e. Čále muitalus nieidda guoktá birra. Don sáhtát ná álgit:

    – Saija ja Soffá leigga jo mealgat vuorddašan...

      

  • Čállinstrategiijat 2

     

    Bargobihttá 25 

    Govvit muhtun dálu

    a. Govvádala visti.

    – Mat ivnnit leat govas?

    b. Maid govva muitala sin birra geat dálus ásset?

    – Makkár dállu lea dát dállu?

    – Lea go das nammagalba?

       

  • Čállinstrategiijat 3

     

    Bargobihttá 26

    Govva: Edvard Munch, "Skrik", 1893 

    Ráhkat guovttekolonna-notáhta govvii bajábealde. Vuosttaš kolonnii čálát maid govas oainnát. Nuppi kolonnii čálát makkár jurdagiid govva dutnje addá.

      

  • Čállinstrategiija - Vihttaceahkivuohki

     

    Vihttaceahkivuohki lea čállinrámma, mii sáhttá du veahkehit johtui čállinbargguin, ja mii čállinbarggu strukturere. Nama lea ožžon das go das lea vihtta ceahki dahje čuoggá.

    Vuosttas čuokkis (álgu) muitala man birra čállit áiggot, nubbi, goalmmát ja njealját čuoggát (váldooassi) leat cealkagat dahje gažaldagat fáddái,  ja viđát čuokkis (loahpaheapmi) lea cealkka mii čoahkkáigeassá nuppi, goalmmát ja njealját čuoggáid.

    Jurdda dainna vugiin lea, ahte sáhtát mearridit mainna čuoggán háliidat álgit, ja nu sáhtát njuikut ovddas maŋos čuoggás čuoggái čáledettiin teavstta. 1. ja 5. čuoggát galget leat oanehaččat, ja daid sáhtát čállit go leat geargan čállimis 2., 3. ja 4. čuoggáid.

     

     

     

    Ovdamearka vihttaceahkivuohkái: Beaiveloddi

     

    Govva: istock.com

      

      

    Dá lea Hánná deavdigoahtán vihttaceahkivuogi:

     

    1. Beaivelottážat

    Beaivelottit eai oidno dálvet. Vuosttaš beaiveloddi giđđat lea dábálaččat fiskes beaiveloddi. Beaivelottiin lea buorre oaidnu.

    2. Mo lea beaivelotti ráhkadus? 

    Beaivelottis lea njammangearsi mainna njammá biepmu. Beaivelottis lea golmmaoasat gorut.

    3. Girdet go buot  beaivelottit beaivet?

    Seavdnjadasbeaivelottit girddašit ihkku. Jus háliidat oaidnit seavdnjadasbeaivelottiid, de ferte bidjat šilljui šerres čuovgga ihkku. Dat girdet čuovgga guvlui.

    4. Mo beaivelottit suddjejit iežaset bivddáriin?

    Rávis beaivelottit bajidit soajáid vuostálagaid go suddjejit iežaset. Dalle eai oidno daid šerres ivnnit. Beaivelottiid suovssain leat dávjá guolggat, mat gavdnjejit bivddáriid. 

    5. Maid diehtit beaivelottiid birra?

    Beaivelottit oidnojit dušše geassit. Leat sihke beaivelottit ja seavdnjadasbeaivelottit. Beaiveloddi njammá biepmu njammangerssiin. Beaivelottit suddjejit iežaset go soajáid bidjet oktii ja suovssain leat ges guolggat.

     

    Bargobihttá 27

    Čále fáktáteavstta iežat birra. Geavat vihttaceahkivuogi iežat čállimii 

    Bajilčála: MUN IEŠ

     

    Bargobihttá 28

    Čále áššeteavstta muhtun ášši birra mas beroštat ja imaštat, ja masa háliidat eanet dieđuid. Geavat vihttaceahkivuogi iežat čállimii.