Emnevisning

  • Generelt

    • Girjerájus

      Girjerádjosis mii oahpásmuvvat árbevirolaš máidnasiidda ja muitalusaide, sámi girječálliide ja sámi mánáid – ja nuoraidgirjjiide.

    • Sámi girječálli

       

      Govva: Minna Saastamoinen

       

      Torkel Rasmussen lea riegádan 1965:s ja bajásšaddan Girkonjárgga lahka, Johkanjárggas. 

      Son lea lohkan sámegiela ja dárogiela.

      1993 – 2001 barggai son journalistan Min Áiggis ja válddii journalistaoahpu Oslos. Maŋŋil go válddii journalistaoahpu, de álggii Sámi allaskuvlii bargui, jođihit journalistaoahpu ja doppe son lea leamaš dan rájes. 

      Torkel Rasmussena girjebuvttadeamit leat juhkkojuvvon čáppagirjjálašvuhtii ja fágagirjjálašvuhtii. 

       

      Mánáidgirjjit: 

      Milli ja Bolfi: Sáhpánbivdit. Almmuhuvvui 2015 golmma sámegillii: Davvi-, julev- ja máttasámegillii.

      Milli ja Bolfi: Rievssatbivddus. Almmuhuvvoi 2013 guđa sámegillii: Davvi-, mátta-, julev-, gieldda-, nuortalaš- ja anárašsámegillii. 

      Áigin Lávra: Geassi Bássegohpis. Mánáid-/nuoraidgirji mii álmmuhuvvoi 2009. Gávdno  jietna- ja bábergirjihámis dárogillii, davvi-, julev- ja máttasámegillii. 

      Njálaid guossis: Mánáidgirji mii álmmuhuvvoi 2002. (Getting lost). Children’s book. Davvi Girji OS. Kárášjohka. 2002. Davvi Girji ráhkadii CD-skierru almmuheami das davvisámegillii.

      Boahtágoson juovlastállu dán jagi?: Davvi Girji OS. Kárášjohka 1996. Davvi-, julev- ja máttasámegillii.

       

      Áigin Lávra

       

      Faksimila: Áigin Lávra, Rasmussen. T., 2009, Čálliid lágádus

       

      Áigin Lávra lea 12 jagi boaris ja orru Gironis. Go boahtá ruoktot maŋimuš skuvlabeaivvi ovdal geasseluomu, de oažžu stuorra ránes reivve eatnis. Dasa lea čállojuvvon Áigin Lávra, ja ii mihkkige eará. Áigina mielas lea dat veaháš ártet, muhto son rahpá reivve. Reivves čuožžu ahte son lea bovdejuvvon geassesiidii Bassegohppái, ja lea vuollái čállon Áhtoš-Ánde. Áigin galgá Goddesuohpa sieiddi luhtte vuordit Áhtoš-Ánde mihcamáreahkeda. Dáppe Áhtoš-Ánde viežžá su. Áigina eadni nárrida su, ahte dat lea dušše stoahkanreive. Ii han son dovdda albmá guhte lea sádden reivve, ja ii goassige suova son bártnis vuolgit akto geasselupmui. Eadni mieđušta Áigina sieiddi lusa. Doppe ii leat oktage vuordime sudno, ja eadni manná oaggut. Áigin vázzá gitta sieiddi lusa. Doppe son oažžu ártegis dovddu, ja fáhkka girddaša son gáranasa mielde. Soai girdiba badjel jávrriid ja duoddariid ja seaivuba Áhtoš-Ánde lusa.

      Áigin oahpásmuvvá Tástiin guhte lea eret Guoládagas ja Bierdniin. Oktiibuot leat 24 máná siiddas, ja guokte rávisolbmo Áhtoš-Ánde ja su eadni Ánne áhkku.

      Soai muitaleaba mánáide ahte soai leaba dat maŋimuš noaiddit Sámis. Soai leaba čohkken mánáid miehtá Davvikalohta vai beassaba sidjiide oahpahit, nu ahte sii šaddet álbmoga vuoiŋŋalaš jođiheaddjit.

       

      Goddesuohpa sieidi

      Mihcamáreahkeda boahtá ja Áigin-guovttos etniin vuolgališgoahtiba eahkedis meahccemátkái. Soai vuodjiba čievrageainnu davás Skáidealážii. Doppe lea moadde kilomehtera vázzit Goddenjávrái mii oidno šealgámin vuolleleappos.

      – Imaš ahte son háliida mu deaivat dáppe, iige gávpogis, lohká Áigin váccidettiin vulos vieltti.

      – Vuoi mánnáriehpu, čaibmá eadni.

      – Jáhkátgo duođaid ahte gii nu boahtá du viežžat. Lohpit ahte it šlunddo jos duot Áhtoš-Ánde ii iđe.

      – Dat gal boahtá, Áigin nannosit cealká.

      – Dat han lea lohpidan viežžat mu.

      Goddejávrris lea goalki. Gáttisge lea jaskat ja ráfálaš dilli. Dušše geasi vuosttaš čuoikkat šuradit. Ágin-guovttos čohkkeba muoraid ja cahkkeheaba dola. Vuoššaba káfe ja bassiba márffiid. Dasto eadni lohká iežas vuolgit jávrái šlivgestit.

      – Dápmohat soitet dohppet, son lasihastá go čatná vuokka siibmii.

      Áigin fas lohká alddis eará ášši ja dolle Goddesuhppii sieiddi ohcat. Ii leat váttis gávdnat dan. Lea smávvadieváža alde sieđgarođu siste. Sieidi lea dego okta máilmmi stuorra geađgi mii lea luddejuvvon máŋgga oassái. Leat ruossut doarrás ráiggit geđggiid gaskkas, muhtimat nu stuorrát ahte olmmoš čáhká čađa čákŋalit sisa. Áhčči lei muitalan ahte dološ olbmot manne sieiddi sisa basuhit. Ieš son lávii dušše bálkut šlánttiid ráiggi čađa sisa.

      Áhtoš-Ánde ii leat vel boahtán, ja Áigin jurddaša ahte vuorddedettiin heive fitnat geahččamin sieiddi siskkoža. Son njáhká sisa. Doppe lea álggus oalle seavdnjat, muhto badjin lea dego reahpenráigi lávus mii luoitá veahá čuovgga geđggiid gaskka, ja go čalmmit leat hárjánan seavdnjadassii, de oaidná ahte sieiddi siskkimusas lea uhca báktelanjaš.

      Stuorát heaŋggobákti gokčá lanja nu ahte čáhci ii golgga dohko, ja lanjaža ovddabealde leat dávttit ja čoarvvit. Lanjažis Áigin áicá veaikešlánttiid ja gollesuorbmasiid.

      Áigin čippostallá. Sus lea nu ártegis dovdu, veaháš dego oaivejorggis. Son geige gieđa dávviriid vuostá, muhto ii veaje dohppet maidige. Giehta ii ole gitta dohko. Oaidnemeahttun fápmu bisseha dan.

      Áigin čohkkeda, mieiggasta maŋos guvlui eará geađggi vuostá ja imašta. – Mii ipmašiid bat dát lea báikkiid?

      Áigebotta čohkká sieiddi siste ja smiehttá. Ain lea oaivejorgásis. Son ii veaje geahččat šat silbašlánttiide ja gollesuorbmasiidda. Son gidde čalmmiid, dolle gieđaiguin julggiid birra ja deaddá oaivvi čippiid vuostá. Áigebotta son čohkká ná ja vuoigŋá dássádit. Son heaitá smiehttamis. Ieš son ii dieđe manne son dahká dán, muhto fáhkka son čuožžila ja lokte gieđaid almmi vuostá. De son loktana ja girdila sieiddi reahpenráiggi čađa.

      Sieddi bajábealde oidno gáranas ja Áigin girdá dan guvlui. Go joavdá gáranasa lusa, de Áigin bisána ja gáranas sattáhallá su birra. Dasto gáranas girdila davás, jorgala ja girdá birrat birra moadde háve. Lea dego dat hástá Áigina vuolgit iežas fárrui.

      Áigin stivregoahtá gieđaiguin ja fuobmá ahte son sáhttá vuolgit dohko gosa geige gieđaid. Son čuovvulišgoahtá gáranasa.

      Leaktu šaddá. Olles leavttuin girdiba Muohtagáissáid badjel, ja čuovvuba Ceakkoleagi mearragáddái. Doppe girdá guovtti vuona gaskka, govda Geassenjárgga mielde riddoguvlui. Olggobealde Geassenjárgga geaži sabmet sullot ja soai girdiba dohko – gáranas ovddabealde ja Áigin maŋis.

       

      Áigin Lávra – Bassegohpi geassi

    • Biografiijat

       

       

       

    • Johan Turi

      Govva: Borg Mesch, Girona gielda govvačoakkáldat

       

      Johan Turi riegádii njukčamánu 2.b. 1854:s Guovdageainnus, ja jámii skábmamánu 30.b. 1936 Jukkasjarvái. Son lei okta dain vuosttaš sámi girječállin.

      Johan Turi girji Muitalus sámiid birra muitala boazosámiid birra 1900-logu álggus.

      Girji lea jorgaluvvon dánskagillii, ruoŧagillii, eŋgelasgillii, duiskagillii, ungarlašgillii, japangillii, italiagillii ja suomagillii. Son lea maid ieš sárgon govaid girjái. Son lea maid čállán Sámi deavsttat, álmmuhuvvon 1920:s ja Duoddaris álmmuhuvvon 1931:s.

       

    • Anders Larsen

       

      Govva: Kalland. Romssa musea – Universitehtamusea

       

      Anders Larsen riegádii juovlamánu 2.b. 1870:s  Návuonas, ja jámii  juovlamánu 10.b. 1949:s. Son lei mearrasápmelaš. Son lei maid sámegiel oahpaheaddji, journalista ja girječálli. Son barggai oahpaheaddjin 1902 – 1964 áigodagas. Son lei maid sámi aviissa “Sagai Muittalægje” redaktevra 1904 – 1911 áigodagas. Dat aviisa almmuhuvvui guktii mánnui. 1911:s almmuhii son vuosttaš sámegiel romána “Bæivve-Alggo”. Dat romana govve mearrasámiid eallima, ja čuovvu váldopersovnna Ábo Eira eallima iešguđetge osiid. Anders Larsen govve románain dáruiduhttima ja movt dat váikkuhii sámegillii ja sápmelaččaid iešgovvii. Romána ulbmil lei nannet sápmelaččaid iešdovddu go stuoraservodat badjelgeahčai sin, ja čájehit vuostemiela dan oidnui mii norgga servvodagas lei sámiide.

      1949 čavčča, dan seammá jagi go son jámii, sáddii son mearrasámiid eallin-girjji giehtačállosa. Just Knud Qvigstad jorgalii dan dárogillii, ja almmuhii girjji 1950:s. 1970:s almmuhuvvui girji sámegillii “Mearrasámiid birra”.

       

    • Nils-Aslak Valkeapää

       

      Govva: ULRICHSEN, ROLF CHR. / AFTENPOSTEN / NTB SCANPIX

       

      Nils Aslak Valkeapää dahje Áillohaš riegádii njukčamánu 23.b. 1943 Eanodagas ja jámii skábmamánu 26.b.2001 Esbos. Son orui Kasivarsi Suomas ja Norggabeale Ivguvuonbađas.

      Su áhčči lei suoma boazosápmelaš ja eadni lei norgga sápmelaš, eret Davvi-Romssas. Bearaš orui Suomas, muhto go Áillohačča áhčči jámii, fárrii su eadni Norgii Ivguvuonbahtii. Áillohaš maid fárrii dohko jagis 1996, ja šattai Norgga stáhtaborgárin 2001:s.

      Son lei sámi girječálli, komponista ja govvadáiddár. Son lei multidáiddár, lei dovddus iežas divttaiguin, lávlagiin, luđiin ja govvadáidagiin. Áillohaš  álggahii iežas dáiddaeallima luđiin, ja son lea ge luđiin šaddan beakkálmassan. Su govvadáidagiin leat sámi ivnnit ja govvosat. Son lea komponeren musihka Ofelaš filbmii.

      Govva: Bodil Utsi Vars

       

      Áillohaš lei dat vuosttaš sápmelaš gii oaččui Davviriikkaid Ráđi girjjálašvuođabálkkašumi 1991:s girjjiin “Beaivi, áhčážan”.

      Son lea čállán diktačoakkáldaga «Ruoktu váimmus», mii  álmmuhuvvui 1985:s, “Beaivi, áhčážan” mii  álmmuhuvvui 1991:s,  ja “Eanni, eannážan” mii álmmuhuvvui  2001:s.

      Áillohaš lea maid ožžon Italias musihkka bálkkašumi loddesymfoniijan “Goase dušše”.

      Áillohaš oaččui 50-jagi skeaŋkan viessobáikki Omasvuona suohkanis. Dasa son huksii viesu, Lassigámme. Maŋŋil su jápmima oste Romsa fylkasuohkan, Sámediggi, Omasvuona suohkan ja Romssa universitehta báikki. Lassigámme geavahit sámi dáiddárat ja girječállit.

      Juohke jagi juhkkojuvvo Áillohačča musihkkabálkkašupmi beassášlávvardaga Guovdageainnu Sámi grandprix doaluin.

    • Elle Márjá Vars

      Govva: Elle Márjá Vars

       

      Elle Márjá Vars lea riegádan 1957:s,  Láhpoluobbalis Guovdageainnus. Son lea sámi girječálli. Son lea almmuhan oktiibuot 15 čáppagirjjálašvuođa girjji. Su vuosttaš romána lei “Katja”. Dáinna románain son oaččui Sámedikke Friddja Sátni bálkkašumi 1986:s. Son lea guovtte geardde ožžon Sámeráđi čáppagirjjálašvuođa bálkkašumi; 2004:s oaččui son buoremus sámegiel nuoraidrománain ja 2007:s buoremus sámegiel mánáidgirjjiin. 2012:s lei “Áidnen” CD, su teavsttain nominerejuvvon “Spellemann” bálkkašupmái.

      Elle Márjá Vars lea maid leamašan mielláhttu Davvi-Hålogalandda bismagodderáđis ja Sámedikki giellastivrras.

       

      Su girjjálašvuohta:

      1986:  Kátjá, nuoraidromána

      1986: Oabbá, mánáidgirji

      1989: Savdnjiluvvon nagir, diktagirji ovttas Kaia Nilseniin ja Ravna Eirain

      1990: Arvedávggi mánát, mánáidgirji

      1990: Okto, romána

      1992: Buot ovddemus jápmet niegut, romána

      1996: Ja idja ii galgga šat leat

      2002: Jaskatvuođas ii leat mihkke agiid

      2006: Máilmmi láikkimus olmmoš

      2004: Čábbámus iđitguovssu

      2013: Skábma