Emnevisning

  • Generelt

    •  

       

    • Čáppagirjjálašvuohta

      Govva: istock.com

       

      Persovnnaid govvádallat

       

       Govva: Trine Noodt

       

      Go čálát persovnnaid birra muitalusain, de sáhtát válljet mo dan dagat. Don sáhtát govvádallat persovnnaid.

      Persovnnat leat dehálaččat eanaš muitalusain. Vai lohkki háliida viidáset lohkat, de lea dehálaš persovnnaid govvádallat nu bures go vejolaš. Leat  go goassege lohkan muitalusa ja dovdan, ahte don oahpásmuvvet hui bures váldopersovdnii ja daid eará persovnnaide?

      Dalle lea leamaš čálli erenoamáš čeahppi govvádallat. Vai lohkkis galgá leat miella viidáset muitalusa lohkat, de lea dehálaš ahte persovdnagovvádallan lea hui ealas.

      Go persovnnaid birra čálát, de sáhtát čállit sin namaid, ja mo leat olggos oaidnit. Seammás lea maid dehálaš čállit maid sii jurddašit, makkár dovddut sis leat, ja geat sii leat. Don sáhtát maid muitalit persovnnaid birra go muitalat gos sii leat, maid sii barget ja masa sii liikojit.

       

      Bargobihttá 1

      Mat sánit govvádallet olgguldas iešvuođaid ja mat siskkáldas iešvuođaid.

      Gaikko sániid rivttes rámmaide.

       

      Bargobihttá 2

      Hárjehala čállit persovdnagovvádallama. 

       

      Bargobihttá 3

      Čále govvádallama govaid vuođul.

      1. Vállje muhtun govain vulobealde ja čále persovdnagovvádallama. Govvádala sihke olgguldas ja siskkáldas iešvuođaid. Geavat ávkin  čuoggáid rámma siste miellagovahallama.
      2. Bargi guovttis ovttas. Lonuhalli govvádallamiid. Sázas siskkáldas ja olgguldas iešvuođasániid vuollái, mat du mielas govvádallet olbmo.
      3. Vurke govvádallama go leat geargan. Don sáhtát dan geavahit eará teavstta oktavuođas.

        

        

      Govva 1

      Govva: istock.com

       

       Govva 2

       

       Govva: istock.com

       

      Govva 3

      Govva: istock.com 

      Govva 4

       

      Govva: istock.com

    • Dialogaid čállit

       

      Nubbi eará vuohki go čálát persovnnaid birra muitalusain, lea govvádallat persovnnaid dialogaid bokte. Dialoga lea seamma go ságastallan. Don sáhtát dialogaid bokte govvádalat persovnnaid láhttema, movtta ja jurddašeami das mo ja maid sii hállet:

      – Mun in gille,  čaimmai Ovllá.

      – Mun in gille, vavddadii Heike.

      Mun inge gille, beaškalii Joná.

      Dajahusvearbbaid geavahat go áiggot muitalit mo juoga dadjo. Muitalus šaddá goiddas, jus seamma vearbba dávjá geavahat.

      Dajahusvearbbaid geavahat go áiggot muitalit mo juoga dadjo. Muitalus šaddá goiddas, jus seamma vearbba dávjá geavahat.

      Go ieš čálát, de berret váruhit ahte it geavat beare dávjá seamma vearbba, muhto máŋggalágan dajahusvearbbaid. Du muitalus šaddá gelddoleabbo ja eallaseabbo go das leat máŋggalágan dajahusvearbbat.

      Nubbi eará vuohki go čálát persovnnaid birra muitalusain, lea govvádallat persovnnaid dialogaid bokte. Dialoga lea seamma go ságastallan. Don sáhtát dialogaid bokte govvádalat persovnnaid láhttema, movtta ja jurddašeami das mo ja maid sii hállet:

      – Mun in gille,  čaimmai Ovllá.

      – Mun in gille, vavddadii Heike.

      – In munge gille, beaškalii Joná.

      Dajahusvearbbaid geavahat go áiggot muitalit mo juoga daddjo. Muitalus šaddá goiddas, jus seamma vearbba dávjá geavahat.

      Dajahusvearbbaid geavahat go áiggot muitalit mo juoga daddjo. Muitalus šaddá goiddas, jus seamma vearbba dávjá geavahat. 

      Go ieš čálát, de berret váruhit, ahte it geavat beare dávjá seamma vearbba, muhto máŋggalágan dajahusvearbbaid. Du muitalus šaddá gelddoleabbo ja eallaseabbo go das leat máŋggalágan dajahusvearbbat.

       

       

      Go čálát replihkaid, de ferte válljet seamma čállosis geavahit replihkkasárgá dahje aisttonmearkka. Ná čálát go persovnnat hállet dahje jurddašit:

       

       

      Replihkkasárggis dahje aisttonmearka

      Ná čálát go persovnnat hállet dahje jurddašit:

      Replihkkasárgáin:

          • Vuolgu dutkat gii njálgáid suoláda buvddas! Máijá hástala
          • Vuolgu fal! Soffá hoahpuha.
          • Skealmmaid moai gal gávdne, Soffá smiehtada.

       

      Aisttonmearkkain:

      “Vuolgu dutkat gii njálgáid suoláda buvddas”, Máijá hástala

      “Vuolgu fal!” Soffá hoahpuha.

      “Skealmmaid moai gal gávdne”, Soffá smiehtada.

       

      Bargobihttá 4

      Dialogaid čállit sárggusráiddus.

      © Disney. Manus: Knut Nærum & Tormod Løkling. Tegninger: Arild Midthun

      1. Čále maid persovnnat hállet.
      2. Vállje heivvolaš bulljarasaid mat persovnnaide heivejit.
      3. Geavat dialoga nu, ahte muitalusa doaibma ovdána ja jođiha muitalusa viidáset.

       

      Bargobihttá 5

      Govva: Trine Noodt

      Dialogaid čállit

      Go govvádalat persovnnaid, de sáhtát dan dahkat dialogaid bokte. Don sáhtát dialogaid bokte govvádalat persovnnaid das mo sii hállet, maid sii hállet ja maid sii barget.

      Geahččal ieš:

      1. Čállit maid persovnnat barget.
      2. Geavahit máŋggalágan dajahusvearbbaid.
      3. Muitalit persovnna rumašgiela birra gii hállá.
      4. Geavahit dialogaid nu ahte muitalusa dáhpáhus ovdána.

       

      Čále dialoga guovtti persovnna gaskkal. Mearrit ieš man birra soai hállaba, ja maid soai bargaba. 

      Sáhtát geavahit gova bajábealde inspirašuvdnan. 

       

      Bargobihttá 6

      Govva: Trine Noodt 

      Dialogaid čállit.

      Go govvádalat persovnnaid, de sáhtát dan dahkat dialogaid bokte. Don sáhtát dialogaid bokte govvádalat persovnnaid das mo sii hállet, maid sii hállet ja maid sii barget.

      Geahččal ieš:

      1. Čállit maid persovnnat barget
      2. Geavahit máŋggalágan dajahusvearbbaid
      3. Muitalit persovnna rumašgiela birra gii hállá
      4. Geavahit dialogaid nu, ahte muitalusa dáhpáhus ovdána

       

      Čále dialoga golbmasa gaskkal. Mearret ieš man birra sii hállet, ja maid sii barget.

      Sáhttát geavahit gova bajábealde inspirašuvdnan.

    • Buohtastahttin – sániin dego

       

      Mun lean gávvil dego rieban ja jierbmái dego skuolfi.

      Buohtastahttin mas lea dego lea giellagovva, mas juoga dahje muhtuma buohtastahttá mainna nu:

      Buohtastahttimat sáhttet leat positiiva dahje negatiiva.

      Buohtastahttimat mat leat negatiiva, sáhttet leat ovdamearkka dihtii:

          • “Bahá dego burru”
          • “Jalla dego sávza”

       

      Bargobihttá 7

      Govva: istock.com

      Loga cealkagiid vulobealde ja čále joatkaga.

      Juohke cealkagii galggat čállit buohtastahttima mas geavahat dego...

       

      Ovdamearka:

      Leimme Jonáin šiehtadan spáppa čiekčat maŋŋá skuvlla, muhto vuordináigi lei guhki dego nealgejahki. Mun ledjen dolkagoahtán su vuordit. Áiddo áigon vázzilit ruoktot.

       

      Joatkke gárvet cealkagiid:

      Muhto viimmat Joná bođii viega, spábba vel gieđas. Mu mielas spábba lei stuoris dego__________. Son bálkestii munnje spáppa. Váikko spábba lei stuoris, de dat lei geahpas dego __________.

      Das go viegaime spábbačiekčanšilljui, deaivvaime muhtin vuoras albmá. Son ii liikon go gulai, ahte áigguime spáppa čiekčat. Spábbačiekčan lea dušši joavdelastin, almmái molai. Munno mielas son lei bahá dego __________. 

      – Sus lea várra miella munnuin čiekčat, Joná árvalii go almmái manai. Son gal varra gáđaštii munno, geat letne searat dego __________.

      – In dieđe, vástidin. Muhto mu mielas gal lei almmái gáđaš dego _________.

      Go das leimme čiekčamin, de ribaheimme spáppa vuovdái. Joná viehkalii spáppa maŋŋái. Son ii gávdnan spáppa. Doppe gullui muhtun huikimin:

      – Mii lea diet jalláid, mii spáppa čievččastii mu njeaiga.

      – Ieš dal leaš jalla, jalla dego __________, go duššiid huiká, Joná gullui hoahkamin.

      Mun fertejin čuoskulit su maŋŋái.

      – Dá lea spábba, mun huikkádin.

      – Don leat čalbmes dego __________, go spáppa nie johtilit gávdnet. Mun han maid vázzen eske diekko, muhto in oaidnán dan. Dál moai gal viehkaletne ruoktot.

      Mun lean nelgon dego __________, Joná árvalii.

        

      Bargobihttá 8

      Čále divtta mas geavahat buohtastahttima dego...

       

      Bargobihttá 9

      Čále muitalusa mas geavahat buohtastahttima dego...

       

    • Báikki birra čállit

       

      Govva: istock.com

      Buot muitalusat dáhpáhuvvet muhtun báikkis. Báiki sáhttá leat spábbačiekčanšillju, gávpot, unna lanjaš, várrečohkka, jna.

      Don sáhtát ieš mearridit mo báiki lea oaidnit. Sáhttá leat čearggus, eannjehas, issoras, liekkus, guoibmái, somá dahje hávskái. Sániiguin sáhtát duddjot justa dan miellalági maid háliidat.

      Go čálát muhtun báikki birra, de berret diehtit oalle ollu báikki birra. Jus sáhtát dahkaluddat, ahte dieđát ollu báikki birra, de sáhttá du muitalus šaddat jáhkehahtti ja ealas. Sáhtát maid áiccajurddagova geavahit govvádallat báikki. Muhto várut, ahte it čále beare ollu ge.

       

      Ovdamearkateaksta:

       

       

      Bargobihttá 10

      Vállje muhtun gova ja čále báikki birra

      Jurddaš ahte leat Heike. Mo govvádalat don báikki? Geavat iežat áiccuid go govvádalat.

      Heike leamaš Norway-cupas Oslos. Dás vulobealde oainnát govaid dain báikkiin gos lea fitnan.

       

      Ekebergsletta, Spábbačiekčangilvu

      Govva: norwaycup.no

       

      Tusenfryd

      Govva: tusenfryd.no

       

      Frognerbadet

      Govva: Bymiljøetaten, Oslo

       

      Frognerparken 

      Govva: Jan Olav

       

      Bargobihttá 11

      Vállje muhtun báikki ja čále dan birra.

      Mo govvádalat don báikki? Geavat iežat áiccuid go govvádalat. Jus dárbbašat, de sáhtát geavahit ovdamearkateavstta veahkkin.

          • Lášmmohallanlanjas

          • Duoddaris

          • Vuovddis

          • Buvddas

    • Geardduheapmi

      Govva: istock.com

      Geardduheapmi lea vuohki maid čálli geavaha, vai lohkki gidde fuomášumit masa nu. Manin gáttát ahte geardduheapmi geavahuvvo dávjá divttain?
       
       

      Bargobihttá 12

      Govva: Trine Noodt

      Gárve divtta.

      Muohta

      Muohta lea galbmon čáhci mii sattáhallá áimmu čađa.

      Muohta ...............................................................

      Muohta ...............................................................

      Muohta ...............................................................

      Muohta ...............................................................

      Muohta ...............................................................

      Mo livččii dálvi leamaš muohttaga haga?

       

      Bargobihttá 13

      Govva: istock.com

      Geardduheapmi

      Gárve divtta.

      Balat go?

      Balat go, Risten?

      Balat go ...............................................................

      Balat go ...............................................................

      Balat go ...............................................................

      Balat go ...............................................................

      Balat go ...............................................................

      Gii bat ii bala?

    • Čállit buoret muitalusa

       

       

      Harry Potter og de vises sten, Jorgaleaddji: Høverstad. T. B., Cappelen Damm, 2014

      Leat go don lohkan muitalusa dahje girjji mii du mielas lei nu gelddolaš dahje buorre ja somá, ahte fertejit beare lohkat bisánkeahttá? Jus nu, mii lei dán girjjis dahje muitalusas nu gelddolaš?
      Mii lea mii dahká, ahte muitalus dahje girji lea nu gelddolaš dahje buorre ja somá ahte dus lea hállu viidáseappot lohkat?
      Mo sáhttá čálli doalahit lohkki girjji dahje muitalusa lohppii?
      Sáhttá leat nu ahte du mielas lei girjji dáhpáhus buorre ja gelddolaš, ja ahte čálli čállá nu ahte don ealát iežat muitalusa dáhpáhussii.
      Dás galggat don ges hárjehallat čállit muitalusa mas lea gelddolaš dáhpáhus, mii doalaha lohkki gitta muitalusa lohppii.
      Várut vel giela go čálát, dás vulobealde leat ideat mo dan sáhtát dahkat. Buorit giellagovat ja áigevanahallan, ahte ollu muitalit das mii dáhpáhuvvá oanehis áiggis, sáhttet oažžut lohkki oaidnit maid teaksta muitala. Geahča ovdamearkkaid dás vulobealde.

        

      Ovdamearkkat giellagovaide ja áigevanahallamii:

       

      Bargobihttá 14

      Čállit buorre muitalusa 1

      Čále ieš muitalusa. Geavat jurdagiid kárttas ja čállingoansttaid.

      Go leat čállán, de loga teavstta ja dárkkis ahte leat:

      a. Govvádallan persovnnaid, nu mo don sin oainnát.

      b. Muitalan persovnnaid birra nu ahte lohkki oahpásmuvvá singuin.

      c. Das maid persovnnat dadjet.

      d. Das maid persovnnat barget.

      Árvvoštala iežat vástádusaid. Buorit muitalusa vástádusaid vuođul.

      NB!

          • Dás galggat hárjehallat geavahit eanaš girječálligoansttaid maid leat oahppan, go muitalusa čálát. Girječállivuogit leat persovdnagovvádallan ja dialogat.
          • Jus dárbbašat veahki gávdnat man birra čállit sáhtát, de deaddil muitalusmuora boalu.
          • Dalle sáhtát doppe viežžat čállinrávvagiid maid deavddát skovvái, ja hárjehallat čállit buori muitalusa.
          • Deavdde čoavddasániid mat leat muitalusmuoras dahje vállje ieš eará čoavddasániid.

      MUITALUSMUORRA

      (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid) 

       

      Bargobihttá 15

      Čállit buorre muitalusa 2

      Čále ieš muitalusa. Geavat jurdagiid kárttas ja čállingoansttaid.

      Go leat čállán, de loga teavstta ja dárkkis ahte leat:

      a. Govvádallan persovnnaid, nu mo don sin oainnát.

      b. Muitalan persovnnaid birra nu ahte lohkki oahpásmuvvá singuin.

      c. Das maid persovnnat dadjet.

      d. Das maid persovnnat barget.

      Árvvoštala iežat vástádusaid. Buorit muitalusa vástádusaid vuođul.

      NB!

          • Dás galggat hárjehallat geavahit buot girječálligoansttaid maid leat oahppan, go muitalusa čálát. Čállivuogit leat persovdnagovvádallan, dialogat, báikegovvádallan, giellagovat ja áiggi vanahallat.

          • Jus dárbbašat veahki gávdnat man birra čállit sáhtát, de deaddil muitalusmuora boalu. Dalle sáhtát doppe viežžat čállinrávvagiid maid deavddát skovvái, ja hárjehallat čállit buori muitalusa.

          • Deavdde čoavddasániid mat leat muitalusmuoras dahje vállje ieš eará čoavddasániid.

       

      MUITALUSMUORRA

      (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid)

    • Áššeprosa

       

      Govva: istock.com

       

       

    • Rapporta

        

      Rapporta

      Govva: istock.com

      Iskosa sáhtát čađahit go háliidat muhtun ášši birra juogá gávnnahit.

      Maŋŋá go iskosa leat čađahan, de sáhtát čállit fáktáteavstta iskosa birra. Dán fáktáteavstta namma lea raporta. Dákkár raportta namma lea dutkanraporta. Dutkanraporta lea šáŋŋer maid luonddufágas geavahit.

      Jus lea juoga maid háliidat iskat, de čálát vuos maid áiggut iskat. Lea dehálaš plána ráhkadit das man láhkai dutkat áiggot.

      Maŋŋá go iskkus lea čađahuvvon, de sáhtát čállit mii dáhpáhuvai ja mo boađus lei. Go leat geargan čálalaš bargguin, de leat raportta čállán. Go raporta čálát, de ferte jurddašit vuostáiváldi birra, gii ii dieđe seamma ollu áššis go don. Buot maid áiggot muitalit ferte leat raporttas, sániiguin, govaiguin ja tabeallaiguin.

       

       

      Bargobihttá 16

    • Hárjehala raportta čállit

      Mii dáhpáhuvvá? Man guhká ádjánat? Manne ná dáhpáhuvvá?

      Don galggat iskosa oktavuođas dutkanraportta čállit. Loga dárkilit muitolistu dás olgešbealde ovdalgo čálligoađát barggu maid dás vulobealde gávnnat.

       

      Govva: Istock.com

       

      OVDAMEARKA:

       

      Deavdde raportta nu dárkilit go sáhttát.

       

       

      Bargobihttá 17

      Siema njammá čázi.

      Don dárbbašat: gipsa, čázi ja logi eartta. 

      a. Ráhkat suhkkes dáiggi gipsain ja čáziin

      b. Láibbo logi eartta dáigái

      c. Divtte dáiggi orrut nuppi beaivái

      d. Háleštehket ovttas mii dáhpáhuvai ja manne dáhpáhuvai.

      e. Čále raportta.

       

      Deaddil dása rahpat dutkanraportaskovi

       

      Bargobihttá 18

      Dutkka ruovttus ja čále raporta.

      Duođaš golgosa viiduma.

      a. Giesa alitdobiid njammanbohcci birra.

      b. Deavdde bruvsaboahtala ravddaid dási galbma čáziin.

      c. Cokka alitdobit mat leat njammanbohccis boahtalnjálbmái nu, ahte čáhci loktana bohccis oidnosii. Gidde alitdobiid riššain.

      d. Deavdde lihtti/ruittu báhkka čáziin. Merke čáhcedási bohccái peannain ja čuovo nuppástusa čuovgga vuostá. Mii dáhpáhuvvá?

      e. Čále raporta.

      Deaddil dása rahpat dutkanraportaskovi

    • Referáhta

       

      Referáhta

      Govva: istock.com 

      Referáhta lea oanehis fáktáteaksta das man birra mii nu lea, dahje mii dáhpáhuvvan lea. Referáhtas galget dušše deháleamos oasit mielde.

      Dás galggat hárjehallat iešguđetgelágán referáhtaid čállit. 

       

       Čoahkkinreferáhta

      Čoahkkinreferáhta lea oanehis čilgehus mii čoahkkimis dáhpáhuvvá. Go čoahkkin álgá de ferte válljet muhtuma gii lea refereanta, ja gii čoahkkinreferáhta čállá. Go čoahkkinreferáhtta lea čállon, de sáhttet sihke sii geat ledje čoahkkimis ja sii geat eai lean, lohkat mii čoahkkimis gieđahallojuvvui ja mii mearriduvvui.

       

      Ovdamearka:

          

       

      Bargobihttá 19

      Dán bargobihtás galggat dahkaluddat, ahte don leat refereanta muhtun ohppiidráđđečoahkkimis mas gieđahallet golbma ášši. 

      Muitte muitolistu bajábealde lohkat, ovdal go čálligoađát.

      Čoahkkinreferáhtas galggat čállit geat áššiid ovddidedje ja mii juohke áššis mearriduvvui. Dá lea áššit čoahkkimis:

          1. Sáhttá go skuvla gieldit ohppiid geavaheamestketelefovnna skuvlaáiggis?
          2. Lea go vejolaš sihkkelluotta ráhkadit skuvlašiljus?
          3. Mii luohkkácehkiid galgá beassat riidenleirii vuolgit ja goas?
    • Máidnasa dáhpáhusreferáhta

        

      Go čálát dáhpáhusreferáhta muhtun teavsttas, de lea vuogas vuos čoavddasániid čállit dan botta go teavstta logat:

          • Gávnna teavstta deháleamos sániid, čoavddasániid„
          • Ále čále menddo ollu sániid
          • Čále čoavddasániid vuollálagaid

       

       

       

      OVDAMEARKA:

       

      Bargobihttá 20

      Loga máidnasa "Bartta čiegusvuohta" ja čále dáhpáhusreferáhta. 

      Muitte fal čoavddasániid čállit logadettiin.

       

       

      Bargobihttá 21

      Girjji dáhpáhusreferáhta.

      Vuolábealde leat 3 girjji. Loga ovtta dáin girjjiin ja čále dáhpáhusreferáhta.

      Muitte ahte dáhpáhusreferáhtta galgá leat oanehaš, ja sisttisdoallat fáktáid iige du persovnnalaš oaiviliid!

       

      Áigin Lávra, Rasmussen. T., Čálliid lágádus, 2009; Issát báhtara, Gustavsen. J. , Jårgaleaddji Å.S, 1989; In muital, Jens Martin Mienna, Bárus lágádus Å.S, 2013

    • Biografiija

        

      FLY MED MEG!, Tonstad. P.L., Kagge forlag, 2012 

      Biografiija lea teaksta maid girječálli čállá muitalit muhtun olbmo eallima birra. Olmmoš, gean birra čállo, lea eallán dahje lea eallimin, ja girjji dáhpáhusat leat fáktát mat duohta eallimis leat dáhpáhuvvan. Lea dan sivas dehálaš, ahte fáktádieđut leat riekta.

        

      Bargobihttá 21

      Biografiija sáhttá muitalit ollu muhtun olbmo birra. Oza dieđuid vástádusaide Mari Boine biografiijas dahje gávnna dieđuid interneahta bokte. Vulobealde oainnát maid biografiija sáhttá muitalit muhtun olbmo birra.

      Bargobihttá 22

      Biografiijateavstta čállit.

      Vállje muhtun olbmo dás vuolábealde govain dahje ieš válljet olbmo, ja loga su birra iešguđetge gálduin.

      Čále čoavddasániid go logat olbmo birra.

       

      Amoc

      Govva: Inger-Mari Aikio

       

      Agnete Johnsen

      Govva: Jørgen Braastad/ NTB Scanpix

       

      Elle Márjá Vars

      Govva: Elle Márjá Vars

       

      Áilo Gaup 

      Govva: Cathrine Dillner Hagen / NRK

       

       

    • Muitalusbádji

        

       

      Govva: istock.com

       

        

      Bargobihttá 23

      Čále muitalusa gos geavahat veahkkin muitalusmuora veahkkereaidduid. 

      Go áiggut muitalusa čállit, de dus ferte leat jurddagovva. Dus ferte leat juoga man birra čálát dahje muitalat. Geahččal muitalusmuora. Das leat dutnje veahkkereaiddut somás, ártegis, váivves dahje čearggus muitalussii.

      Sáhtát maid ráhkadit jurddakártta ovdal go čálligoađát.

       

        

      MUITALUSMUORRA

      (Deaddil ruvttáid ala oažžut ideaid)

    • Lohkanstrategiijat

       

       

      Govva: istock.com

       

    • Čoavddasánit

      Ii leat jurdda, ahte don galggat buot strategiijaid geavahit juohke háve go barggat ovttaskas teavsttain. Don fertet ieš válljet guđe strategiija geavahat juohke tekstii mainna barggat.

       

      Leat máŋggalágan oahppanstrategiijat maid sáhtát geavahit: 

          • OBLIJ-strategiija

          • Jurddakárta

          • DÁL - skovvi

          • Čoavddasánit

          • Čoahkkáigeassu

          • Oahppanságastallan„

          • Ustitdiagrámma

       

       

      Áššeteavsttain leat ovtto muhtun sánit mat leat erenoamáš dehálačča. Dát dehálaš sánit leat čoavddasánit.

      Čoavddasánit muitalit man birra teaksta lea, ja dat veahkehit du muitit teavstta sisdoalu.

      Go čoavddasániid ozat teavsttas, de fertet vuos teavstta lohkat. Dasto fertet teavstta nuppes vel lohkat ja de ohcat cealkagiid deháleamos sániid.

      Čoavddasániid sáhttá geavahit go teavstta galggat bájuhit.

       

       

        

      Bargobihttá 24

      Loga teavstta ja čále unnimusat vihttanuppelohkái čoavddasáni.

        

      Čále čoavddasániid

       

      Teaksta

       

      Maid čázis eallin gáibida?

      Juohke vuojadeaddji diehtá man váttis čázis lea viehkat. Olmmoš lea vuogáiduvvan lihkadit eatnama alde. Čázis dárbbaša áibbas earálágan vuogáiduvvama. Lihkastagat galget leat dakkárat, ahte čáhci goahcá nu unnán go vejolaš. Vuojadettiin olmmoš čeassá ovddasguvlui guhkkodahkii ja áđđestallá elliid, omd. cubbo dahje beatnaga vuojadanlihkastagaid. Rakčuvuodjamis goruda lihkastagat muittuhit fállá vuodjama.

      Olmmoš atná beahceha sajis fihčuid. Olmmoš lea dásseliekkas nugo earáge njiččehasat. Ja olmmoš ii biva čázis guhká. Čáhci jođiha lieggasa eret liikkis beaktileappot go áibmu. Olmmoš galbmo ja sáhttá loahpas jápmit. Danin gádjunliiva ii leat doarvái. Olmmoš dárbbaša buokčan- dahje gádjungárvvuid, mat suddjejit liikki galbma čázis.

      Buokčalettiin olbmo deattu ferte heivehit čázi deddui. Čiekŋalassii beassama várás buokčaleaddji atná veahkkin buddoboahkána, ja čázeoaivái loktaneami várás govddodanliiva.

      Stuorámus váttisvuohta buokčaleaddjái lea áimmu oksygenafidnen. Olmmoš lea vuogáiduvvan vuoigŋat áimmu oksygena. Olmmoš ii bastte atnit ávkin čázi oksygena. Danin buokčaleaddji váldá čázi vuollái mielde nana metállaboahtaliid, main lea garra čárvojuvvon áibmu. Ovttain deattaáibmoboahtaliin son ceavzá čázi vuolde sullii diibmobeali.

      Vuoigŋanbohcci dehege snorkel veahkeha vuoigŋama go olmmoš vuodjá čázeoaivvis ja geahččá čázi vuollái. Dat ii leat rievtti mielde buokčanneavvu. Ilá guhkes dahje galjes snorkel lea váralaš, daningo dalle šaddá vuoigŋat seamma áimmu ovddos maŋos.

      Olbmo čalbmi lea vuogáiduvvan áibmui. Čázis ii oainne dárkilit. Vai olmmoš oainnášii čázis, ferte čalmmi ovdii áibmogearddi.

      Danin olmmoš atná buokčalanglásaid dahje vuodjanglásaid. Vuodjanglásaiguin ii oaččo buokčalit. 

      Gáldu: Luonddudutki 3-4, SÁMEDIGGI 2001, heivehuvvon ja oaniduvvon teaksta

       
       

      Bargobihttá 25

      Loga teavstta ja čále unnimusat vihttanuppelohkái čoavddasáni.

      Bájut teavstta, čoavddasániid vuođul, earáide luohkás.

       

      Čále čoavddasániid, Teaksta Leavvedolgi 3.nr 2001

      Gii lea Harry Potter?

      Jus don it dovddaš Harry Pottera ja su ustibiid, de beasat dás lohkat gii Harry Potter lea. 

      Harry Potter lea áibbas dábálaš gánda guhte lea 11 jagi.  Sus leat čalbmeglásat, čáhppes garra vuovttat ja veaháš stuorra bealjit ja čibbeskálžžut. Ja vel njunnesuorat uddu gállus, maŋŋá go dat buot suohpáheamos noaidi, Voldemort, gottii su vánhemiid go son lei njuoratmánná, muhto ii fitnen goddit Harryža. Dan maŋŋá várká uddu issorasat go Voldemorttas leat heajos jurdagat, ja dan gal leat dávjá.

      Muhto Harry gal ii dieđe, ahte lea dan sivas, go son ii dieđe ahte gávdnojit noaiddit. Ja erenoamážit ahte son lea ieš maiddái dat.  Danne go Harry lea šaddan bajás “Gomppiid” (eai-noaiddit) luhtte, Wiktor čeazi, Petunia goaskki ja Dudleif vilbeali luhtte. Ja ii leat gal somá; ovdamearkka dihte leat Dudleifas guokte lanja, ja Harrys ii leat go gievdnelanjaš ráhppá vuolde; Dudleif oažžu golbmalogiguokte páhka riegádanbeaivái ja Harry ii oaččo earágo Wiktor čeazi boares suohkuid. Harry “gompe”bearaš lea suhtus ja suvrát Harry ala, oainnat doppe sáhttá feara mii dáhpáhuvvat gos son lea. Ja nie dáhpáhuvvá ge noiddiiguin, erenoamážit singuin, geat eai dieđe, ahte sii leat noaiddit.

      Nu livččii ge Harry šaddat measta áibbas dábálaš dievdun, gean lahkosiin dáhpáhuvvet ártegis ja vuordemeahttun dáhpáhusat. Muhto muhtin beaivvi boahtá reive boares dovddus skuvllas, man birra son ii goassege leat gullan; son lea dohko oahppin beassan. Ja nie álget Harry vuosttaš čieža jagi Galtvort alitskuvllas noaideáhkuide ja noiddiide, ođđa ustibiiguin ja sihke ođđa ja boares vašálaččaiguin. Ja váralašvuođaid ja hástalusaid gaskkas, ja daid eanemus noaiddálaš dáhpáhusaid ja elliid gaskkas, maid birra ii sáhte ii oktage “gompe” árvidit dahje diehtit. Ovdal dál. Ja ii leat álki šaddat danin mii son duođas siskkimuččas lea, go buohkat su lahkosis lohket diehtit mii son duođaid livččii galgan leat.

      Nie lei “gomppiid” luhtte ja nie lei maiddái Galtvorttas. Oainnat go buohkat skuvllas, eambbo go Harry ieš, dihtet maid máksá leat noaiddálaš, son guhte birgii dan stuorra Voldemorttas, son ferte leat dat buot stuorámus noaidi.

      Gáldu: Leavvedolgi 3.nr 2001 

      Bargobihttá 26

      Šáike šuvon 4 ohpiidgirji, Guttorm Einarsen, H., Ludvigsen, K.  Davvi girji

      Dán bargobihtás galggat čállit čoahkkáigeasu muhtun teakstaoasis girjjis Šáike šuvon 4.

      Teaksta lea luonddu máŋggaláganvuođa birra.

      Čuovo rávvaga čoahkkáigeassoskovis.

       

       

    • Luondu lea máŋggalágan

       

      Leat go smiehtan ahte luondu lea máŋggalágan. Muhtun sajiin lea duottar, muhtun sajiin vuovddit, muhtun sajiin mearragáddi ja muhtun sajiin gieddi.

       

      Mearra ja mearragáddi

      Mearas ja mearragáttiin ásset áibbas earálágan eallit go eará sajiin. Doppe leat mearraguolit nu go dorski, diksu, sáidi ja vuskkon. Dat loktet dušše mearračázis. Daid mii gohčodat mearaguollin. Maiddái leat eallit maid mii gohčodat reabbán.

       

      Gazzareabbát ja širahat 

      Gazzareabbá ja širrát leat dakkár eallit. Gazzareappás leat bastilis gaccat maiguin dat čuolasta gitta jos beare fidne suorpma dahje juolgesuorpma. Dat gal bávččaga. Gazzareabbá lea nu lihkolaš ahte jos das oktage juolgi láhppo, de šaddá ođđa fas sadjái. Gazzareappás lea garraolggoš maid ferte muhtumin molsut. Gazzareabbá stuorru, muhto olggoš bissu seamma stuorisin.

       

      Planktonat

      Mearračázis leat dievva planktonat. Plankton sáhttá leat eallit dahje šattut. Daid ii oainne eará go mikroskohpain, muhto buot eallit mearas dárbbašit planktona. Dat, fállát ja maiddái mearralottit borret planktona. dat eai veaje vuodjat ja čuvvot dušše meara rávnnji. Dávjá dat bohtet ulličázi mielde gáddái, borramuššan máđuide ja širráhiidda.

       

      Eallit dárbbašit oksygena

      Buot eallit dárbbašit oksygena jos galget sáhttit eallit. Oksygena ii sáhte oaidnit, muhto dat lea áimmus ja čázis. Olbmuin leat geahppáid maiguin vuigŋet. Jos mii áigut čáze vuolde vuodjat dahje buokčalit, de ferte doallat vuoiŋŋahaga, dahje geavahit snorkela. Guolit eai dárbbaš dan. Dat sáhttet váldit okygena njuolga čázis.

       

      Guolit

      Guolit ásset čázis. Sis leat vievssit maiguin vudjet ja stivrejit vulos, bajás. Beahceha lihkahallet ovddas maŋos vai sáhttet johtit ovddasguvlui. Guolit eai dárbbaš čáhceluoma. Čáhci dahká ahte čalmmit bissot njuoskkasin.

       

    • Čállinstrategiijat

        

       

      Govva: istock.com

       

       

    • Ustitdiagramma

        

      Go galggat lohkat buohtastahttima dihtii, de lea vuogas hárjehallat seammaláganvuođaid ja iešvuođaid gávdnat govain ja teavsttain. Go buohtastahtát, de sáhtát geavahit ustitdiagrámma. Ustitdiagrámmas leat guokte gierddu, main oasit leat badjálagaid. 

       

      OVDAMEARKA:

        

       

      Govva: Per Jonas Kalvemo

       

      Ustitdiagrámma lea maiddái buorre vuolggasadji go áiggot čállit ákkastallanteavsttaid, main galggat ságaškuššat guokte ášši vuostálagaid.

      Diagrámma sáhttá doaibmat disposišuvdnan, masa álggos čálát mii guktuid áššiin lea erenoamáš  ja loahpas buohtastahtát dan guokte ášši, vai gávdnnat mii oktasaš lea, geahča ovdamearkka bajábealde.

       

       

      Bargobihttá 27 

      Go logat fáktáteavsttaid, de sáhtát oahppat ollu go sirret ja buohtastahtát teavsttaid dieđuid. Dán bargui geavahit ustitdiagrámma.

      1. Loga teakstaosiid muoraid birra.

       

      a. Buohtastahte skábi ja duoma govaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

       

      b. Boahtastahte skábi ja duoma teavsttaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

       

      c. Buohtastahte duoma ja leaibi govaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

       

      d. Buohtastahte duoma ja leaibi, teavsttaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

       

      Go logat fáktáteavsttaid, de sáhtát oahppat ollu go sirret ja buohtastahttát teavsttaid dieđuid muhtun. Dán bargui geavahat ustitdiagrámma.

       

      Skáhpi

      Govva: Trine Noodt  

      Skáhpi lea muorra Sámis mii šaddá 4-10 mehtera allosažžan. Šaddansajit leat rođut, nuorra vuovddit, čáhcegáttit, niittut, bealdoravddat ja šiljut. Skábi lieđđi lea vielgat ja muorjjit leat ruoksadat. Lasttat leat buohtalagaid, guhkit ja saháravdasaččat.

      Skáhpi lea dálkkasšaddu mii sáhttá buoridit borranlusttu ja biebmosuddadanváivviid.

      Dálkasiin geavahuvvojit muora muorjjit.

      Skáhpi ii leat nu dábálaš.

       

      Duopma 

      Govva: Trine Noodt

      Duomas leat dávjá máŋga ruŋggu, ja lea 6-10 mehtera allosaš muorra, mas leat guokte nama, Duopma dahje ávža. Dan lieđit leat vielgadat ja haksojit garrasit.

      Lasttat leat guhkolaččat ja saháravdasaččat. Ollásit láddan muorjjit leat čáhppadat  ja heaŋgájit muorjegihppun.

        

      Leaibi

      Govva: Trine Noodt

      Leaibi šaddá dábálaččat 5-6 mehtera allosažžan ja gieđa gasu. Dan garra lea vilgesránis ja šallat.

      Das leat guhkolaš ja bastilisgeažát lasttat mat leat vuolábealde ránesgulgii. Bealdo- ja meahcceravddat leat dán šaddui miela mielde. Leaibi šaddá deatnogáttis, muhto duottareatnamiin  dat ii gávdno.

       

      a. Buohtastahte skábi ja duoma govaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

      b. Buohtastahte skábi ja duoma teavsttaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

      c. Buohtastahte duoma ja leaibbi govaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

      d. Buohtastahte duoma ja leaibbi teavsttaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

       

      Go logat fáktáteavsttaid, de sáhtát oahppat ollu go sirret ja buohtastahtát teavsttaid dieđuid muhtun. Dán bargui geavahat ustitdiagrámma.

       

      2. Loga teakstaosiid jiekŋaguovžža ja guovžža birra.

       

      Jiekŋaguovža

      Govva: istock.com

      Jiekŋaguovža lea earálágan go eará guovžžat. Dat leai áibbas vielgat ja orru mearragáttis ja gáddečáziin. Jiekŋaguovža lea boraspire, ja borrá eanaš bierggu, nugo njurjuid, guliid ja lottiid.

      Das leat guolggat juolgevuođuin, ja eará guovžžain dat váilot. Jiekŋaguovžža gaskadeaddu lea 300-450 kg, muhto leat vihkkejuvvon joba 700 kg deaddi guovžžat. Geassit jiekŋaguovža borgáda. Ja geassit boahtá gáddái dasgo guolga borgáda. Dalle guovža borrá jeahkáliid, suinniid ja murjjiid, erenoamážit sarriidiid.

      Jiekŋaguovža lea okto ealli. Sáhttá oaidnit jiekŋaguovžža ja čivggaid johtaleamen fárrolagaid, muhto muđui dat lea okto.

      Njiŋŋelas guoddá dábálaččat guokte čivgga. Guovdelas dálvvi roggá njiŋŋalas bieju muohttaga sisa, ja guoddá dohko čivggaid moanaid mánuid boratkeahttá.

      Jiekŋaguovžžat johtalit viidát ja sáhttet mannat guhkás ge gáttis jieŋa ala. Olbmo bivdima geažil leat jiekŋaguovžžat sakka geahppánan. Inuihtat ja eará olbmot leat bivdán daid. Dál lea jiekŋaguovža ráfáidahttojuvvon ollásit.

       

      Guovža

      Govva: istock.com

      Guovžža orohagat leat ráfálaš goahcevuovddit. Guovžža lea váigat deaivat, danne go das lea buorre gullu ja hádjaáicu. Olmmoš lea áidna lunddolaš vašálaš guovžžas, man gal viggá garvit.

      Guovžža ivdni molsašuddá. Dat lea čáhppat, čáhppesruškat dahje fiskesruškat.  Guovža lea Eurohpá stuorámus boraspire. Dat lea hui lášmat ja sáhttá gakcut maid murrii. Lea maid falli ja sávri. Guovžža gaskadeaddu lea sullii 250 kg ja guhkkodat lea 2 mehtera.

      Guovža lea buotborri ja oaivebiebmu leat šattut ja muorjjit. Biergoborramuššan leat muolddahat ja sáhpánat. Nealgeguovža gal sáhttá stuorát ealli goddit. Oppa geasi guovža borrá ja buoidu. Ja go čakča boahtá, dat ohcagoahtá  biedjosaji, maid goaivu miellevilttiide dahje muorramáddaga vuollái. 

      Ođđajagimánu dahje guovvamánus dat guoddá biejus 1 – 4 čivgga. Giđđat dat boltasa čivggaidisguin ja vádjolišgoahtá borramuša maŋis, seammás oahpaha čivggaid. Guovžža ii leat lohpi bivdit.

       

      3. Buohtastahte govaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

      4. Buohtastahte teavsttaid ja ráhkat ustitdiagrámma.

       

    • Čállit temáhtalaš teakstaosiid

       

      Don sáhtát geavahit temáhtalaš teakstaoassemála go galggat teavstta struktureret. Temáhtalaš teakstaoassevuohki veahkeha du hukset teavstta go čálát.

       

       

      Ovdamearka: Temahtálaš teakstaoassevuohki

       

      Bargobihttá 28

      Dás galggat ieš hárjehallat teakstaoasi čállit.

      Raba temáhtalaš oasseteakstavuohkeskovi ja gerge bargobihttá. 

      Teakstaoassi: Maid dieđán mun guovžža birra 

       

       

      Bargobihttá 29

      Dás galggat ieš hárjehallat teakstaoasi čállit.

      Raba temáhtalaš oasseteakstavuohkeskovi ja gerge bargobihttá.

      Teakstaoassi: Mu favorihtta astoáiggedoaibma

       

       

      Bargobihttá 30

      Dás galggat ieš hárjehallat teakstaoasi čállit.

      Raba temáhtalaš oasseteakstavuohkeskovi ja gerge bargobihttá.

      Teakstaoassi: Mu favorihtta báiki

       

       

      Bargobihttá 31

      Dás galggat ieš hárjehallat teakstaoasi čállit. Vállje ieš fáttá.

      Raba temáhtalaš oasseteakstavuohkeskovi ja gerge bargobihttá.

      Teakstaoassi: Vállje ieš fáttá 

       

       

    • Fáktáteavstta čállit – ceahkis ceahkkái

      Bargobihttá 32

      Čále fáktáteavstta gos čuovut skovi mii lea vuolábealde.

      1.  Vállje fáttá.
      2.  Maid gálduid sáhtát geavahit?
      3.  Gávnna dieđuid unnimusat  guovtti gáldus.
      4.  Čále čoavddasániid logadettiin gálduid.
      5.  Ráhkat jurddakártta čoavddasániiguin
      6.  Mearrit man ortnega mielde bijat vuollebajilčállagiid jurddakártii, okta teakstaoassi juohke jurddakártta gerdui.
      7.  Geavat jurddakártta ja čále cealkagiid.
      8.  Čále álggahusa.
      9.  Čále váldooasi mas lea juohke teakstaoassi juohke váldofáddái.
      10.  Čále loahpahusa.
      11.  Bija govaid tekstii.

        

      Bargobihttá 32

       

      Čále fáktáteavstta mas čuovut skovi mii lea bajábealde.

       

      Deaddil dása rahpat teakstaoassevuohkeskovi

      Deaddil dása rahpat teavstta Word-formáhtas