Emnevisning

  • Generelt

    • 7.1.1 Bures boahtin Soluma lágádusa sámi digitala oahpponeavvuide.

       
      Dát oahpponeavvu lea jurddašuvvon ohppiide geain lea davvisámegiella vuosttašgiellan ja vázzet 7. jahkeceahkis vuođđoskuvllas. Oahpponeavvu ii govččo buot čuoggáid oahppoplánas, muhto galgá geavahuvvot dego veahkkereaidu dán dássái. Earát sáhtet maid geavahit dán oahpponeavvu.

       

      Ná geavahat dán neahttasiiddu:

      Váldosiiddus leat njeallje fáddaga main don sáhtat válljet. Dat leat: Teakstabádji, Giellabádji, Girjerájus ja Bargobihtát.

      Go leat válljen faddaga ja áiggot lohkat teavstta ja gavdnat bargobihtáid, de sáhtat skrollet vulos dahje deaddilit daid iešguđetlágan temain faddagis mat leat ruvttus gurut bealde siidus. Muhtumin fertet maiddái čoavdit bargobihtáid dain vuogin ahte čálát vástádusaid peannain árkii dahje boallobeavddin iežaset dihtorin.

       

      NB! Muitte fal viežžat sámegielat boallubeavddi ja čála (fonta) du dihtorii.

       

      Go leat geargan lohkamis dahje vástidit gažáldagaid, de deaddilat ruovttoluotta buolu, de boađat ruovttoluotta dan siidui gos ovdal ledjet.

       

      Ollu lihkku!

    • 7.1.2 Čáppagirjjálašvuohta

      Govva: istock.com

       

      Peršovnnaid govvádallat

       

       Govva: Trine Noodt

       

      Go čálát peršovnnaid birra muitalusain, de sáhtát válljet mo dan dagat. Don sáhtát govvádallat peršuvnnaid.

      Peršovnnat leat  dehálaččat eanaš muitalusain. Vai lohkki háliida viidáset lohkat, de lea  dehálaš peršovnnaid govvádallat nu bures go vejolaš. Leat  go goassege lohkan muitalusa ja dovdan, ahte don oahpásmuvvet hui bures váldoperšovdnii ja daid eará peršovnnaide?

      Dalle leamaš čálli erenoamáš čeahppi govvádallat. Vai lohkkis galgá leat miella viidáset muitalusa lohkat, de lea dehálaš, ahte peršovdnagovvádallan lea hui ealas.

      Go peršovnnaid birra čálát, de sáhtát čállit sin namaid, ja mo leat olggos oaidnit. Seammás lea maid dehálaš čállit maid sii jurddašit, makkár dovddut sis leat, ja geatsii leat. Don sáhtát maid muitalit persovnnaid birra go muitalat gos sii leat, maid sii barget ja masa sii liikojit.

       

       

      Bargobihttá 1:

      Mat sánit govvádallet olgguldas iešvuođaid ja mat siskkáldas iešvuođaid.

      Gaikko sániid rivttes rámmaide.

      Bargobihttá 2:

      Hárjehala čállit peršovdnagovvádallama. 

       

      Bargobihttá 3:

      Čále govvádallama govaid vuođul.

      1. Vállje muhtun ovtta govain vulobealde ja čále peršovdnagovvádallama. Govvádala sihke olgguldus ja sikkáldas iešvuođaid. Geavat veahkkin čuoggáid rámma siste miellagovahallama.
      2. Bargi guovttis ovttas. Lonuhalli govvádallamiid. Sázas siskkáldas ja olgguldus iešvuođasániid vuollái, mat du mielas govvádallet olbmo.
      3. Vurke govvádallama go leat geargan. Don sáhtát dan geavahit eará teavstta oktavuođas.

       

       

      Govva 1

      Govva: istock.com

       

       Govva 2

       

       Govva: istock.com

       

      Govva 3

      Govva: istock.com 

      Govva 4

       

      Govva: istock.com

    • 7.1.3 Dialogaid čállit – Ceahkki

       

      Nubbi eará vuohki go čálát persovnnaid birra muitalusain, lea govvádallat persovnnaid dialogaid bokte. Dialoga lea seamma go ságastallan. Don sáhtát dialogaid bokte govvádalat persovnnaid láhttema, movtta ja jurddašeami das mo ja maid sii hállet:

      – Mun in gille,  čaimmai Ovllá.

      – Mun in gille, vavddadii Heike.

      – Mun inge gille, beaškalii Joná.

      Dajahusvearbbaid geavahat go áiggot muitalit mo juoga dadjo. Muitalus šaddá goiddas, jus seamma vearbba dávjá geavahat.

      Dajahusvearbbaid geavahat go áiggot muitalit mo juoga dadjo. Muitalus šaddá goiddas, jus seamma vearbba dávjá geavahat.

      Go ieš čálát, de berret váruhit, ahte it geavat beare dávjá seamma vearbba, muhto máŋggalágan dajahusvearbbaid. Du muitalus šaddá gelddoleappot ja ealas, go das leat máŋggalágan dajahusvearbbat.

      Nubbi eará vuohki go čálát persovnnaid birra muitalusain, lea govvádallat persovnnaid dialogaid bokte. Dialoga lea seamma go ságastallan. Don sáhtát dialogaid bokte govvádalat persovnnaid láhttema, movtta ja jurddašeami das mo ja maid sii hállet:

      – Mun in gille,  čaimmai Ovllá.

      – Mun in gille, vavddadii Heike.

      – Mun inge gille, beaškalii Joná.

      Dajahusvearbbaid geavahat go áiggot muitalit mo juoga dadjo. Muitalus šaddá goiddas, jus seamma vearbba dávjá geavahat.

      Dajahusvearbbaid geavahat go áiggot muitalit mo juoga dadjo. Muitalus šaddá goiddas, jus seamma vearbba dávjá geavahat. 

      Go ieš čálát, de berret váruhit, ahte it geavat beare dávjá seamma vearbba, muhto máŋggalágan dajahusvearbbaid. Du muitalus šaddá gelddoleappot ja ealas, go das leat máŋggalágan dajahusvearbbat.

      Go čálát replihkaid, de ferte válljet seamma čállosis geahavit replihkkasárgá dahje aisttonmearkka. Ná čálát go persovnnat hállet dahje jurddašit:

       

      Replihkkasárgáin:

        • Mun in sáhte gállit rastá joga. Jus gahčan čáhcái, de galbmon go čáhci lea nu galmmas ja dat lea du sivva, Piera biegui.
        • Dalle fertet okto dasa báhcit, Ovllá arvalii ja nu gállilii.

       

      Aisttonmearkkain:

      “Mun in gille gállit rastá joga. Jus gahčan čáhcái, de galbmon go čáhci lea nu galmmas ja dat lea du sivva”, Piera biegui.

      “Dalle fertet okto dasa báhcit”, Ovllá arvalii ja nu gállilii.

      Bargobihttá 1:

      Dialogaid čállit sárggusráiddus

      © Disney. Manus: Knut Nærum & Tormod Løkling. Tegninger: Arild Midthun

      1. Čále maid persovnnat hállet.
      2. Vállje heivvolaš bulljarasaid mat persovnnaide heivejit.
      3. Geavat dialoga nu, ahte muitalusa doaibma ovdána ja jođiha muitalusa viidáset.

       

      Bargobihttá 2:

      Govva: Trine Noodt

       

      Dialogaid čállit

      Go govvádalat persovnnaid, de sáhtát dan dahkat dialogaid bokte. Don sáhtát dialogaid bokte govvádalat persovnnaid das mo sii hállet, maid sii hállet ja maid sii barget.

       

      Geahččal ieš:

      1. Čállit maid persovnnat barget.
      2. Geavahit máŋggalágan dajahusvearbbaid.
      3. Muitalit persovnna rumašgiela birra gii hállá.
      4. Geavahit dialogaid nu, ahte muitalusa dáhpáhus ovdána.

       

      Čále dialoga guovtti persovnna gaskkal. Mearret ieš man birra soai hállaba, ja maid soai bargaba. 

      Sáhtat geavahit gova bajábealde inspirašuvdnan. 

       

      Bargobihttá 3:

      Govva: Trine Noodt 

       

      Dialogaid čállit

      Go govvádalat persovnnaid, de sáhtát dan dahkat dialogaid bokte. Don sáhtát dialogaid bokte govvádalat persovnnaid das mo sii hállet, maid sii hállet ja maid sii barget.

       

      Geahččal ieš:

      1. Čállit maid persovnnat barget
      2. Geavahit máŋggalágan dajahusvearbbaid
      3. Muitalit persovnna rumašgiela birra gii hállá
      4. Geavahit dialogaid nu, ahte muitalusa dáhpáhus ovdána

       

      Čále dialoga golbmasa gaskkal. Mearret ieš man birra sii hállet, ja maid sii barget.

      Sáhtat geavahit gova bajábealde inspirašuvdnan.

    • 7.1.4 Buohtastahtin – sániin dego

       

      Mun lean gávvil dego rieban ja jierbmái dego skuolfi.

      Buohtastahttin mas lea dego lea giellagovva, mas juoga dahje muhtuma buohtastahttá mainna nu:

      Buohtastahttimat sáhttet leat positiiva dahje negatiiva.

      Buohtastahttimat mat leat negatiiva, sáhttet leat ovdamearkka dihtii:

        • “Bahá dego burru”
        • “Jalla dego sávza”

       

      Bargobihttá 1:

      Govva: istock.com

      Loga cealkagiid vulobealde ja čále joatkaga.

      Juohke cealkagii galggat čállit buohtastahttima mas geavahat dego...

       

      Ovdamearka:

      Leimme Jonáin šiehtadan spáppa čiekčat maŋŋá skuvlla, muhto vuordináigi lei guhki dego nealge jahki. Mun ledjen dolkagoahtán su vuordit. Áiddo áigun vázzilit ruoktot.

       

      Joatkke gárvet cealkagiid:

      Muhto viimmat Joná bođii viega, spábba vel gieđas. Mu mielas spábba lei stuoris dego__________. Son bálkestii munnje spáppa. Váikko spábba lei stuoris, de dat lei geahpas dego __________.

      Das go viegaime spábbačiekčanšiljui, deaivvaime muhtin vuoras albmá. Son ii liikon go gulai, ahte áigguime spáppa čiekčat. Spábbačiekčan lea dušši joavdelastin, almmái moalai. Munno mielas son lei bahá dego __________. 

      – Sus lea varra miella munnon čiekčat, Joná árvalii go almmái manai. Son gal varra gađastii munno, geat ledno siera dego __________.

      – In dieđe, vástidin. Muhto mu mielas gal lei almmái gáđaš dego _________.

      Go das leimme čiekčamin, de ribaheimme spáppa vuovdái. Joná viehkalii spáppa maŋŋái. Son ii gávdnan spáppa. Doppe gullui muhtun huikimin:

      – Mii lea diet jallai, mii spáppa čievččastii mu njeaiga.

      – Ieš dal leaš jalla, jalla dego __________, go duššiid huiká, Joná gullui hoahkamin.

      Mun fertejin čoaskulit su maŋŋái.

      – Dá lea spábba, mun huikkádin.

      – Don leat čalbmes dego __________, go spáppa nie johtilit gávdnet. Mun han maid vázzen eske diekko, muhto in oaidnán dan. Dál moai gal viehkaledno ruoktot.

      Mun lean nelgon dego __________, Joná árvalii.

       

      Bargobihttá 2:

      Čále divtta mas geavahat buotastahttima dego...

       

      Bargobihttá 3:

      Čále muitalusa mas geavahat buohtastahttima dego...

       

    • 7.1.5 Báikki birra čállit

       

      Govva: istock.com

      Buot muitalusat dáhpáhuvvet muhtun báikkis. Báiki sáhttá leat spábbačiakčanšillju, gávpot, unna lanjaš, várrečohkká, jna.

      Don sáhtát ieš mearredit mo báiki lea oaidnit. Sáhttá leat čearggus, eannjehas, issoras, liekkus, guoibmái, somá dahje hávskái. Sániiguin sáhtát duddjot justa dan miellalági maid háliidat.

      Go čálát muhtun báikki birra, de berret diehtit oalle ollu báikki birra. Jus sáhtát dahkaluddat, ahte dieđát ollu báikki birra, de sáhttá du muitalus šaddat jáhkehahtti ja ealas. Sáhtát maid áiccajurddagova geavahit govvádallat báikki. Muhto várut, ahte it čále beare ollu ge.

       

      Ovdamearkateaksta:

       

      Bargobihttá 1:

      Vállje muhtun gova ja čále báikki birra

      Jurddaš ahte leat Heike. Mo govvádalat don báikki? Geavat iežat áiccuid go govvádalat.

      Heike leamaš Norway-cupas Oslos. Dás vulobealde oainnát govaid dain báikkiin gos lea fitnan.

       

      Ekebergsletta, Spábbačiekčangilvu

      Govva: norwaycup.no

       

      Tusenfryd

      Govva: tusenfryd.no

       

      Frognerbadet

      Govva: Bymiljøetaten, Oslo

       

      Frognerparken 

      Govva: Jan Olav

       

      Bargobihttá 2:

      Vállje muhtun báikki ja čále dan birra

      Mo govvádalat don báikki? Geavat iežat áiccuid go govvádalat. Jus dárbbašat, de sáhtát geavahit ovdamearkateavstta veahkkin.

        • Lášmohallanlanjas

        • Duoddaris

        • Vuovddis

        • buvddas

    • 7.1.6 Geardduheapmi

      Govva: istock.com

      Geardduheapmi lea vuohki maid čálli geavaha, vai lohkki gidde fuomášumit masa nu. Manin gáttát, ahte geardduheapmi geavahuvvo dávjá  divttain?
       

      Bargobihttá 1: 

      Govva: Trine Noodt

      Gárve divtta:

      MUOHTA 

      Muohta lea galbmon čáhci mii sattahallá áimmu čađa.

      Muohta

      Muohta

      Muohta

      Muohta

      Muohta

      Mo livčče dálvi leamaš muohttaga haga?

       

      Bargobihttá 2:

      Govva: istock.com

      Geardduheapmi

      Gárve divtta:

       

      BALAT GO?

      Balat go, Risten?

      Balat go

      Balat go

      Balat go

      Balat go

      Balat go

      Gii bat ii bala?

    • 7.1.7 Čállit buoret muitalusa?

       

       

      Faksimila: Harry Potter og de vises sten, Jorgaleaddji: Høverstad. T. B., Cappelen Damm, 2014

      Leat go don lohkan muitalusa dahje girjji mii du mielas lei nu gelddolaš dahje buorre ja somá, ahte fertejit beare lohkat bisánkeahttá? Jus nu, mii lei dán girjjis dahje muitalusas nu gelddolaš?
      Mii lea mii dahká, ahte muitalus dahje girji lea nu gelddolaš dahje buorre ja somá ahte, dus lea hállu viidáseappot lohkat?
      Mo sáhttá čálli doalahit lohkki girjji dahje muitalusa lohppii?
      Sáhttá leat nu ahte du mielas lei girjji dáhpáhus buorre ja gelddolaš, ja ahte čálli čállá nu ahte don ealát iežat muitalusa dáhpáhussii.
      Dás galggat don ges hárjehallat čállit muitalusa mas lea gelddolaš dáhpáhus, mii doalaha lohkki gitta muitalusa lohppii.
      Varut vel giela go čálát, dás vulobealde lea ideát mo dan sáhtát dahkat. Buorre giellagovat áigevanahallan, ahte ollu muitalit das mii dáhpáhuvvá oanehis áiggis, sáhttet oažžut lohkki oaidnit maid teaksta muitala. Geahča ovdamearkkaid dás vulobealde.

        

      Ovdamearkkat giellagovaide ja áigevanahallamii:

       

      Bargobihttá 1: 

      Čállit buorre muitalusa 1

       

      Čále ieš muitalusa. Geavat jurdagiid kárttas ja čállingoansttaid.

      Go leat čállán, de loga teavstta ja dárkkis ahte leat:

      a. Govvádallan persovnnaid, nu mo don sin oainnát.

      á. Muitalan persovnnaid birra nu ahte lohkki oahpásmuvvá singuin.

      b. Das maid persovnnat dadjet.

      c. Das maid persovnnat barget.  

       

      Árvvoštala iežat vástádusaid. Buorit muitalus vástádusaid vuođul.

       

      NB!

       
      • Dás galggat hárjehallat geavahit eanaš girječálligoansttaid maid leat oahppan, go muitalusa čálát. Girječállivuogit leat persovdnagovvádallan ja dialogat.
      • Jus dárbbašat veahki gávdnat man birra čállit sáhtát, de deaddil muitalusmuora boalu.
      • Dalle sáhtát doppe viežžat čállinrávvagiid maid deavddát skovvái, ja hárjehallat čállit buorre muitalusa.
      • Deavdde čoavddasániid mat leat muitalusmuoras dahje vállje ieš eará čoavddasániid.

      MUITALUSMUORRA

      (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid) 

        

       

       

      Bargobihttá 2:

      Čállit buorre muitalusa 2

       

      Čále ieš muitalusa. Geavat jurdagiid kárttas ja čállingoansttaid.

      Go leat čállán, de loga teavstta ja dárkkis ahte leat:

      a. Govvádallan persovnnaid, nu mo don sin oainnát.
      á. Muitalan persovnnaid birra nu ahte lohkki oahpásmuvvá singuin.
      b. Das maid persovnnat dadjet.
      c. Das maid persovnnat barget.

       

      Árvvoštala iežat vástádusaid. Buorit muitalus vástádusaid vuođul.

       

      NB!

      • Dás galggat hárjehallat geavahit buot girječálligoansttaid maid leat oahppan, go muitalusa čálát. Čállivuogit leat persovdnagovvádallan, dialogat, báikegovvádallan, giellagovat ja áiggi fanahallat.
      • Jus dárbbašat veahki gávdnat man birra čállit sáhtát, de deaddil muitalusmuora boalu. Dalle sáhtát doppe viežžat čállinrávvagiid maid deavddát skovvái, ja hárjehallat čállit buorre muitalusa.
      • Deavdde čoavddasániid mat leat muitalusmuoras dahje vállje ieš eará čoavddasániid

      MUITALUSMUORRA

      (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid)

       

    • 7.1.7 Áššeprosa. Teakstabádji

       

      Govva: istock.com

       

       

    • 7.1.8 Rapporta. Teakstabádji

        

      Rapporta

      Govva: istock.com

       

      Iskosa sáhtát čađahit go háliidat muhtun ášši birra juoga gávnnahit.

      Maŋŋá go iskosa leat čađahan, de sáhtát čállit fáktáteavstta iskosa birra. Dán fáktáteavstta namma lea raporta. Dákkár raportta namma lea dutkanraporta. Dutkanrapporta lea šaŋger maid luonddufágas geavahit.

      Jus lea juoga maid hálidat iskat, de čálát vuos maid áigot iskat. Lea dehálaš plána ráhkadit das man láhkai dutkat áiggot.

      Maŋŋá go iskkus lea čađahuvvon, de sáhtát čállit mii dáhpáhuvai ja mo boađus lei. Go leat geargan čálalaš bargguin, de leat raportta čállán. Go rapporta čálát, de ferte jurddašit vuostáiváldibirra, gii ii dieđe seamma ollu áššis go don. Buot maid áiggot muitalit ferte leat rapporttas, sániiguin, govaiguin ja teabeallaiguin.

        

       

      Bargobihttá:

    • 7.1.9 Hárjehala raportta čállit

      Mii dáhpáhuvvá? Man guhká ádjánat? Manne ná dáhpáhuvvá?

      Don galggat iskosa oktavuođas dutkanraportta čállit. Loga dárkilit muitolistu dás olgešbealde ovdalgo čálligoađát barggu maid dás vulobealde gávnnat.

      Govva: Istock.com

       

      Ovdamearka:

       

      Bargobihttá 1:

      Siema njammá čázi.

       

      Don dárbbašat: gipsa, čázi ja logi eartta.

       

      a. Ráhkat suhkkes dáiggi gipsain ja čáziin

      á. Láibbu logi eartta dáigái

      b. Divtte dáiggi orrut nuppi beaivái

      c. Hállet ovttas mii dáhpáhuvai ja manne dáhpáhuvai.

      d. Čále raportta.

       

      Bargobihttá 2:

      Dutkka ruovttus ja čále rapporta.

       

      Duođaš golgosa viiduma.

       

      a. Geasa alitdohpe njammanbohcci birra.

      á. Deavdde bruvssabohtala ravddaid dási galbma čáziin.

      b. Cokka alitdobi mii lea njammanbohccis boahtalnjálbmái nu, ahte čáhci loktana bohccis oidnosii. Gidde alitdobi riššain.

      c. Deavde lihtti/ruittu báhkka čáziin. Merke čáhcedási bohccái peannain ja čuovo nuppástusa čuovgga vuostá. Mii dáhpáhuvvá?

      č. Čále rapporta.

       

    • 7.1.10 Refràhta. Teakstabádji

       

      Referáhta

      Govva: istock.com 

      Referáhta lea oanehis fáktáteaksta das man birra mii nu lea, dahje mii dáhpáhuvvan lea. Referáhtas galget dušše deháleamos oasit mielde.

      Dás galggat hárjehallat iešguđetgelágán referáhtaid čállit. 

      Čoahkkinreferáhta

      Čoahkkinreferáhta lea oanehis čilgehus mii čoahkkimisdáhpáhuvvá. Go čoahkkin álgá de ferte válljet muhtumagii lea refereanta, ja gii čoahkkinreferáhta čállá. Go čoahkkinrefárahtta lea čállon, de sáhttet sihke siigeat ledje čoahkkimis ja sii geat eai lean, lohkat miičoahkkimis gieđahállojuvvuija mii mearreduvvui.

       

      Ovdamearka:

       

       

      Bargobihttá: 

      Dán bargobihtás galggat dahkaluddat, ahte don leat refereanta muhtun oahppiidráđđečoahkkimis gos gieđahallet golbma ášši. 

      Muitte muitolistu bajábealde lohkat, ovdal go čálligoađát.

      Čoahkkineferáhtas galggat čállit geat áššiid ovddidedje ja mii juohke áššis mearreduvvui. Dá lea áššit čoahkkimis:

        1. Sáhttá go skuvla gieldit oahppiid geavaheamis mátketelefuvnna skuvlaáiggis?
        2. Lea go vejolaš sihkkelluott aráhkadit skuvlašiljui?
        3. Mii luohkácehkiid galgá beassat riidenleirii vuolgit ja goas?

       

    • 7.1.11 Máidnasa dáhpáhusreferáhta. Teakstabádji

        

      Go čálát dáhpáhusreferáhta muhtun teavsttas, de lea vuogas vuos čoavddasániid čállit dan botta go teavstta logat:

        • Gávnna teavstta deháleamos sániid, čoavddasániid„
        • Ále čále menddo ollu sániid
        • Čále čoavddasániid vuollálágaid

       

       

      OVDAMEARKA:

      Bargobihttá 1:

      Loga máidnasa "Bártta čiegusvuohta" ja čále dáhpáhusreferáhta. 

      Muitte fal čoavddasániid čállit logadettiin.

       

       

      Bargobihttá 2:

      Girjji dáhpáhusreferáhta

      Vuolábealde leat 3 girjji. Loga ovtta dáin girjjiin ja čále dáhpáhusreferáhta.

       

      Muitte ahte dáhpáhusreferáhta galgá leat oanehaš, ja sisttisdoallat fáktáid iige du persovnnálaš oaiviliid!

      Faksimila girjjiin: Áigin Lávra, Rasmussen. T., Čálliid lágadus, 2009; Issát báhtara, Gustavsen. J. , Jårgaleaddji Å.S, 1989; In muital, Jens Martin Mienna, Bárus lágádus Å.S, 2013

    • 7.1.12 Biografiija. Teakstabádji

        

      Faksimila: FLY MED MEG!, Tonstad. P.L., Kagge forlag, 2012 

      Biografiija lea teaksta maid girječálli čállá muitalit muhtun olbmo eallima birra. Olmmoš, gean birra čállo, lea eallán dahje lea eallimin, ja girjji dáhpáhusat leat fáktát mat duohta eallimis leat dáhpáhuvvan. Lea dan sivas dehálaš, ahte fáktádieđut leat riekta.

       

      Bargobihttá 1:

      Biografiija sáhttá muitalit ollu muhtun olbmo birra. Oza dieđuid vástádusiide Mari Boine biografiijas dahje gávdna dieđuid interneahtta bokte. Vulobealde oainnát maid biografiija sáhttá muitalit muhtun olbmo birra.

      Bargobihttá 2:

      Biografiijateavstta čállit.

      Vállje muhtun olbmo dás vuolábealde govain dahje iešválljejuvvon olbmo, ja loga su birra iešguđetge gálduin.

      Čále čoavddasániid go logat olbmo birra.

       

      Amoc

      Govva: Inger-Mari Aikio

       

      Agnete Johnsen

      Govva: Jørgen Braastad/ NTB Scanpix

       

      Elle Márjá Vars

      Govva: Elle Márjá Vars

       

      Áilo Gaup 

      Govva: Cathrine Dillner Hagen / NRK

       

    • 7.1.13 Muitalusbádji

        

       

      Govva: istock.com

       

       

      Bargobihttá:

      Čále muitalusa gos geavahat veahkkin veahkkereaidduid muitalusmuoras. 

       

      Go áiggot muitalusa čállit, de dus ferte leat jurddagovva. Dus ferte leat juoga man birra čálát dahje muitalat. Geahččal muitalusmuora. Das leat dutnje veahkkereaiddut somás, ártegis, váivves dahje čearggus muitalussii.

      Sáhtát maid ráhkadit jurddakártta ovdal go čálligoađát.

       

      MUITALUSMUORRA

      (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid)

    • 7.1.14 Lohkanstrategiijat

       

       

      Govva: istock.com

       

    • 7.1.15 Čoavddasánit

      Ii leat jurdda, ahte don galggat buot strategiijaid geavahit juohke háve go barggat ovttaskas teavsttain. Don fertet ieš válljet guđe strategiija geavahat juohke tekstii mannja bargat.

       

      Leat máŋggalágan oahppanstrategiijat maid sáhtát geavahit:

       

        • OBLJI-strategiija

        • Jurddakárta

        • DÁL - skovvi

        • Čoavddasánit

        • Čoahkkáigeassu

        • Oahppanságastallan„

        • Ustidiagrámma

      Áššeteavsttain leat ovtto muhtun sánit mat leat erenoamáš dehalačča. Dát dehálaš sánit leat čoavddasánit.

      Čoavddasánit muitalit man birra teaksta lea, ja dat veahkehit du muitit teavstta sisdoalu.

      Go čoavddasániid ozat teavsttas, de fertet vuos teavstta lohkat. Dasto fertet teavstta nuppesvel lohkat ja de ohcat cealkagiid deháleamos sániid.

      Čoavddasániid sáhttá geavahit go teavstta galggat bajuhit.

       

       

      Bargobihttá 1:

       

      Loga teavstta ja čále unnimusat vihttanuppelohkái čoavddasáni.

       
       
       
       

      Bargobihttá 2:

       

      Loga teavstta ja čále unnimusat vihttanuppelohkái čoavddasáni.

       

      Bajut teavstta, čoavddasániid vuođul, earáide luohkás.

       

      Bargobihttá 3:

       

      Faksimila girjjis Šáike šuvon 4

       

      Dán bargobihttás galggat čállit čoahkkáigeasu muhtun teakstaoasis girjjis Šáike šuvon 4.

      Teaksta lea luonddu máŋggaláganvuođa birra.

      Čuovo rávvaga čoahkkáigeassuskovis.

       

    • 7.1.16 Luondu lea máŋggalágan

       

      Leat go smiehtan, ahte luondu lea máŋggalágan. Muhtun sajiin lea duottar, muhtun sajiin vuovddit, muhtun sajiin mearragáddi ja muhtun sajiin gieddi.

       

      Mearra ja mearragáddi

       

      Mearas ja mearragáttiin ásset áibbas earálágan eallit go eará sajiin. Doppe leat mearraguolit nu go dorski, diksu, sáidi ja vuskkon. Dat loktet dušše mearračázis. Daid mii gohčodat mearreguollin. Maiddái leat eallit maid mii gohčodat reabbán.


      Gazzareabbát ja širráhat 

       

      Gazzareabbá ja širrát leat dakkár eallit. Gazzareabbás leat bastilis gaccat maiguin dat čuolasta gitta jos beare fidne suorpma dahj ejuolgesuorpma. Dat gal bavččaga. Gazzareabbá le anu lihkolaš ahte jos das oktage juolgi láhppo, de šaddá ođđa fas sadjái. Gazzareappás lea garraolggoš maid ferte muhtumin molsut. Gazzarábbá stuorru, muhto olggoš bissu seamma stuorisin.

       

      Planktonat

       

      Mearračáhci lea dievva planktonain. plankton sáhttet leat eallit dahje šattut. Daid ii oainne eará go mikroskohpain, muhto buot eallit mearas dárbbašit planktona. Guolit, fállát ja maiddái mearralottit borret planktona. dat eai veaje vuodjat ja čuvvot dušše meara rávnnji. Dávjá dat bohtet ulličázi mielde gáddái, borramuššan máđuide ja širráhiidda.

       

      Eallit dárbbašit okysgena

       

      Buot ealli dárbbašit oksygena jos galget sáhttit eallit. oksygena ii sáhte oaidnit, muhto dat lea áimmus ja čázis. olbmot geavahit geahppáid maiguin vuigŋet. Jos mii áigut čázevuolde vuodjat dahje buokčalit, ferte doallat vuoiŋŋahaga, daje geavhit snorkela. Guolit eai dárbabš dan. dat sáhttet vádlit oksŧgena njuolga čázis.

       

      Guolit

       

      Guolit ásset čázis. Sis leat vievssit maiguin vudjet ja stivrejit vulos, bajás. Beahceha lihkahallet ovddas máŋos vai sáhttet johtit ovddasguvlui. Guolit eai dárbbaš čáhceluoma. Čáhci dahká ahte čalmmit bissot njuoskkasin.

       

    • 7.1.17 Čállinstrategiijat

        

       

      Govva: istock.com

       

       

    • 7.1.18 Ustitdiagramma

        

      Go galggat lohkat buohtastahttima dihtii, de lea vuogas hárjehallat seammaláganvuođaid ja iešvuođaid gávdnat govain ja teavsttain. Go buohtastahtát, de sáhtát geavahit ustitdiagrámma. Ustidiagrámmas leat guokte gearddu, main oasit leat badjálágaid. 


      OVDAMEARKA:

       

       

      Govva: Per Jonas Kalvemo

       

      Ustitdiagrámma lea maiddái buorre vuolggasadji go áiggot čállit ákkastallan teavsttaid, main galggat ságaskuššat guokte ášši vuostálagaid.

      Diagrámma sáhttá doaibmat dispisišuvdnan, masa álggos čálát mii guktuid áššiin lea erenoamáš  ja loahpas buohtastahttát dan guokte ášši, vai gávdnat mii oktasaš lea, geahča ovdamearkka bajábealde.

       

       

      Bargobihttá 1: 

      Go logat fáktáteavsttaid, de sáhtát oahppat ollu go sirret ja buohtastahttát teavsttaid dieđuid. Dán bargui geavahit ustitdiagrámma.


      1. Loga teakstaossiid muoraid birra.

       

      Skáhpi

      Govva: Trine Noodt  

      Skáhpi lea muorra mii šaddá 4-10 mehtera allosažžan Sámis. Šaddan sajit leat rođut, nuorra vuovddit, čáhcegáttit, niittut, bealdoravddat ja šiljut. Skábi lieđđi leavielgat ja muorjjit leat ruoksadat. Lasttat leat buohtalágaid, guhkit ja saháravdasaččat.

      Skáhpi lea dálkkasšaddu mii sáhttá buorit borranlusttu ja biebmosuddadanváivviid.

      Dalkkasiin geavahuvvojit muora muorjjit.

      Skáhpi ii leat nu dábálaš.

      Duopma / ávža

      Govva: Trine Noodt

       

      Duomas leat dávjá maŋga ruŋggu, ja lea 6-10 mehtera allosaš muorra, mas leat guokte nama, Duopma dahje ávža. Dan lieđit leat vielgadat ja haksojit garrasit.

      Lasttat leat guhkolaččat ja saháravdasaččat. Ollásit láddan muorjjit leat čáhpadat  ja heaŋgájit muorjegihppun.

       

      Suhpi

      Govva: Trine Noodt

       

      Leaibi

      Govva: Trine Noodt

       

      Leaibi šaddá dábálaččat 5-6 mehtera allosažžan ja gieđa gasosaččan. Dan garra lea vilgesránis ja šallat.

      Das leat guhkolaš ja bastitlisgeažat lasttat mat leat vuolábealde ránesgulgii. Bealdo- ja meahcceravddat leat dán šaddui mielamiel. Leaibi šaddá deatnogáttis, muhto duottareatnamiin dat ii gávdno.


      1. Boahtastahte skábi ja duoma govaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

      2. Boahtastahte skábi ja duoma teavsttaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

      3. Buohtastahte subi ja soagi, govaid ja ráhkat ustitdigrámma.

      4. Buohtastahte subi ja soagi, teavsttaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

       

      Bargobihttá 2:

      Go logat fáktáteavsttaid, de sáhtát oahppat ollu go sirret ja buohtastahttát teavsttaid dieđuid muhtun. Dán bargui geavahat ustitdiagrámma.

       

      2. Loga teakstaossiid jiekŋaguovžža ja guovžža birra

       

      Jiekŋaguovža

      Govva: istock.com

      Jiekŋaguovža lea earálágan go eará guovžžat. Dat leai áibbas vielgat ja orru mearragáttis ja gáddečáziin. Jiekŋaguovža lea boraspire, ja borrá eanaš bierggu, nugo njurjot, guolit ja lottit.

      Das leat guolgat juolgevuođain, ja eará guovžžin dat váilot. Jiekŋaguovžžža gakadeaddu lea 300-450 kg, muhto lea vihkkejuvvon joba 700 kg deaddi guovžžat. Geassit jiekŋaguovža borgáda. Ja geassit boahtá gáddái dasgo guolga borgáda. Dalle guovža borrá jeahkáliid, suinniid ja murjjiid, erenoamážit sarrihiid.

      Jiekŋaguovža lea okto ealli. Sáhttá oaidnit jiekŋaguovžža ja čivggaid johtaleamin fárrolagaid, muhto muđui dat lea okto.

      Njiŋŋalas guoddá dábálaččat guokte čivgga. Guovdelas dálvvi roggá njiŋŋalas bieju muohttat sisa, ja guoddá dohko čivggaid moanaid mánnuid boratkeahttá.

      Jiekŋaguovžžat johtalit viidát ja sáhttet mannat guhkás ge gáttis jieŋa ala. Olbmo bivdima geažil leat jiekŋaguovžžat sakka geahppánan. Inuihtat ja eará olbmot leat bivdán daid. Dál lea jiekŋaguovža ráfáidahttojuvvon ollásit.

       

      Guovža

      Govva: istock.com

      Guovžža orohagat leat ráfálaš guohcevuovddit. Guovžža lea váigat deaivat, danne go das lea buorre gullu ja hádjaáicu. Olmmoš lea áidna lunddolaš vašálaš guovžžas, man gal viggá garvit.

      Guovžža ivdni molsašuddá. Dat lea čáhppat, čáhppesruškat dahje fiskesruškat.  Guovža lea Europa  stuorámus boraspire. Dat lea hui lášmat ja sáhttá gakcut maid murrii. Lea maid falli ja sávri. Guovžža gaskadeaddu lea sullii 250 kg ja guhkkodat lea 2 mehtera.

      Guovža lea buotborri ja oaivebiepmu leat šattut ja muorjjit. Biergoborramuššasn leat muolddahat ja sáhpánat. Nealge guovža gal sáhttá stuorát ealli goddit. Oppa geasi guovža borrá ja buoidu. Ja go čakča boahtá, dat ohcagoahtá  biedjosaji,maid goaivu miellevielttáid dahj emuorramáddaga vuollái. 

      Ođđajage-dahje guovvamánus dat guoddá biejus 1 – 4 čivgga. Giđđat dat boltasa čivggainis ja vádjolišgoahtá borramuša maŋis, seammás oahpaha čivggaid. Guovžža ii leat lohpi bivdit.

       

      3. Buohtastahte govaid ja ráhkat ustitdigrámma.

       

      4. Buohtastahte teavsttaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

       

    • 7.1.19 Čállit temahtálaš teakstaosiid

       

      Don sáhtát geavahit temáhtataš teakstaoassemála go galggat teavstta struktureret. Temamáhtalaš teakstaossevuohki veahkeha du hukset teavstta go čálát.

        

      OVDAMEARKA:  Temahtálaš teakstaoassevuohki

        

       

      Bargobihttá 1:

       

      Dás galggat ieš hárjehallat teakstaosi čállit.

      Raba temahtalaš oasseteakstavuohkkiskovi ja gerge bárgobihttá. 

      Teakstaossi: Maid dieđán mun guovžža birra 

       

      Bargobihttá 2:

       

      Dás galggat ieš hárjehallat teakstaosi čállit.

      Raba temahtalaš oasseteakstavuohkkiskovi ja gerge bárgobihttá.

      Teakstoassi: Mu fávorihtta astoáiggedoaibma

       

      Bargobihttá 3:

       

      Dás galggat ieš hárjehallat teakstaosi čállit.

      Raba temahtalaš oasseteakstavuohkkiskovi ja gerge bárgobihttá.

      Teakstaossi: Mu favorihttábáiki

       

      Bargobihttá 4:

       

      Dás galggat ieš hárjehallat teakstaosi čállit. Vállje ies fáttá.

      Raba temahtalaš oasseteakstavuohkkiskovi ja gerge bárgobihttá.

      Teakstaossi: Vállje ies fáttá 

       

    • 7.1.20 Faktateavstta čállit – ceahkkis ceahkkái

       

      Bargobihttá:

       

      Čále fáktáteavstta gos čuovut skovi mii lea bajábealde.