• Oppalaččat

    • Čoavddasánit

      Ii leat jurdda, ahte don galggat buot strategiijaid geavahit juohke háve go barggat ovttaskas teavsttain. Don fertet ieš válljet guđe strategiija geavahat juohke tekstii mainna barggat.

       

      Leat máŋggalágan oahppanstrategiijat maid sáhtát geavahit: 

          • OBLIJ-strategiija

          • Jurddakárta

          • DÁL - skovvi

          • Čoavddasánit

          • Čoahkkáigeassu

          • Oahppanságastallan„

          • Ustitdiagrámma

       

       

      Áššeteavsttain leat ovtto muhtun sánit mat leat erenoamáš dehálačča. Dát dehálaš sánit leat čoavddasánit.

      Čoavddasánit muitalit man birra teaksta lea, ja dat veahkehit du muitit teavstta sisdoalu.

      Go čoavddasániid ozat teavsttas, de fertet vuos teavstta lohkat. Dasto fertet teavstta nuppes vel lohkat ja de ohcat cealkagiid deháleamos sániid.

      Čoavddasániid sáhttá geavahit go teavstta galggat bájuhit.

       

       

        

      Bargobihttá 24

      Loga teavstta ja čále unnimusat vihttanuppelohkái čoavddasáni.

        

      Čále čoavddasániid

       

      Teaksta

       

      Maid čázis eallin gáibida?

      Juohke vuojadeaddji diehtá man váttis čázis lea viehkat. Olmmoš lea vuogáiduvvan lihkadit eatnama alde. Čázis dárbbaša áibbas earálágan vuogáiduvvama. Lihkastagat galget leat dakkárat, ahte čáhci goahcá nu unnán go vejolaš. Vuojadettiin olmmoš čeassá ovddasguvlui guhkkodahkii ja áđđestallá elliid, omd. cubbo dahje beatnaga vuojadanlihkastagaid. Rakčuvuodjamis goruda lihkastagat muittuhit fállá vuodjama.

      Olmmoš atná beahceha sajis fihčuid. Olmmoš lea dásseliekkas nugo earáge njiččehasat. Ja olmmoš ii biva čázis guhká. Čáhci jođiha lieggasa eret liikkis beaktileappot go áibmu. Olmmoš galbmo ja sáhttá loahpas jápmit. Danin gádjunliiva ii leat doarvái. Olmmoš dárbbaša buokčan- dahje gádjungárvvuid, mat suddjejit liikki galbma čázis.

      Buokčalettiin olbmo deattu ferte heivehit čázi deddui. Čiekŋalassii beassama várás buokčaleaddji atná veahkkin buddoboahkána, ja čázeoaivái loktaneami várás govddodanliiva.

      Stuorámus váttisvuohta buokčaleaddjái lea áimmu oksygenafidnen. Olmmoš lea vuogáiduvvan vuoigŋat áimmu oksygena. Olmmoš ii bastte atnit ávkin čázi oksygena. Danin buokčaleaddji váldá čázi vuollái mielde nana metállaboahtaliid, main lea garra čárvojuvvon áibmu. Ovttain deattaáibmoboahtaliin son ceavzá čázi vuolde sullii diibmobeali.

      Vuoigŋanbohcci dehege snorkel veahkeha vuoigŋama go olmmoš vuodjá čázeoaivvis ja geahččá čázi vuollái. Dat ii leat rievtti mielde buokčanneavvu. Ilá guhkes dahje galjes snorkel lea váralaš, daningo dalle šaddá vuoigŋat seamma áimmu ovddos maŋos.

      Olbmo čalbmi lea vuogáiduvvan áibmui. Čázis ii oainne dárkilit. Vai olmmoš oainnášii čázis, ferte čalmmi ovdii áibmogearddi.

      Danin olmmoš atná buokčalanglásaid dahje vuodjanglásaid. Vuodjanglásaiguin ii oaččo buokčalit. 

      Gáldu: Luonddudutki 3-4, SÁMEDIGGI 2001, heivehuvvon ja oaniduvvon teaksta

       
       

      Bargobihttá 25

      Loga teavstta ja čále unnimusat vihttanuppelohkái čoavddasáni.

      Bájut teavstta, čoavddasániid vuođul, earáide luohkás.

       

      Čále čoavddasániid, Teaksta Leavvedolgi 3.nr 2001

      Gii lea Harry Potter?

      Jus don it dovddaš Harry Pottera ja su ustibiid, de beasat dás lohkat gii Harry Potter lea. 

      Harry Potter lea áibbas dábálaš gánda guhte lea 11 jagi.  Sus leat čalbmeglásat, čáhppes garra vuovttat ja veaháš stuorra bealjit ja čibbeskálžžut. Ja vel njunnesuorat uddu gállus, maŋŋá go dat buot suohpáheamos noaidi, Voldemort, gottii su vánhemiid go son lei njuoratmánná, muhto ii fitnen goddit Harryža. Dan maŋŋá várká uddu issorasat go Voldemorttas leat heajos jurdagat, ja dan gal leat dávjá.

      Muhto Harry gal ii dieđe, ahte lea dan sivas, go son ii dieđe ahte gávdnojit noaiddit. Ja erenoamážit ahte son lea ieš maiddái dat.  Danne go Harry lea šaddan bajás “Gomppiid” (eai-noaiddit) luhtte, Wiktor čeazi, Petunia goaskki ja Dudleif vilbeali luhtte. Ja ii leat gal somá; ovdamearkka dihte leat Dudleifas guokte lanja, ja Harrys ii leat go gievdnelanjaš ráhppá vuolde; Dudleif oažžu golbmalogiguokte páhka riegádanbeaivái ja Harry ii oaččo earágo Wiktor čeazi boares suohkuid. Harry “gompe”bearaš lea suhtus ja suvrát Harry ala, oainnat doppe sáhttá feara mii dáhpáhuvvat gos son lea. Ja nie dáhpáhuvvá ge noiddiiguin, erenoamážit singuin, geat eai dieđe, ahte sii leat noaiddit.

      Nu livččii ge Harry šaddat measta áibbas dábálaš dievdun, gean lahkosiin dáhpáhuvvet ártegis ja vuordemeahttun dáhpáhusat. Muhto muhtin beaivvi boahtá reive boares dovddus skuvllas, man birra son ii goassege leat gullan; son lea dohko oahppin beassan. Ja nie álget Harry vuosttaš čieža jagi Galtvort alitskuvllas noaideáhkuide ja noiddiide, ođđa ustibiiguin ja sihke ođđa ja boares vašálaččaiguin. Ja váralašvuođaid ja hástalusaid gaskkas, ja daid eanemus noaiddálaš dáhpáhusaid ja elliid gaskkas, maid birra ii sáhte ii oktage “gompe” árvidit dahje diehtit. Ovdal dál. Ja ii leat álki šaddat danin mii son duođas siskkimuččas lea, go buohkat su lahkosis lohket diehtit mii son duođaid livččii galgan leat.

      Nie lei “gomppiid” luhtte ja nie lei maiddái Galtvorttas. Oainnat go buohkat skuvllas, eambbo go Harry ieš, dihtet maid máksá leat noaiddálaš, son guhte birgii dan stuorra Voldemorttas, son ferte leat dat buot stuorámus noaidi.

      Gáldu: Leavvedolgi 3.nr 2001 

      Bargobihttá 26

      Šáike šuvon 4 ohpiidgirji, Guttorm Einarsen, H., Ludvigsen, K.  Davvi girji

      Dán bargobihtás galggat čállit čoahkkáigeasu muhtun teakstaoasis girjjis Šáike šuvon 4.

      Teaksta lea luonddu máŋggaláganvuođa birra.

      Čuovo rávvaga čoahkkáigeassoskovis.

       

       

      LohkanstrategiijatLuondu lea máŋggalágan